70 let od anexe Tibetu: Hlava tibetské exilové vlády se stále snaží o autonomii

Minulý týden ve středu 21.10. se připomínala historicky zásadní událost, která ovlivnila novodobé dějiny Asie – anexe Tibetu čínským vojskem. Vůdce tibetské exilové vlády, Lozang Sanggjä,  uvedl, že stále pokračuje v boji za autonomii Tibetu. Čínskou anexi Tibetu před 70 lety nazval „násilnou“ a „nezákonnou“.

Šéf tibetské exilové vlády, Lozang Sanggjä, ve středu minulý týden uvedl pro Deutsche Welle, že stále bojuje o autonomii Tibetu, která byla ztracena před 70 lety díky anexi čínské armády. Sanggjä je přesvědčený, že Čína využívá Tibet pro svou geopolitickou hru, která má za cíl si získat pod svůj vliv strategické země a území jako Bhútán či Kašmír. Oblasti, které jsou ohniskem sporu mezi Indií a Čínou.

„Je to obtížné, protože jste v exilu a vše, co se stane po celém světě, se vás dotkne, včetně amerických prezidentských voleb nebo změny v předsednictví vlády v Japonsku nebo v jakékoli zemi v Evropě,“ řekl. „Ale děláte to nejlepší, co můžete, abyste ovlivnil svět. A za posledních 60 let stále stojíme na nohou a stále následujeme nenásilí jako svůj princip a skutečnou autonomii jako svůj cíl. Jsme stále tady.“

Tibet se po anexi stal součástí Číny 21. října 1950, kdy Lidová osvobozenecká armáda Číny dobyla příhraniční město Čhamdo. Čtrnáctý dalajláma formálně přijal v říjnu 1951 takzvanou 17 bodovou dohodu, která slibovala regionální autonomii. Tibetská exilová vláda, zvaná Ústřední tibetská správa, byla založena v roce 1959. Se sídlem v Indii je volena tibetskou diasporou a uprchlíky.

Exilová vláda odmítá 17 bodovou dohodu a trvá na tom, že by Tibet měl být autonomní zemí. Sanggjä se stal zvoleným premiérem vlády v roce 2011 poté, co dalajláma odstoupil jako politický vůdce.

Čína tvrdí, že Tibet je součástí Číny již stovky let a že období faktické nezávislosti ve 20. letech 20. století bylo anomálií. Čína tuto událost popisuje jako „mírové osvobození“, které pomohlo odlehlé himálajské oblasti odhodit svou „feudalistickou“ minulost. Kritici však tvrdí, že to, co Čína v této oblasti provedla, se rovná kulturní genocidě.

Sanggjä dodává: „Samotný Si Ťin-pching prohlásil, že stabilita a bezpečnost Číny závisí na stabilitě a bezpečnosti Tibetu. Takže pro Čínu je Tibet velmi, velmi důležitý.“

Nová spolupráce mezi exilovou vládou Tibetu a Spojenými státy nese Čína špatně

Sanggjä také minulý týden zveřejnil zprávu, že se setkal s novým americkým zvláštním koordinátorem pro Tibet, jehož jmenování minulý týden rozhněvalo Čínu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo minulý týden jmenoval vysokého úředníka pro lidská práva Roberta Destra jako zvláštního vyslance pro tibetské otázky. Čína reagovala ostře a uvedla, že se jednalo o pokus destabilizovat Tibet a že nedovolí žádné narušení v této oblasti.

I přes fakt, že se američtí představitelé včetně většiny amerických prezidentů setkali mnohokrát s dalajlámou, tibetským duchovním vůdcem, v Bílém domě, byli doposud opatrní, pokud šlo o formální hostování Sanggjä jako šéfa exilové tibetské vlády, protože by to Čína považovala za přímou provokaci. Sanggjä uvedl, že to bylo poprvé, co byl jako vedoucí exilové vlády přijat na americkém ministerstvu zahraničí.

Americký prezident Donald Trump se dosud s dalajlámou nesetkal, zaujal však vůči Číně tvrdý postoj. Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou na nejnižším bodě za několik desetiletí v celé řadě otázek, včetně obchodu, Tchaj-wanu, lidských práv, Jihočínského moře a koronaviru.

Sanggjä uvedl, že se s Destrem dohodli na brzkém přijetí nového zákona o tibetské politice a podpoře Senátu Spojených států v příštích několika měsících. Legislativa, kterou letos schválila Sněmovna reprezentantů, stanoví silnější postoj Spojených států vůči Tibetu.

Jako premiér exilové vlády Sanggjä vyzývá k ustavení amerického konzulátu ve Lhase, absolutního práva Tibeťanů zvolit si nástupce dalajlámy a o ochranu tibetského prostředí.

“Tohle je velké, jedná se o zásadní revizi tibetského politického aktu z roku 2002,” řekl Sanggjä. “Všechno, co jsme chtěli, se děje.”

Photo Credit: Lobsang Sangay