Členové Rady bezpečnosti OSN vyzývají Myanmar k zastavení bojů s arakanskou armádou

Většina členů Rady bezpečnosti OSN po nedávném zasedání o nejnovější situaci v jihovýchodní Asii vyzvala k okamžitému zastavení bojů mezi ozbrojenou složkou myanmarské vlády a partyzánskými silami Arakanské armády.

Společné prohlášení osmi z 15 členských zemí v Radě bezpečnosti uvádí, že střety v Arakanském (také Rakhinský stát) a Čjinském státě si vybírají velkou daň na místních komunitách a hrozí eskalace bezpečnostního rizika. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet uvedla, že lidé z komunit Rakhinů, Čjinů, Mru, Daingetů a Rohingyů trpí konfliktem v těchto zmiňovaných státech.

Dle Reuters pak Bachelet dodala v Ženevě 14. září, že: ,,V některých případech se zdá, že byli terčem nebo bezohledně napadeni, což může představovat další válečné zločiny nebo dokonce zločiny proti lidskosti.“

Velvyslanec Myanmaru, Kyaw Moe Tun, v OSN v Ženevě uvedl, že obvinění ze zneužívání jsou nepřesná a že Myanmar potřebuje „čas a prostor“ k provedení demokratických reforem. ,,Je nepřijatelné, aby si nepodložená a neověřená obvinění našla cestu ke zprávě OSN,” řekl radě a dodal, že situace v Arakanském státě je ,,složitá, s hlubokými historickými kořeny a není snadné ji pochopit.”

Zpráva dále zdůraznila, že dle statistik je zastavení boje o to více důležitější, jelikož oficiální údaje poukazují na rapidně zvyšující se počet nakažených Covidem-19 v zemi. Od srpna se zaznamenává rychle rostoucí počet nakažených v Arakanské oblasti, která je v Myanmaru od počátku vypuknutí pandemie v zemi virovým hotspotem. Myanmar začátkem září znovu zavedl svá dosud nejtvrdší opatření ke kontrole šíření COVID-19. Zakazuje cestování z bývalého hlavního města Myanmaru, Rangúnu, a omezuje s přísnou kontrolou všechny vnitrostátní lety až do 1. října.

Vzhledem k tomu, že internetové služby zůstávají nečinné v Arakanském státě, nevládní organizace, které pomáhají vnitřně vysídleným obyvatelům, se obávají, že nedostupné informace omezí řešení a vyšetřování nových případů nákazy. Před několika měsíci se provalila světem informace, že v Myanmaru došlo k informačnímu blockoutu. V červnu loňského roku myanmarská vláda přerušila přístup k internetu devíti městským oblastem v oblasti Arakanského státu  s vysvětlením, že představitelé země se obávali zneužívání internetové prostoru pro vznícení dalších ozbrojených střetů mezi myanmarskou armádou a arakanskými povstalci. Ačkoli byl přístup oficiálně obnoven počátkem srpna, místní obyvatelé tvrdí, že je příliš pomalý na komunikaci, protože služby 3G a 4G zůstávají nadále omezené.

Rakhinský Etnický kongres (REC) počátkem září zahájil kampaň „Radio – Práva na informace“. Jedná se o kampaň, která by poskytla každé oblasti, táborům, rádiové vysílání a přístroje.

„Chystáme poskytnout 10 radiopřijímačů táborům a potřebovali bychom více než 1 000 dalších, které by mohli vysílat interně vysídleným lidem informace o COVID-19, aby se podle toho tak mohli dále zařídit, “ uvedl představitel REC Zaw Zaw Tun pro zpravodajský web Arab News.

Vládní internetová omezení podle něj ohrožují nejen efektivní boj proti šíření viru, ale také skrývají porušování lidských práv ze strany armády v ozbrojeném konfliktu s arakanskou armádou. „Během zákazu internetu jsme zaznamenali více než stovku porušení práv v Rakhinském státě, kterých se většinou dopustili vládní vojáci,“ dále uvedl. „Takže už nemáme žádné otázky, proč zde vláda pokračuje v omezeních internetu.“

Vláda je již více než rok zapletena do přerušovaného konfliktu s dobře vycvičenou a vyzbrojenou arakanskou armádou. Partyzánské síly představují nejsilnější vojenskou výzvu pro centrální vládu mnoha etnických menšinových skupin, které po celá desetiletí hledaly větší autonomii. Zastánci lidských práv obvinili myanmarskou armádu z používání nepřiměřené síly a z útoků na civilisty v jejich operacích bojujících proti partyzánům.

Při řešení situace osm zemí, které jsou členy Rady bezpečnosti OSN, vyzvalo Myanmar, aby urychlilo své úsilí o řešení dlouhodobých příčin krize, která vedla před více než třemi lety k útěku více než 700 000 muslimů Rohingyů do Bangladéše kvůli násilnostem ze strany myanmarské armády.

Myanmar již dlouho tvrdí, že Rohingyové jsou „bengálští“ migranti z Bangladéše, přestože jejich rodiny v zemi žily po generace. Téměř všem Rohingyům bylo od roku 1982 odepřeno občanství, což je fakticky činí bez státní příslušnosti, a byla jim odepřena svoboda pohybu a další základní práva.

Osm zemí – Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Belgie, Estonsko, Dominikánská republika a Tunisko – vyzvaly Myanmar, aby stanovila k provedení „transparentní a důvěryhodný plán“, ke kterému dodá doporučení poradní Arakanská komise a Nezávislá vyšetřovací komise.

Arakanská komise v čele s bývalým generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem vyzvala myanmarskou vládu, aby podpořila investice a růst zaměřený na komunitu s cílem zmírnit chudobu v Arakanském státě.

Nezávislá vyšetřovací komise, zřízená myanmarskou vládou, dospěla v lednu 2020 k závěru, že existují důkazy, které poukazují na to, že bezpečnostní síly v zemi spáchaly válečné zločiny v protipovstaleckých operacích, které Rohingy donutili uprchnout do Bangladéše. Avšak dále uvedly, že neexistují žádné důkazy podporující nařčený z genocidy.

Photo Credit: Unsplash @stefano75