Nová krize v Jihočínském moři? Čína a Filipíny ve střetu

V pondělí 21. března Filipíny vyjádřily znepokojení poté, co zaznamenaly stovky čínských plavidel v Jihočínském moři. Dle země se jedná o porušení svrchovanosti a jurisdikce.

Čína vyvolala mezinárodní poplach hromaděním lodí v Jihočínském moři poblíž útesu, který si nárokují jak Čína, tak Filipíny. Tento týden Filipíny formálně protestovaly proti tomu, co nazvala země porušením „své svrchovanosti, svrchovaných práv a jurisdikce“. Spojené státy a západní spojenci podpořili filipínskou výzvu, aby Čína okamžitě stáhla flotilu rybářských plavidel.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte vyjádřil čínskému velvyslanci své znepokojení nad čínskými plavidly hromadícími se ve sporném Jihočínském moři, uvedl dle Al Jazeery prezidentův mluvčí, když Vietnam taktéž vyzval Čínu k respektování námořní suverenity.

Kde se čínské lodě konkrétně nachází?

Dle satelitních snímků čínská plavidla kotví uprostřed korálového útesu ve tvaru bumerangu známého jako Whitsun Reef – na Filipínách nazývaného také Julian Filipe Reef a v Číně Niu’e Jiao.  Útes leží 175 námořních mil západně od provincie Palawan na západě Filipín. Oblast spadá pod správu Filipín v rámci exkluzivní ekonomické zóny (200 mil), která je definována Úmluvou OSN o mořském právu.

Zdroj: VOA

Snímky ukazují čínské čluny, které jsou připoutané k sobě a přetrvávající ve vodách útesu. Filipínská pobřežní stráž nahlásila 7. března 220 plavidel, které tyto útesy špiní. Dle Filipín velký počet čínských lodí spatřených na Whitsunském útesu přináší znepokojení kvůli možnému nadměrnému rybolovu a zničení mořského prostředí, jakož i rizikům pro bezpečnost plavby.

Mezinárodní tribunál v roce 2016 zrušil nárok Číny na 90 procent Jihočínského moře, ale Čína tento rozsudek neuznává. Čína v posledních letech vybudovala ve sporných vodách ostrovy a na některé z nich zavedla své přistávací dráhy. Tchaj-wan, Malajsie, Vietnam, Filipíny a Brunej si nárokují taktéž části moře.

V lednu protestovaly Filipíny proti novému čínskému zákonu, který umožňuje pobřežní stráži střílet na zahraniční plavidla. Země zákon označila za válečnou hrozbu. Spojené státy opakovaně odsoudily to, co označují za pokusy Číny šikanovat sousední země kvůli svým zájmům, zatímco Čína kritizovala Spojené státy za to, že zasahuje do vnitřních záležitostí.

Výstavba umělých ostrovů a nárokování si Jihočínského moře

Filipíny podaly diplomatický protest, ale Čína trvá na tom, že vlastní útes. Země popírá, že by plavidla byla námořní milicí. ,,Jakákoli spekulace v takové věci nepomůže nic jiného, ​​než způsobit zbytečné podráždění,” uvedlo dle Arab News v pondělí čínské velvyslanectví.

Dle již zmíněného mluvčího filipínského prezidenta, prezident Duterte je velice znepokojen vývojem situace a je tlačen k silnějšímu postoji proti Číně. Teodoro Locsin Jr., filipínský ministr zahraničních věcí, se v pátek v sociálních médiích ptal, zda jsou čínské lodě opravdu „rybářskou flotilou“ nebo součástí „bagrovací operace“. Dle satelitní snímků je naznačeno, že se chystá na rané fáze velké výstavby v této námořní oblasti – konkrétně na dalším sporném útesu Subi.

Satellite imagery shows land cleared for new Chinese construction on Subi Reef in South China Sea. @SCMPNews https://t.co/ViCPRZnync pic.twitter.com/oK6zZDZ8f6

— AMTI (@AsiaMTI) March 25, 2021

Soudce Nejvyššího soudu ve výslužbě Antonio Carpio, expert na mezinárodní právo, uvedl, že Filipínci by měli být velmi opatrní vůči čínským aktivitám, protože by to mohlo být předehrou k okupaci a rozvoji námořní základny.

Čína si velkou část Jihočínského moře nárokuje pro sebe a již si vybudovala několik umělých ostrovů. Stejně je tomu tak i u dalších zemí ASEAN, které si taktéž nárokují námořní oblast. Avšak rozsah čínské výstavby daleko převyšuje rozsah ostatních zemí a tento nejnovější krok vyvolal mezinárodní znepokojení. Vyvolává obavy, že Čína si možná klade za cíl obsadit a získat zpět daný útes a zároveň zastrašit své regionální rivaly.

„V pondělí průzkumný let filipínského letectva ukázal, že 183 z nich tam stále je. Takže máte v zásadě asi 200 plavidel, která tam jsou už týdny,“ řekl Jay Batongbacal, ředitel Institutu filipínské univerzity pro námořní záležitosti a mořské právo.

Filipíny vysílají svá vojenská plavidla

Dle současných zpráv filipínská armáda nařídila rozmístění námořních lodí pro hlídání svrchovanosti v Jihočínském moři. Filipínský ministr obrany Delfin Lorenzana již požádal, aby čínská plavidla opustila oblast. Dle něho se jedná jednoznačně o vojenské lodě. Čína požadavek Filipín ignorovala a trvala na tom, že vlastní pobřežní území a že plavidla se ukrývají před rozbouřeným mořem.

Rozmístění filipínských armádních plavidel k hlídání námořní suverenity bylo oznámeno ve čtvrtek 25. března. Dle Lorenza je přítomnost plavidel považována za invazi a provokativní akci militarizace oblasti. ,,Zvýšenou námořní přítomností v této oblasti se snažíme ujistit lid náš silný a neochvějný závazek chránit a bránit před obtěžováním a zajistit, aby mohli využívat svých práv na bohatě rybářském území země,“ uvedl vojenský mluvčí Edgard Arevalo ve svém prohlášení.

Spojené státy v úterý 23. března uvedly, že podporují Filipíny v novém sporu s Čínou a obvinily Čínu, že používá námořní milice k zastrašování, provokování a vyhrožování jiným národům.

Photo Credit: Satellite image ©2021 Maxar Technologies