USA a NATO zahájily formální stahování z Afghánistánu

Prezident Joe Biden stanovil 1. květen jako oficiální začátek stažení zbývajících sil – přibližně 2 500–3 500 amerických vojáků a asi 7 000 vojáků NATO.

Spojené státy spolu s NATO formálně začaly stahovat své poslední jednotky z Afghánistánu, čímž ukončily svoji nejdelší válku. Země však předznamenává nejistou budoucnost Afghánistánu v utahujícím se sevření Talibanu.

It’s been a big month, folks. We hit our goal of 200 million shots, announced the end of America’s longest war, hosted a global summit on climate change, introduced the American Families Plan, and so much more.

Excited to see what we accomplish in May. pic.twitter.com/fLhlSLD4UM

— President Biden (@POTUS) May 1, 2021

Závěrečná fáze ukončení americké války, kterou prezident Biden popisuje jako „forever war“, v Afghánistánu po 20 letech formálně začala v sobotu 1. května. Zahájilo se tím dlouho očekávané stažení posledních jednotek Spojených států a NATO do konce léta letošního roku.

Stažení posledních vojsk

Alianční země jako Nový Zéland zahájil proces stažení vojsk již v únoru letošního roku. Dle novozélandské premiérky Jacindy Ardernové se tím ukončilo nejdelší vojenské nasazení v historii Nového Zélandu. Novozélandský ministr obrany Peeni Henare uvedl, že při rozhodování vláda musela zvážit situaci v Afghánistánu, včetně probíhajících mírových rozhovorů mezi afghánskou vládou a dříve vládnoucím fundamentalistickým Talibanem.

V případě Spojených států  bylo v Afghánistánu veřejně uznáno asi 2 500 amerických vojáků a několik stovek dalších speciálních sil. Všichni odejdou na rozkaz prezidenta. Americký generál Mark Milley označil odstoupení ve svém prohlášení pro CNN za „komplexní operaci a ne bez rizika“. ,,Zahájili jsme záměrnou koordinovanou odpovědnou retrográdu amerického vojenského personálu z Afghánistánu. Jedná se o komplexní operaci, která není bez rizika a bude se vyvíjet v příštích týdnech,” dodal.

Dle oficiální amerických prohlášení by měl konec stažení vojsk trvat do 11.září 2021. Méně než 100 vojáků spolu s vojenským vybavením bylo podle několika amerických obranných představitelů odpraveno především letadly. Kromě toho ze země odjíždějí také dodavatelé a pracovníci státní správy Spojených států. Pentagon uvedl, že je znepokojen personálem, který je při odletu napaden Talibanem, takže není jasné, zda zveřejní všechny podrobnosti procesu odletu.

V Kábulu stále dochází k útokům

Povstalci Talibanu v Afghánistánu v sobotu 1. května zaútočili a obsadili klíčovou vojenskou základnu v jihovýchodní provincii Ghazní, přičemž zajali desítky vojáků a zabili několik dalších. Poslední útok přišel v den, kdy Spojené státy a NATO formálně začali stahovat své armády ze země.

Následný den  2. května se na severním okraji afghánského hlavního města Kábulu rozmohl veliký požár, který byl způsoben palivovými tankery. Incident zabil sedm lidí a čtrnáct dalších zranil. Dle afghánských úřadů nelze vyloučit, že se jednalo o teroristický incident.

Dle Pentagonu tyto útoky v Afghánistánu o víkendu nemají významný dopad na vojenské stažení Spojených států i NATO z této země. ,,To, co jsme viděli, jsou některé malé obtěžující útoky během víkendu, které neměly žádný významný dopad, rozhodně ne na naše lidi nebo naše zdroje tam a na základny,” uvedl novinářům mluvčí Pentagonu John Kirby.

USA bude stále zapojeno do afghánských záležitostí

Dle CNN minulý týden hlavní americký generál Frank McKenzie odpovědný za americké jednotky na Blízkém východě objasnil, že Spojené státy mají v úmyslu zachovat vojenský vliv a schopnost provádět nálety v Afghánistánu i po stažení amerických jednotek a jednotek NATO.

Uvedl, že Spojené státy chtějí mít možnost provádět protiteroristické mise, přinejmenším ze vzduchu pomocí použití bezpilotních letadel, a také provádět dozor a průzkum.

Ministr zahraničí Tony Blinken v úterním rozhovoru řekl, že i když Spojené státy stahují své jednotky, „neodpojujeme se od Afghánistánu, zůstáváme hluboce zapojeni do diplomacie na podporu afghánské vlády a jejích obyvatel, rozvoj, hospodářské pomoci, humanitární pomoci a podpory bezpečnostních sil.“

Finanční pomoc Afghánistánu bude podmíněna dodržováním demokracie

Dle německého ministra zahraničí Heiko Maase bude jakákoli budoucí finanční pomoc Afghánistánu podmíněna dodržováním demokratických standardů. „Taliban také ví, že tato země, která tolik trpí ve válkách posledních desetiletí, je značně finančně závislá na mezinárodní pomoci,“ řekl Maas. „Tato mezinárodní pomoc určitě nepoteče, pokud by Taliban zrušil všechna práva a demokratické standardy, které byly v této zemi zavedeny,“ dodal.

Maas měl na mysli nekompromisní přání islamistického Talibanu být součástí budoucí vlády v Kábulu. Taliban během své vlády v Afghánistánu v letech 1996 až 2001, kdy byly vyhnány americkými silami, výrazně omezil lidská práva žen a dalších lidských práv. Od té doby vedli dlouhotrvající povstání a nyní ovládají široké pásy území.

Photo Credit: Twitter The Hill