Malajsie má nového premiéra

Malajský král Al-Sultan Abdullah jmenoval nového premiéra Ismaila Sabriho Yaakoba. Ismail bude již třetím malajským premiérem za poslední tři roky.

Malajský král v pátek 27. srpna jmenoval Ismaila Sabriho Yaakoba novým premiérem země. Jmenování Ismaila Sabriho znamená, že nejdéle vládnoucí strana, Sjednocená malajská národní organizace (UMNO), získala zpět své premiérské místo, které ztratila při šokující volební porážce v roce 2018.

Ismail Sabri nahrazuje Muhyiddina Yassina, který tentýž týden odstoupil poté, co kvůli boji v jeho koalici přišel o parlamentní většinu. Veteránský politik přebírá vládu v době, kdy se Malajsie potýká s nárůstem infekcí COVID-19 a ekonomickým propadem a politici čelí rostoucímu veřejného hněvu nad řešením současné zdravotní krize v zemi.

Politické nepokoje v Malajsii má ekonomické náklady

Malajsii sužuje již delší dobu politická dysfunkce, která se o to více projevila v době probíhající pandemie a ekonomické recese. Současný projev ekonomické krize v Malajsii je dle mnohých projevem neschopnosti státní správy se transformovat. Dle autorů A. Leng a R. Rajah pro Iowyinstitute zpomalená malajská správa bude znamenat zastavení ekonomického pokroku země.

Dle nich Malajsie se dříve potýkala s dvojitými otřesy politického a ekonomického zmatku. Během asijské finanční krize na konci devadesátých let tehdejší předseda vlády Mahathir Mohamed sesadil svého náměstka Anwara Ibrahima jen několik hodin před kontroverzním zavedením kapitálových kontrol.

Malajsie tuto krizi nakonec zvládla mnohem lépe než mnozí jiní, kteří přijali přísné ekonomické programy uložené Mezinárodním měnovým fondem. Ale zatímco se hospodářský pokrok po tomto poklesu znovu potvrdil, Malajsie už nikdy nezískala tempo růstu, jaké měla předtím.

Pandemie má zdrcující dopady

Jako mnoho států jihovýchodní Asie, Malajsie je nyní uprostřed velkého nárůstu případů COVID-19. Ve skutečnosti se jihovýchodní Asie nyní stala epicentrem globální pandemie. Indonésie zaznamenává nejvíce nových případů COVID-19 denně. Kdysi propagované příběhy o úspěchu, jako v případě Thajska a Vietnamu, se tyto země v poslední době potýkají s velkým nárůstem případů. Malajsie sama hlásí zhruba dvanáct tisíc případů denně, což je nejvyšší průměr na obyvatele v jihovýchodní Asii.

Ale na rozdíl od všech ostatních států jihovýchodní Asie, krom Myanmaru, Malajsie čelí nejen plnému náporu pandemie, ale také zmiňované chaotické vládě zapříčiněné nejvyššími představiteli, představiti veřejného zdraví a ekonomickými úředníky. Tento chaos značně podkopává již delší dobu přístup k pandemii v zemi, kdy se vůdcům nedaří sjednotit a vytvořit soudržnou reakci.

Například malajský parlament pozastavený na základě nouzového zákona se několik měsíců nesetkal. Neschopnost zákonodárce svolat, v kombinaci se stále autokratičtějšími taktikami bývalého premiéra Muhyiddina Yassina, ohrožovalo těžce vybojovanou demokracii země a malajské veřejné zdraví jako takové.

Kolaps koaliční vlády a zvolení nového premiéra

Bývalý malajský premiér Muhyiddin Yassin podal 16. srpna demisi králi země poté, co po vzpouře v jeho vládní koalici ztratil parlamentní většinu. V souladu s ústavou rezignoval i celý jeho kabinet a tím se ukončila 17měsíční vláda koaliční vlády Národní aliance.

Palác vydal prohlášení, v němž uvedl, že král sultán Abdullah Pahangský souhlasil, aby Muhyiddin vykonával funkci prozatímního předsedy vlády, dokud nebude jmenován nový premiér. Král, který tradičně hraje symbolickou roli konstitučního monarchy, byl tak opět nucen zasáhnout, aby vyřešil politickou slepou uličku. V souladu s ústavou král jmenoval předsedou vlády zákonodárce, který podle jeho názoru vzbuzuje důvěru většiny ve Sněmovně reprezentantů, dolní komoře parlamentu.

Nový malajský premiér Ismail Sabri Yaakob nastoupil do úřadu 21. srpna uprostřed veřejného hněvu nad tím, že předchozí vláda nedokázala ovládat zuřící pandemii. Jmenování Ismaila do čela vlády malajským králem v podstatě vrátilo k moci premiérské křeslo straně UMNO, která vedla zemi od získání nezávislosti na Británii v roce 1957, ale byla ve volbách v roce 2018 vyloučena uprostřed mnohamiliardového finančního skandálu.

Ismail byl kritizován za to, že do značné míry znovu jmenoval ministry z předchozího kabinetu, kteří nedokázali pandemii omezit navzdory sedmiměsíčnímu nouzovému stavu. Již od jmenování složilo přísahu v paláci 31 ministrů a 38 náměstků. Mnoho obyvatel však ocenilo například jmenování populárního bývalého ministra vědy Khairy Jamaluddina, který měl na starosti očkovací program, novým ministrem zdravotnictví.

Photo Credit: Twitter @IsmailSabri60