Kulturní identita Hongkongu: Hodlá Čína zničit kantonštinu?
Odborníci vyjádřili obavy o budoucnost kantonštiny, protože Čína naléhá na Hongkong, aby legálně uznal mandarínskou čínštinu a zařadil jí do školních osnov. Po dlouhodobém oklešťování práv a svobod Hongkongu, se nyní Čína zaměřila i na minimalizaci používání kantonštiny v regionu a tlačí na kulturní integraci Hongkongu.
Snaha o zničení hongkongské kulturní identity?
Nová zpráva čínského ministerstva školství vyzývá Hongkong, aby právně uznal mandarínskou a zjednodušenou čínštinu. Odborníci se obávají, že tato změna může silně ohrozit postavení kantonštiny a tradiční čínštinu, které v regionu historicky dominují. Jazyk je současně důležitým aspektem kulturní identity obyvatel Hongkongu. Zpráva rovněž požaduje zahrnutí mandarínské abecedy do školních osnov a zkoušek.
Generace mladých obyvatel Hongkongu, mezi které patří slavní mladí aktivisté jako Joshua Wong, Agnes Chow a Nathan Law se v roce 2014 vydali do ulic Hongkongu na protest proti rozhodnutí Pekingu změnit hongkongský volební systém. Poté Peking zpřísnil svoji moc nad městem díky novému zákonu o národní bezpečnosti zavedeném v loňském roce.
Průzkum hongkongského Veřejného výzkumného institutu z prosince loňského roku zjistil, že mezi respondenty ve věku 18 až 29 let se pouze 4 procenta považuje za čínské státní příslušníky. Takže nyní se Peking zaměřil na získání budoucích generací obyvatel Hongkongu na svou stranu. Jedním ze způsobů, jak to plánuje, je jazyk.

„Trendem kantonského vzdělávání v Hongkongu je, že vláda jej chce nahradit mandarínským jazykem,“ uvedl podle ABC News Andrew Chan Lok Hang, předseda Societas Linguistica Hongkongensis, která se zasazuje o kantonskou a tradiční čínštinu.
Cíl Pekingu je jasný – integrovat Hongkong do systému pevninské Číny nejen právně a hospodářsky, ale také kulturně. Zpráva znepokojila odborníky na jazyk a kulturu Hongkongu, protože v ní vidí jen další nástroj Pekingu, jak okleštit svébytnost Hongkongu, jeho kultury a identity místního obyvatelstva, které se nikdy neztotožňovalo s pevninskou Čínou.
Jedna země, dva jazykové systémy
Během demonstrací v roce 2019, se do odbojových aktivit v Hongkongu zapojilo mnoho studentů, aby projevili solidaritu s prodemokratickými demonstranty, kteří stáli za právní i kulturní suverenitou města. V Hongkongu a Macau je kantonština široce rozšířený jazyk a píše se zde tradiční čínštinou, zatímco Čína používá jako národní mluvený a psaný jazyk mandarínskou a zjednodušenou čínštinu.
V současné době má Hongkong jazykovou politiku tzv. „biliteracy and trilingualism“ (což lze přeložit jako znalost dvou jazykových systémů a tří jazyků), jejímž cílem je vzdělávat hongkongské studenty k zvládnutí psané čínštiny a angličtiny a umožnit jim mluvit kantonsky, mandarínsky a anglicky.

Zpráva čínského ministerstva školství se zabývala přístupem Hongkongu a jazykovými situacemi v Macau, Guangzhou a Shenzhenu – tato čtyři města sdílejí podobné jazykové systémy a jsou součástí čínského plánu „Greater Bay Area“ (tzv. „Velkého zálivu“). Podle BBC je plán založen na prohloubení ekonomické a hospodářské spolupráce těchto měst, výstavbě infrastruktury a zajištění kvality života v oblasti.
Čínské ministerstvo školství uvedlo, že v hongkongském jazykovém vzdělávání existují „problémy“, přičemž ocenila Macao za „velký úspěch“ při propagaci mandarínštiny. „Důkladná podpora společného národního jazyka a písma, budování harmonického jazykového života a zvyšování úrovně jazyka a národní identity jsou důležitými úkoly pro jazyk a písmo v oblasti Velkého zálivu Guangdong – Hongkong – Macao,“ uvádí se ve zprávě.
Podle většiny obyvatel Hongkongu, kteří svou osobní identitu spojují s městem, ve kterém žijí, je kantonština „nezbytná pro pocit, že jsou obyvatelem Hongkongu”. Proto, je vymezení se vůči kantonštině nebráno na lehkou váhu a mnozí jej vidí jako předzvěst akutního ohrožení hongkongské kultury a místní identity, která se neslučuje s oficiálními stanovisky pevninské Číny.