Ázerbájdžánský prezident nahrazuje ministra zahraničí uprostřed eskalace konfliktu s Arménií
Ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mammadyarov odstoupil po tvrdé kritice ze strany prezidenta nad jeho postojem k nedávným střetům s Arménií.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev sesadil dlouholetého ministra zahraničí Elmara Mammadyarova ze své funkce a nahradil ho Ceyhunem Bayramovem, bývalý ministr školství, uprostřed eskalace konfliktu se sousední Arménií.
Aliyevovo rozhodnutí z 16. července vyhodit Mammadyarova a jmenovat Bayramova na místo něho přišlo den poté, co tvrdě kritizoval Mammadyarova na vládním zasedání za jeho „pasivní“ přístup při řešení smrtelných vojenských střetnutí, které vypukly podél ázerbájdžánsko-arménské hranice 12. července.
Podle ázerbajdžánských vojenských zdrojů se arménské ozbrojené síly pokoušely 12. července v poledne zaútočit v Tovuzské oblasti u azerbajdžansko-arménské hranici.
Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu uvádí, že arménské ozbrojené síly porušily příměří a použily dělostřelectvo proti pevnosti v okrese Tovuz. Útoku arménských ozbrojených sil však bránily odvetné kroky ázerbajdžánské armády. Zatímco ministerstvo obrany Ázerbájdžánu odhalilo počet obětí – 11 vojáků, arménská strana nejprve své ztráty popřela a poté informovala o čtyřech obětí.
Jerevan naproti tomu Baku obvinil z pokusu o eskalaci dlouhodobého konfliktu. Arménské ministerstvo obrany prohlásilo v reakci na to, že ázerbájdžánská strana byla první, která použila dělostřelectvo. Arménské ministerstvo obrany prohlašuje, že skupina ázerbajdžánských vojáků se pokusila překročit arménskou hranici s automobilem UAZ. Až po důkladném varování z arménské strany se vojáci vrátili zpátky, přičemž auto nechalo za sebou.
Dvě země žijí třicet let ve válečném stavu kvůli nevyřešeným územním problémům v Náhorním Karabachu. Po válce, která byla v letech 1992–94, se do jejich sporu však zřídka dostalo těžké dělostřelectvo. Naposledy rozsáhlé otevřené nepřátelství mezi Arménií a Ázerbájdžánem eskalovalo tzv. „čtyřdenní válkou“ v dubnu 2016.
Od roku 1992 je tento konflikt pod dohledem OBSE, jemuž předsedá Rusko, Francie a Spojené státy americké. Bohužel u jednacího stolu nebylo dosaženo žádného pokroku, ačkoli spolupředsedové organizace se zasadily v roce 2009 o tzv. madridské zásady, které byly předmětem diskuse mezi oběma stranami konfliktu. Nedávný vývoj ukázal, že Jerevan se rozhodl opustit madridské zásady a rozhodl se upevnit výsledek vojenské okupace. Jak uvádí Modern Diplomacy, dle asistenta prezidenta Ázerbájdžánské republiky Hikmat Hajiyev: ,,Provokace Arménie, spáchaná podél hranice, je dalším důkazem, že Jerevan nemá zájem o urovnání konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.” Ázerbájdžánská strana vyzvala mezinárodní společenství, aby odsoudilo arménskou politiku agrese proti Ázerbájdžánu a za její provokaci na hranici považovalo Arménii.
O příčinách eskalace a o tom, kdo zahájil palbu jako první na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem, probíhají horké debaty. Zaprvé, poté, co jednání dosáhla bezvýchodné situace, vzestup napětí byl nevyhnutelný. V květnu navštívil arménský premiér Nikol Pashinyan v okupovaných územích historické azerbajdžanské město Šuša, což v Ázerbájdžánu vyvolalo silné city. Za druhé, někteří odborníci tvrdí, že provokace konfliktů odvrací pozornost lidí od závažných ekonomických problémů způsobený pandemií COVID-19. V tomto smyslu je situace v Arménii horší než v Ázerbájdžánu.
Foto: twitter.com
