Sobota, 27 dubna, 2024
Novinky:

Zpravodajský web o Asii – Zrcadloasie.cz

Aktuální zprávy, informace o dění v Asii. Zjistěte jak vypadá geopolitická mapa, státy, náboženství v Asii v roce 2021.

Analýzy a komentáře Ekonomika 

Analýza: Čínské pronikání na trhy Střední Asie

Kateřina Charlotte Lichy , , , , ,

Čína začala novou fázi hospodářské expanze do Střední Asie. Strategické zadlužování rozvojových zemí Čína vyměnila za podporu zejména zemědělských podniků ve Střední Asii a investice do rozvoje místního zemědělství. Jedná se o krok, který má pomoci Číně pokrýt stále rostoucí poptávku po potravinách nebo má na strategii i vliv soupeření s USA?

Po desetiletí měla Čína zájem pouze o středoasijskou ropu, zemní plyn a úzký výběr místních komodit, ale o nic jiného. Tato situace se nyní mění. Peking začal ve velkém podporovat import středoasijských zemědělských a průmyslových produktů do Číny.

Nárůst dovozu potravin ze zemí Střední Asie

Čína změnila přístup k podmanění si středoasijských trhů. Místo strategického zadlužování rozvojových zemí (jak to Čína ukázala například v případě Srí Lanky) se nyní Peking zaměřil na dlouhodobě udržitelnější způsob rozšiřování čínského vlivu ve Střední Asii. Čína začala aktivně podporovat vývoz potravin ze středoasijských republik, podporuje jednotlivé společnosti během procesu žádání o exportní licence a učí, jak používat čínský systém elektronického obchodování.

Politika zaměřená na zahraniční trhy s potravinami, není Číně cizí. Peking se na import potravin ze zahraničí zaměřuje dlouhodobě a podporu dovozu potravinářských výrobků do země nebo naopak zablokování přístupu zahraničních exportérů na domácí trh, je oblíbenou a častou praktikou. Naposledy Peking trestal zablokováním přístupu na své trhy během rozmíšek s Austrálií nebo Jižní Koreou. V případě středoasijských zemí je strategie Pekingu dvojí. Zaprvé nabízí přístup k 1,4 miliardám spotřebitelů a zadruhé zároveň financuje exportně orientované podniky, které se zajímají o vysoce konkurenční čínský trh.

Vlády zemí Střední Asie slyší na čínský zájem o zvýšení exportu a zároveň je jejich cílem vytváření nových pracovních míst, zejména v zemědělství. Podle deníku The Astana Times během návštěvy Pekingu v roce 2019 navrhl kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev ztrojnásobit prodej pšenice do Číny a nadchl se nad možnostmi exportu: „Jsme připraveni vyvážet mléčné výrobky, drůbež, hovězí, jehněčí, vepřové, mouku, obiloviny, luštěniny, a olejnatá semena na čínský trh. Plánujeme zvýšit produkci a export biopotravin do Číny.“ Tokajev ale není jediný ze středoasijských politiků, koho nadchly možnosti exportu potravin na čínský trh. Na podzim roku 2020 uzbecký prezident řekl, že plánuje růst vývozu potravin do Číny až pětinásobně zvýšit. Za poslední dva roky exponenciálně narostly objemy vývozu do Číny zejména pšenice, kukuřice, hovězího masa, mouky, melounů, citrusů, ořechů, chilli, třešní, a velbloudího mléka a mléčných produktů.

Nové investice do zemědělství a potravinářské výroby

Export potravin a zemědělských produktů do Číny je dlouhodobý projekt. Podle kazašské vládní investiční kanceláře je v současné době ve výstavbě pět závodů na zpracování masa v hodnotě 127 milionů amerických dolarů, včetně projektu ve výši 26 milionů amerických dolarů v regionu Almaty, který je podpořen ruskými a čínskými investicemi. Kazašští úředníci se pravidelně chlubí potenciálem své země jako globálního „potravinářského centra“. V říjnu ministr obchodu Bakhyt Sultanov novinářům řekl, že jeho kancelář digitalizuje distribuční systémy, s cílem zajistit „aby celé hierarchii zemědělských výrobců zaručila růst tržeb a příjmů“, a aby každoročně pomohla 100 místním firmám vstoupit na zahraniční trhy.

Zvyšuje tlak USA zájem Číny o trhy Střední Asie?

Diplomatické rozhovory USA a Číny letos v březnu na Aljašce jen potvrdily, že rivalita mezi USA a Čínou (zahrnující ekonomický, diplomatický a vojenský rozměr), je dnes zásadním faktorem majícím vliv na organizaci mezinárodních záležitostiía zůstane jím i v dohledné budoucnosti. Ačkoli mají obě mocnosti globální dosah, ústředním bodem soupeření bude Asie, s dlouhodobými důsledky pro post-sovětské republiky Střední Asie. Po setkání v Anchorage dal Jang Ťie-čch’, nejvýznamnější čínský diplomat, jasně najevo, že Peking neplánuje ustoupit. “Čína bude pevně hájit svou národní svrchovanost, bezpečnost a zájmy rozvoje,”řekl Jang po rozhovorech s USA.

Nová administrativa amerického prezidenta Biden slíbila „extrémní konkurenci“ a vyslala své reprezentanty po celém světě, aby posílili stávající aliance a vytvořili nové koalice, jako je čtyřstranný bezpečnostní dialog (Quad) s Austrálií, Indií a Japonskem. Tato tzv, „Čtyřka“ má být oddaná „svobodnému, otevřenému, bezpečnému a prosperujícímu indicko-pacifickému regionu“ a má vyvážit vliv Číny.

Vztah Číny k regionu Střední Asie

Střední Asie má v očích čínských politiků dlouhodobě zvláštní místo. Podle Rollanda má region pro nejvýše postavené čínské politiky mimořádně velkou geopolitickou strategickou hodnotu nejen jako euroasijský most, ale také se jedná o oblast bohatou na zdroje, kde jakýkoli tlak západních zemí zde má na nás „dalekosáhlejší vliv“ než přítomnost Američanů v Pacifiku.

Čínský politolog Wang Jisi, zase stál u zrodu konkretizace myšlenky, aby Čína investovala do masivního ekonomického a diplomatického posunu směrem na západ, za účelem získání vlivu v části Eurasie, která je (zatím) převážně bez Američanů. Většina Wangových myšlenek, vytvořených v rámci strategie „March West“, byla brzy přebalena do iniciativy Belt and Road Initiative – BRI, stěžejního projektu zahraniční politiky prezidenta Si Ťin-pchinga, který z Číny učinil nepostradatelného investičního a obchodního partnera pro izolované země Střední Asie.

Photo credit: Research Leap