Japonsko provede první společné vojenské cvičení s USA a Francií
V pátek 23. dubna prohlásil japonský ministr obrany, že Japonsko v příštím měsíci uspořádá na jihozápadě země společné vojenské cvičení s americkými a francouzskými jednotkami.
Cvičení, které proběhne mezi 11. a 17. květnem, bude prvním rozsáhlým cvičením v Japonsku zahrnujícím pozemní jednotky ze všech tří zemí, uvedly to ve svém prohlášení Japonské síly pozemní sebeobrany (JGSDF).
Vojenské cvičení přichází v době, kdy se Japonsko snaží prohloubit obrannou spolupráci nad rámec svého klíčového spojence – Spojených států, aby čelilo rostoucí asertivitě Číny ve Východočínském a Jihočínském moři
„Francie sdílí vizi svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu,“ řekl novinářům ministr obrany Nobuo Kiši. „Posílením spolupráce mezi Japonskem, Spojenými státy a Francií bychom chtěli dále zlepšovat taktiku a dovednosti sil sebeobrany při obraně vzdálených ostrovních území,“ dodal.
Paříž má strategické zájmy v Indo-Pacifiku, kde má teritoria, včetně francouzského ostrova Réunion v Indickém oceánu a Francouzské Polynésie v jižním Pacifiku.
Společná cvičení se budou konat na cvičišti Kirišima JGSDF a Camp Ainoura v regionu Kjúšú a budou zahrnovat pozemská i námořní operační cvičení.
První setkání mezi Biden a Sugou potvrdilo sdílenou obavu z Číny
Minulý týden se japonský premiér Jošihide Suga a americký prezident Joe Biden setkali na svém prvním summitu a zavázali se, že budou pevně stát proti Číně a zintenzivní spolupráci, a to i v oblasti technologií.
Jednalo se o první Bidenovo osobní setkání se zahraničním lídrem od nástupu do úřadu v lednu letošního roku. Zatímco Trump napínal vazby mezi Spojenými státy a mnoha asijskými spojenci prostřednictvím svého přístupu „America first“, Biden se snaží tyto vazby obnovit a po summitu s Japonskem se potvrdilo, že Spojené státy se snaží využít svůj tradiční alianční vztah s Japonskem jako symbol budování silnějších spojenectví v indo-pacifické oblasti.
Oba vůdci se ve společném prohlášení zabývali řadou geopolitických problémů, včetně důležitosti míru a stability Tchaj-wanského průlivu. ,,Dnes jsme s premiérem Sugou potvrdili naši pevnou podporu americko-japonskému spojenectví a naší sdílené bezpečnosti,” řekl Biden na společné tiskové konferenci v Růžové zahradě v Bílém domě a označil diskuse za produktivní. ,,Zavázali jsme se spolupracovat na řešení výzev z Číny a v otázkách, jako je Východočínské moře, Jihočínské moře a Severní Korea, abychom zajistili budoucnost svobodného a otevřeného indicko-pacifického prostoru.”
Východočínské moře je pro Japonsko zdroj obav
Japonsko se již dlouho cítí ohroženo obrovskými vojenskými zdroji Číny a územními spory. Země je zvláště znepokojena čínskou aktivitou kolem Japonskem spravovaných ostrovů Senkaku, které Čína nazývá Diaoyu.
Souostroví je neobydlený řetězec ostrovů ve Východočínském moři, který je nárokovaný Čínou, Tchaj-wanem a Japonskem. Ostrovy Senkaku/Diaoyu byly formálně nárokovány Japonskem v roce 1895 a po většinu posledních 120 let byly v soukromém vlastnictví řady japonských občanů. Kromě krátkého období po druhé světové válce, kdy Spojené státy ovládly území, Japonsko od roku 1895 vykonává nad ostrovy účinnou kontrolu.
Čína i Japonsko tvrdí, že má ekonomická práva v rámci Výlučných ekonomických zón na ostrovy, které se nacházejí dvě stě námořních mil od pobřeží států. Problém je, že tento prostor se překrývá, protože moře oddělující Čínu a Japonsko je v rozmezí tři sta šedesát námořních mil. Poté, co Čína v roce 1995 objevila zemní plyn poblíž překrývající se oblasti, Japonsko vzneslo námitky proti jakýmkoli vrtům v této oblasti.
Čína obsadila první místo v agendě na summitu a byla zdůrazněna ústřední roli Japonska v úsilí Spojených států čelit Číně. Spojené státy v posledních měsících několikrát zopakovaly, že americko-japonská bezpečnostní smlouva se vztahuje na sporné ostrovy.
Jihočínské moře taktéž ohniskem konfliktů
Čína získává většinu Jihočínského moře a odvolává se na svou takzvanou devítičlennou čáru, aby ospravedlnila to, co říká, že jsou historickými právy na klíčovou obchodní vodní cestu. Vietnam, Filipíny, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan zpochybňují území nároky vyhlášené Čínou v této oblasti.
Mezinárodní tribunál v Haagu v roce 2016 vyvrátil čínská tvrzení v Jihočínském moři vůbec prvním rozhodnutím a uvedl, že čínské aktivity na Spratlyho ostrovech jsou nezákonné. Čína rozhodnutí odmítla.
Čína v současné době vyvolala mezinárodní poplach hromaděním lodí v Jihočínském moři poblíž útesu, který si nárokují jak Čína, tak Filipíny. Filipíny formálně protestují již několik týdnů proti tomu, co nazvala země porušením „své svrchovanosti, svrchovaných práv a jurisdikce“.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte vyjádřil čínskému velvyslanci své znepokojení nad čínskými plavidly hromadícími se ve sporném Jihočínském moři a hrozí námořní odvetou.
Dle satelitních snímků čínská plavidla kotví uprostřed korálového útesu ve tvaru bumerangu známého jako Whitsun Reef – na Filipínách nazývaného také Julian Filipe Reef a v Číně Niu’e Jiao. Útes leží 175 námořních mil západně od provincie Palawan na západě Filipín. Oblast spadá pod správu Filipín v rámci exkluzivní ekonomické zóny (200 mil), která je definována Úmluvou OSN o mořském právu.
Photo Credit: Twitter The Japan News
