Nový tibetský vůdce zvolen

Penpa Tsering, nově zvolený prezident Ústřední tibetské správy, uvedl, že jeho první prioritou bude budování důvěry. Volby přicházejí v kritickou dobu pro tibetskou diasporu, kdy Čína zpřísňuje svůj vliv v Tibetu.

Penpa Tsering, bývalý mluvčí tibetského exilového parlamentu, byl zvolen novým prezidentem exilové tibetské vlády 14. května 2021. Oficiálně nastupuje po Lobsangovi Sangayovi, který na konci května dokončí své druhé pětileté funkční období.

Na počátku ledna tibetský exilový parlament s názvem Ústřední tibetská správa (CTA) uspořádal první kolo dvoufázových voleb pro zvolení příštího představitele exilové vlády tzv. sikyonga. Jednalo se o třetí přímou volbu tibetského exilového vedení od doby, kdy dalajláma v roce 2011 odstoupil z jakékoli politické role při řízení exilové vlády.

Nejen v indickém městě Dharamšala, ale i po celém světě se v lednu zúčastnili tisíce Tibeťanů předběžného kola hlasování. Přičemž sčítání hlasů začalo 5. ledna, které trvalo týden. O vítězi rozhodlo druhé kolo hlasování, které proběhlo během dubna.

Penpa Tsering byl favoritem voleb

Dle RFA, předběžné počty hlasů z prvního kola ukázaly, že na prvním místě se prosadil  bývalý mluvčí tibetského exilového parlamentu Penpa Tsering s 23 687 hlasy, následovaný Aukatsangem Kelsang Dorjee, bývalým představitelem tibetského duchovního vůdce v exilu dalajlámy, s 13 754 hlasy.

Gyari Dolma, bývalá ministryně vnitra CTA a první žena, která se ucházela o úřad sikyonga, skončila třetí s 13 126 hlasy a Drongchung Ngodup, zástupce dalajlamy v indickém hlavním městě Dillí, obsadil čtvrté místo s hlasy celkem 9 742.

Druhé kolo voleb rozhodlo

V pátek 14. května byl Penpa Tsering vyhlášen vítězem prezidentských voleb ve všeobecných volbách do CTA, které se konaly během měsíce dubna. Tisíce lidí v diaspoře, která zahrnuje přibližně 130 000 lidí po celém světě, vyšli hlasovat pro svého exilového prezidenta – sikyonga – a 45 členů parlamentu.

Volební účast byla podle CTA více než 77%. Jen několik hodin poté, co se Tsering dozvěděl o svém triumfu, prohlásil, že jednou z jeho prvních priorit je získat důvěru u široké veřejnosti. ,,Protože právě teď, kvůli pandemii, je těžké se pohybovat,” řekl. ,,Zároveň ale předvedeme čínské vládě předehru ohledně pokračování nebo obnovení dialogu.”

Tsering bude prosazovat střední cestu

Tsering složil ve čtvrtek 27. května přísahu CTA , kdy se zaslíbil prosazovat „Střední cestu“ dalajlámy v pomoci svému lidu zvládnout tvrdou čínskou vládu. Ve svém inauguračním projevu na slavnostním setkání s malým publikem ocenil vysokou účast registrovaných voličů jako „vítězný krok vpřed v demokratické politice“ a poděkoval dalajlámovi za příspěvek k demokratizaci.

In Photos: A glimpse of Sikyong-Elect Penpa Tsering's swearing in ceremony with the grace of His Holiness the Great 14th Dalai Lama of Tibet, 27 May 2021. pic.twitter.com/YrpyS1j0HE

— Tibet.net (@NetTibet) May 27, 2021

,,Znovu opakuji svůj závazek směřovat veškerou svou energii k plnění odpovědnosti za nalezení trvalého řešení čínsko-tibetského konfliktu a péči o blaho tibetského lidu,” řekl. V tibetské exilové komunitě přetrvávají rozpory, přibližně 150 000 lidí žijících ve 40 zemích, zejména v Indii, Nepálu, Severní Americe a v Evropě, ohledně toho, jak nejlépe prosazovat práva 6,3 milionu Tibeťanů žijících v Číně, přičemž někteří volají po obnovení ztracené nezávislosti, když v roce 1950 vpochodovaly čínské vojenské jednotky do Tibetu.

