Kulturní válka mezi Jižní Koreou a Čínou
Mnoho let provází vztahy mezi Jižní Koreou a Čínou kulturní kontroverze, které se za poslední rok čím dál více stupňují. Jak národní identita ovlivňuje zahraniční vztahy mezi oběma zeměmi?
Umění a kultura mohou být pro mnohé v oblasti zahraniční politiky často považovány za ne tolik relevantní předměty diskuze, které jsou odsunuty na vedlejší kolej tak, aby se akademičtí pracovníci a političtí analytici mohli soustředit na tzv. tvrdou moc – tedy na používání vojenských a ekonomických prostředků k ovlivňování chování jiných států.
Avšak prostředí mezinárodních vztahů se od dob konce studené války značně proměnilo a témata jako kultura, národní identita spolu s veřejnou diplomacií se stávají čím dál více důležitými prvky pro výzkum a debaty v této vědecké oblasti.
Kultura hýbe mezinárodními vztahy
Dnešní posuny moci však mají mnohem složitější důsledky než v minulém století. Literální klasika v mezinárodních vztazích Střet civilizací sepsaná Samuelem Huntingtonem nás upozornila na často ignorovaný aspekt mezinárodních vztahů – kulturu. Dnešní rozvíjející se mocnosti zahrnují celé civilizace – některé s tisíci lety kulturní kontinuity. Zatímco v Asii japonská modernizace počínaje obnovením Meidži v roce 1868 zahrnovala přijetí západních zahraničněpolitických institucí, to samé neplatilo pro takové státy jako Čínu a Indii.
Japonská éra Meidži (1868-1912) přinesla sebou spoustu změn: svržení šógunátu Tokugawa, přijetí západních myšlenek a institucí, rychlou modernizaci, industrializaci a komercializaci a také především vzestup japonského imperialismu v Asii. Zdroj
Kulturní hodnoty ovlivňují to, co lidé, a tedy státy, chtějí a myslí ve světových záležitostech. A to často podvědomě. Ovlivňuje to, jaké nástroje státního uspořádání se používají, jaký národní obraz se hledá a jak se oceňují pojmy míru, svobody a rozvoje. Jižní Korea je zemí, která klade veliký důraz na veřejnou diplomacii a je hrdá na své kulturní aspekty, které se v současné době stávají celosvětové známými – po věhlasnou korejskou kuchyni, korejská umění sebeobrany jako taekwondo až po pop kulturu, která hýbe nejen asijským světem.
Celá řada asijských států využívá kulturu jako vědomou strategii své zahraniční politiky státu, s cílem propagovat vlastní stát či navázat vztahy. Kultura má však svou nevědomou část, která hraje roli v rozhodování států a v lidech samotných. Je to otázka jistého diskursu a sdílených přesvědčení, kterými se stát řídí a podle kterých sám sebe reprezentuje.
Kimči kontroverze aneb boj o původ pokrmu
Kimči, pálivý kvašený pokrm, je jihokorejským národním jídlem. Tradice tohoto pokrmu výroby a sdílení je uvedena jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO, které „potvrzuje korejskou identitu“, a je nedílnou součástí každého korejského jídla – natolik, že když například v roce 2008 Jižní Korea vypustila do vesmíru svého prvního astronauta, na svou cestu si sebou astronaut vzal kimči.
V posledních měsících je však nárok Jižní Koreje na jeden z nejpopulárnějších kulturních a kulinářských exportů ohrožen. Nedávná velká kontroverze okolo tohoto kulturního klenotu pro Korejský poloostrov začala v listopadu v roce 2020, kdy švýcarská Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) zveřejnila nové předpisy pro výrobu pao cai. Jedná se o podobný nakládaný zeleninový pokrm z čínského S’-čchuanu, kde již úřady dlouho lobovaly za certifikaci.
Přestože seznam ISO jasně uvádí, že „tento dokument se nevztahuje na kimči“, čínské státní noviny Global Times se na certifikaci rychle vrhly a prohlásily ji za „mezinárodní standard pro kimči průmysl vedený Čínou“. Zprávy jihokorejských médií tyto tvrzení zpochybnily, což vyvolalo také vztek na sociálních médiích.
Jihokorejské ministerstvo zemědělství poté vydalo prohlášení, v němž uvedlo, že v roce 2001 byly OSN schváleny mezinárodní standardy pro kimči a zároveň odmítlo čínská tvrzení a zveřejnilo prohlášení, ve kterém uvedlo, že není možné kimči slučovat s pao cai.
