Filipíny nepodpoří americký bojkot čínských firem

Minulý týden prezident Rodrigo Duterte oznámil, že umožní čínským společnostem vstoupit na filipínský trh a podílet se na infrastrukturních projektech i přes to, že jsou na černé listině Spojených států.

Dle oficiálních prohlášení mluvčího prezidenta Harryho Roque, Filipíny nebudou následovat Spojené státy v bojkotu čínských firem, protože jsou nezávislou zemí a potřebují investory z Číny. Dle AP News pak ještě dodal: “Nejsme vazalským státem žádné cizí moci a budeme usilovat o náš národní zájem.”

Filipínská politika jako taková, se dle odborníků snaží být neutrální, která chce získávat výhody jak ze strany Spojených států, které jsou pro Filipíny historicky tradičním spojencem, tak i ze strany Číny, která dokáže do země přinést hodně peněz a investičních příležitostí.

Analytici věří, že Filipíny, stejně jako Indonésie či Vietnam, díky své geostrategické pozici mají jisté výhody, které jim nakonec umožní mít vztah s oběma světovými mocnostmi a být víceméně neutrálním státem. Asijské země s neutrálním postojem často dostávají rozvojovou pomoc a investice z Číny, ale také zároveň vojenskou podporou – ve jménu odporu proti Číně – od Spojených států.

Duterte je považován za velkého kritika americké bezpečnostní politiky v Asii a od svého nástupu na prezidentskou funkci v polovině roku 2016 se více orientuje na země jako Rusko a Čína. Filipíny vidí Čínu jako zdroj investiční a rozvojové pomoci i přes fakt, že obě země spolu vedou několikaletý spor o suverenitu v Jihočínském moři. Podle analytiků bude neutrální zahraniční politika Filipín dále přetrvávat a bude se snažit o výhodná partnerství s oběma supervelmocemi. Duterte není zastáncem americké přítomnosti v zemi, přesto samotná armáda a velká část filipínské veřejnosti chce, aby země nadále udržovala úzké vazby se Spojenými státy, zejména proto, že čínská přítomnost v mezinárodních mořích si přivlastňuje oblasti, které si také nárokují Filipíny.

Pro Spojené státy představují Filipíny zásadního tichomořského ostrovního spojence, se kterým podle potřeby spolupracují na zastavení čínské námořní expanze. Spojené státy a Filipíny v roce 1951 potvrdily svou spolupráci smlouvou o vzájemné obraně.

Čína doufá, že díky své angažovanosti na Filipínách sníží vliv Spojených států, především v otázce sporu o Jihočínské moře, kde má Čína náskok před sousedními státy. Američtí představitelé pravidelně varují Čínu, aby nechala Jihočínské moře otevřené pro mezinárodní použití. Spojené státy si nenárokují moře, ale pravidelně posílají své námořní lodě, aby ukázaly, že vodní cesta je stále mezinárodně otevřená.

V červenci americký ministr zahraničí Mike Pompeo obvinil Čínu ze „šikany“ a oznámil, že Spojené státy neuznají téměř všechny přivlastněné čínské námořní oblasti v Jihočínském moři, které si nárokují státy ASEAN. Čínské územní nároky, které pokrývají téměř celé Jihočínské moře a střetávají se s nároky Vietnamu, Filipín, Bruneje a Malajsie, byly v roce 2016 mezinárodním arbitrážním soudem odmítnuty jako nezákonné, což je rozhodnutí, za které se USA poprvé výslovně postavily v červenci tohoto roku. Tím se tak Spojené státy připojily do právní bitvy o Jihočínské moře. Reakcí Číny na postoj Spojených států bylo pak obvinění z politického zasahování do čistě asijského prostoru.

Pompeo ve čtvrtek minulý týden požádal země ASEAN, aby přehodnotily dohody s čínskými společnostmi, které jsou uvedené na černé listině Spojených států. Den poté pak Pompeo uvedl dle oficiálních vyjádření, že Spojené státy jsou i nadále odhodlány podporovat země ASEAN při prosazování zákonných nároků, respektování svrchovanosti a transparentnosti nejen v Jihočínském moři, ale i v regionu řeky Mekong.

Není jasné, kolik zemí ASEAN má aktivní vztahy s čínskými společnostmi, které se nachází na černé listině. Jak bylo řečeno, Filipíny jasně vyjádřily svůj postoj k této záležitosti a umožní jedné ze společností na černé listině nebo její dceřiné společnosti uzavřít partnerství s místní společností pro letištní projekt v provincii Cavite, které se nachází jižně od hlavního města Manily.

Čína ani její ministr zahraničí Wang Yi, který se taktéž účastnil schůze ASEAN a ve středu se samostatně setkal s ministry zemí ASEAN, nevydali žádná oficiální vyjádření. Čína stále trvá na tom, že má právo hájit své národní zájmy, a obviňuje Spojené státy ze zasahování do regionálních záležitostí.

Vietnamský ministr zahraničí Pham Binh Minh, jehož země v letošním roce pořádá summit ASEAN, se postavil na stranu Spojených států a podotkl, že spolupráce mezi ASEAN a Spojenými státy přináší vzájemný prospěch a postoj Spojených států v rámci udržení míru, stability a bezpečnosti v regionu je podporován. Spojené státy podle něj také investují velké finanční částky do infrastruktury a lidského kapitálu v regionu. Také plánují společně s Vietnamem hostit třetí Indo-pacifické business fórum, jehož cílem je podpořit americké investice a poskytnout 5 milionů dolarů do vzdělání v rámci akademie Young Southeast Asian Leaders Initiative ve Vietnamu.

ASEAN, založený v roce 1967, se snaží držet krok se stupňujícím soupeřením mezi Spojenými státy a Čínou. ASEAN často prosazuje svůj centrický zájem a regionální vedení, ačkoli někteří kritici vnímají, že organizace je často zranitelná právě vůči vlivu světových mocností v regionu.

Photo Credit: Twitter Presidential Comm (Communications Office of the President of the Philippines)