CTA a dalajláma místo toho přijaly politický přístup zvaný Střední cesta, který přijímá status Tibetu jako součást Číny, ale naléhavě požaduje větší kulturní a náboženskou svobodu pro Tibeťany žijící pod vládou Pekingu. „Oslovíme čínskou vládu, abychom našli oboustranně výhodné, vyjednané a nenásilné řešení čínsko-tibetského konfliktu,“ řekl Tsering a zdůraznil svou věrnost přístupu dalajlamy.

CTA hraje zásadní roli pro tibetskou diasporu

CTA provozující roční rozpočet ve výši přibližně 45 milionů amerických dolarů, je odpovědná za podporu jak exilové diaspory, tak i hlasů Tibeťanů, kteří stále žijí v Tibetu.

Odborníci tvrdí, že CTA hraje také zásadní roli při udržování diaspory ve spojení s domovinou. Avšak dle Kate Saunders, nezávislá výzkumná pracovnice a spisovatelka specializující se na Tibet, je zachovaní tohoto úzkého kulturní spojení však stále obtížnější. Kromě toho, že odchod tibetských exulantů zasáhl Tibet, Čína se také v nové fázi snaží o stále větší tibetskou asimilaci.

,,Strana čínské komunity vyvinula nová opatření k přerušení spojení mezi generacemi a k vyhlazení vzpomínek a znalostí o Tibetu v minulosti,” uvedla Saunders. Skupiny pro lidská práva, jako je Human Rights Watch, tvrdí, že Čína v Tibetu přísně omezila svobodu projevu, náboženskou svobodu, pohyb a shromažďování a zároveň zvýšila dohled a zpřísnila hraniční kontroly.

Dle odcházejícího tibetského exilového prezidenta Lobsanga Sangay Čína zintenzivňuje své snahy o integraci Tibetu, kdy více jak 500 000 Tibeťanů je nyní drženo v pracovních táborech. „Chtějí z Tibetu udělat čínskou provincii a chtějí z Tibeťanů udělat Číňany.“ uvedl pro Fox News Sangay.

Dialog s Čínou?

Nový prezident Tsering uvedl, že je ochoten oslovit čínskou vládu, aby vyřešila jejich konflikt, ačkoli strany již více než deset let nevedly dialog. Čína popírá omezování náboženství v Tibetu a tvrdí, že himálajský region, který od roku 1951 řídí Čínská komunistická strana, je od poloviny 13. století čínským územím.

Mnoho Tibeťanů uvádí, že po většinu své historie byli skutečně nezávislí a že čínská vláda chce využít region bohatý na zdroje a zároveň rozdrtit jeho kulturní identitu. Čína neuznává CTA a od roku 2010 nevede žádný dialog se zástupci dalajlamy. Peking obviňuje dalajlámu ze snahy oddělit Tibet od Číny, což sám popírá. Prezident Tsering podporuje pozici dalajlámy. Některé tibetské skupiny se zasazují o nezávislost Tibetu, protože v rozhovorech s Čínou bylo dosaženo malého pokroku.

Politika Indie vůči Tibetu musí být více opatrná

Dle prezidenta Tseringa nelze tibetskou otázku použít pouze jako diplomatický nebo politický vliv na Čínu, ale je třeba ji vyřešit. Pro indický zpravodaj The Print v exkluzivním rozhovoru Tsering uvedl, že díky hraniční situaci mezi Indií a Čínou, která začala v dubnu 2020, Nové Dillí přehodnotilo svůj přístup k otázce Tibetu.

,,Indická vláda a indický lid byli velmi, velmi velkorysí, pokud jde o rozšiřování humanitární podpory pro Tibeťany, ale ne tolik v politickém smyslu.” Dále doplnil, že: ,,Problematika Tibetu byla doposud spíše pro využití diplomatických nebo politických vztahů s čínskou vládou, ale nyní si myslím, že si uvědomujeme, že tibetskou otázku nelze použít pouze jako páku, ale je třeba ji vyřešit. To bude přínosem nejen pro Čínu, ale také pro tibetské obyvatele a také pro celý geopolitický region.“

Photo Credit: Twitter @ndtvfeed