Odpověď oficiálních korejských úřadů nebyla dle mnohých dostatečná a mnozí Korejci se vrhli na sociální a místní média a začali bránit své kulturní dědictví země. Chosun Ilbo, jihokorejský deník, označil tvrzení Číny za „nejnovější počin na ovládnutí světa“ a čínské státní noviny Global Times za propagandistický cár papíru. Posledních pár měsíců tato on-line „kimči válka“ znovu vyvolala desítky let trvající svár mezi oběma zeměmi, který zahrnuje vše od rybolovných práv ve Žlutém moři až po nedávné komentáře člena kapely K-Pop o roli Číny v korejské válce.
„O původu kimči by neměly být spory,“ uvedla Syuoung Park, šéfkuchařka newyorské korejské restaurace Jungsik, která získala dvě michelinské hvězdy. ,,Kimči je tradiční korejské jídlo, které vzniklo před více než 3000 lety. Tradice výroby kimči začala jako způsob kvašení a skladování zeleniny během chladné zimy, kdy mnoho Korejců zemřelo hladem. Je to nejobvyklejší příloha na stole každý den [a] dlouholeté kulturní dědictví Koreje. Doufám, že naše kultura již nebude narušována.“
Výstavba čínské čtvrti evokuje protičínské nálady v Jižní Koreji
Kontroverze však nekončí jen u jídla. Zahraničněpolitické vztahy mezi oběma zeměmi začaly ovlivňovat další kulturní odvětví, které rozdmychává napětí. V korejské provincii Gangwon se staví čínská čtvrť, pojmenovaná jako Korea-China Culture Town. Tato stavba, která má být dokončena do roku 2022, vyvolala spolu s kontroverzí kimči protičínské nálady v Jižní Koreji.
Výstavba po dokončení by měla být 10krát větší než čínská čtvrť ve městě Inčchon. Provincie Gangwon očekává, že díky celé řadě nových zařízení a atrakcí, včetně tradičních čínských zahrad, nová čtvrť pomůže k revitalizaci cestovního ruchu v regionu.
Čínská čtvrť ve městě Inčchon. Zdroj
Ne všichni však sdílí nadšení pro tuto výstavbu. Byla sepsána on-line petice požadující ukončení budování nové čínské čtvrti a také Legolandu v Čchunčchonu (taktéž v provincii Gangwon). Dle Korea Times předkladatel petice proti výstavbě citoval ve své petici nedávné kontroverze vyvolané čínskými influencery a webovými stránkami, které prohlásily, že například zmiňovaný pokrm kimči či tradiční korejský oděv hanbok a další tradiční korejské kulturní předměty pochází z čínské kultury. Dle mnohých je to pokus o zkreslení korejské historie a drancování korejské kultury.
Tradiční korejský oděv hanbok.
Předkladatel petice uvedl, že Korejci nerozumí, proč by Korea měla poskytovat kulturní zážitky z Číny nebo proč by v Koreji měla být „malá Čína“. Petice získala již přes 500 000 podpisů. V rámci on-line petičního systému provozovaného Modrým domem (jihokorejský prezidentský úřad) je vláda povinna odpovědět na každou petici, která přiláká nejméně 200 000 příznivců.
Petice také poukazuje na Legoland – zábavní park s tematikou LEGO, jehož součástí byl měl být hotel zajišťující čínské turisty. Petice uvádí, že místo, kde se Legoland bude stavět, je největším prehistorickým archeologickým místem na světě s velkým množstvím již vykopaných památek. Dle petice takováto výstavba na historickém místě by mohla mít za následek ztrátu korejské historie.
,,Již jsme čelili čínskému projektu na severovýchodě, který se pokusil odnést naši dávnou historii, a v poslední době se v čínských vyhledávačích objevují zkreslená historická fakta o naší historii,” prohlásil jeden z protestujících. Protestující se odkázal na kontroverzní iniciativou Čínské akademie sociálních věcí. Akademie byla obviněna z přepisování historie, když zveřejnila informace, které zahrnovaly starokorejská království jako součást Číny.
Uprostřed rostoucího odporu provinční vláda v Gangwonu zdůraznila, že projekt je turistickou atrakcí, nikoli rezidenčním rozvojem pro Číňany, a nebyl podporován z veřejných prostředků. Úřady rovněž zamítly tvrzení, že projekt bude postaven na vrcholu historického místa, přičemž je třeba poznamenat, že skutečné místo vývoje je vzdálené více než 20 km. ,,Rozhodli jsme se připojit k projektu v naději, že to přinese výhody pro náš cestovní ruch a zemědělskou ekonomiku,” uvedla mluvčí provinční vlády. ,,Chceme zdůraznit, že jsme nebyli investory tohoto projektu.”
Jak reaguje samotná Čína? Dle Global Times tato událost přiměla čínské odborníky, aby požadovali zmírnění rostoucí přehnané reakce a citlivosti některých Jihokorejců ohledně otázek souvisejících s čínskou kulturou. Protičínský sentiment, který se v této kontroverzi projevil, by mohl být dle novin poháněn konzervativními silami v Jižní Koreji uprostřed doutnajícího kulturního sporu mezi obyvateli obou zemí.
Dost je dost: jihokorejský seriál čelí kritice za propagování Číny
Nejnovějším problémem, který podporuje již tak sílící antagonismus vůči Číně v Jižní Koreji, je pak nejnovější historický fantasy seriál Joseon Exorcist. Toto korejské drama má všechny ingredience pro velký televizní hit. Odehrává se v 15. století a sleduje známé historické postavy z královské rodiny proslulé korejské dynastie Čoson. Ti ve smyšleném duchu bojují se zlými duchy a dalším nadpřirozenem.
Fantasy seriál Joseon Exorcist vyprodukovala SBS, jedna z hlavních televizních stanicí v Jižní Koreji.
Avšak série na Jihokorejce neudělala dojem. Místo toho mnoho lidí pobouřilo, že korejské postavy popíjeli čínský likér či jedli čínské jídlo. Pobouření nad čínskými prvky spolu s dalšími historickými nepřesnostmi rychle přerostlo v bojkot inzerenta. Seriál, který měl rozpočet 28 milionů dolarů, byl zrušen po pouhých dvou epizodách. Televizní kanál, na kterém se objevil, se omluvil za urážku korejského lidu.
Incident odráží rostoucí nepřátelství vůči tomu, co mnozí Jihokorejci považují za nevhodný čínský vliv na jihokorejskou zábavu, stejně jako manipulace s historií za účelem získání několika milovaných aspektů korejské kultury.
Vnímání Číny se zhruba rovná názorům na Japonsko
Byť mohou tyto příklady pro mnohé znamenat jako něco málo podstatného v rámci zahraničních vztahů, je faktem, že tyto události tvoří základ hlubokého napětí. Jedná se o širší obavy z rostoucí ekonomické a vojenské síly Číny a její bojovnější postoj vůči sousedům, což analytici tvrdí, že je pokusem potvrdit pozici Číny jako dominantní regionální mocností.
Čínský přístup však odcizuje Jihokorejce alarmujícím tempem. Podle dvojice nedávných průzkumů veřejného mínění (hropinion.co.kr a analýzy provedené The Chicago council) se jihokorejské vnímání Číny nyní zhruba rovná názorům na Japonsko, bývalého korejského koloniálního vládce. Ne vždy to bylo takto špatné. V roce 2015 mělo podle údajů Pew Research Center negativní názor na Čínu pouze 37% Jihokorejců. Do roku 2020 se toto číslo více než zdvojnásobilo na 75%.
Zvláště se zhoršily vazby mezi Jižní Koreou a Čínou po roce 2017, kdy Soul nainstaloval americký systém protiraketové obrany Terminal High Altitude Area Defense (THAAD), aby čelil severokorejské hrozbě. Čína namítala proti rozmístění protiraketového systému THAAD, protože jeho radar vidí hluboko do Číny.
Systém raketové obrany THAAD v Seongju, asi 250 km jižně od hlavního města Soulu, poskytuje krytí pro většinu hlavních amerických vojenských základen v Jižní Koreji. Zdroj
V reakci na to vedla Čína bolestivou kampaň ekonomické odvety. Čínské turistické skupiny zastavily cesty do Jižní Koreje. Obchody v Číně patřící Lotte, jihokorejskému konglomerátu, který poskytoval půdu pro systém THAAD, byly odstaveny poté, co neobdržely souhlas regulačních orgánů. Jihokorejským hudebníkům K-popu, velmi oblíbeným mezi Číňany, byla zrušena turné a od té doby nebyli schopni pořádat koncerty v Číně. Podle některých odhadů stál spor Jižní Koreu miliardy dolarů. Mnoho analytiků tvrdí, že to také znamenalo zlom pro jihokorejské vnímání Číny.
Photo Credit: Korea Net
