Výročí siamské revoluce rozpoutalo další demonstrace v Thajsku

Ve čtvrtek 24. června se v Bangkoku shromáždily stovky demonstrantů, kteří vyzvali k rezignaci vlády, vzpírajíc se varováním vlády ohledně rostoucího počtu případů COVID-19 v thajském království.

V Thajsku se po několika měsíců opět rozbouřila nová vlna protestů vůči současné thajské vládě. Demonstranti si připomínají 89. výročí siamské revoluce – povstání, které proměnilo Thajsko z absolutní monarchie na konstituční monarchii.

Bangkok byl otřesen téměř každodenními protesty proti vládě současného premiéra Prajutcha Čan-Oča ve druhé polovině roku 2020, ale prodemokratické hnutí ztratilo páru díky pandemii a uvězněním studentských aktivistů.

Demonstranti, kteří ve čtvrtek 24. června pochodovali v Bangkoku, měli tři požadavky a to samotnou ústavní reformu, odstranění 250 vojenských příslušníků z parlamentu a rezignaci předsedy vlády Prajutcha Čan-Oča.

Revoluce, ze které se zrodila demokracie v Thajsku…

Thajsko, dříve známé jako Siam, zaznamenalo v posledních několika letech neustálé odstraňování symbolů souvisejících s revolucí z roku 1932. Siamskou revoluci zahájila první politika strana v Siamu Khana Ratsadon („Strana národů“), kterou vedli ze začátku poměrně malá skupina civilistů a vojáků v čele s Pridi Banomyongem, který se stal později premiérem a hlavou státu, a Pibulem Songgramem, který se taktéž stal premiérem Thajska, ale také i diktátorem. V roce 1938 založil vojenskou diktaturu inspirovanou italským fašismem.

Revoluce a strana Khana Ratsadon svrhla vládu krále Rama VII z dynastie Čakrí a to v reakci na domácí problémy i globální politické proudy. Díky této historické události skončilo v tehdejším Siamu téměř 800 let absolutní monarchie pod siamskými králi. Revoluce z roku 1932 vyústila v téměř nekrvavý přechod Siamu do systému konstituční monarchie vlády, kde se zavedla demokracie a první ústava Thajska.

…ale zároveň vytvořila civilně-vojenskou rivalitu

Revoluce je bezesporu považována za významnou událost v thajské historii 20. století. Díky ní však započala civilně-vojenská rivalita o kontrolu nad vládou Thajska, která do současné doby způsobuje politickou nestabilitu v moderním Thajsku.

Současné protesty vedou většinou studenti a mladí lidé, přičemž není zatím známý žádný vůdce, který by byl tváří těchto závažných protestů. Mezi klíčové skupiny patří hnutí Free Youth Movement, které stálo za prvním červencovým velkým protestem, a United Front of Thammasat and Demonstration, studentská skupina z bangkokské univerzity Thammasat, která prosazuje výzvy k reformě monarchie. Pak je tu hnutí Bad Student středoškoláků, které usiluje také o reformu vzdělávání.

Cílem demonstrací je zvrátit nárůst ústavních pravomocí krále z roku 2017, k němuž došlo rok poté, co vystřídal svého široce uctívaného zesnulého otce krále Pchúmipchona Adunjadéta.

Prodemokratičtí aktivisté tvrdí, že Thajsko ustupuje od konstituční monarchie, která se zavedla v roce 1932. Tvrdí, že monarchie je příliš blízko armádě a to narušuje demokracii. Demonstranti také usilují o zrušení zákonů Lèse-majesté (Urážka majestátu).

Co znamenají zákony Lèse-majesté?

Thajská monarchie je chráněna článkem 112 trestního zákoníku země, který říká, že kdo hanobí, uráží nebo vyhrožuje králi, královně, dědici či regentovi, bude potrestán odnětím svobody na tři až patnáct let. Zákon proti královským urážkám je v thajských trestních zákonech přítomen od počátku 20. století, kdy bylo Thajsko známé jako Siam.

Demonstranti si stěžují, že král podpořil Prajutchovo vedení vlády po volbách v loňském roce, které podle opozice byly navrženy tak, aby jeho vliv zůstal dále u moci. Prajutch, který jako šéf armády vedl puč v roce 2014, říká, že volby byly spravedlivé. Také demonstranti vyjádřili hněv nad faktem, že král tráví většinu času v Evropě. Zpochybnili také výdaje na palác a životní styl krále, který byl čtyřikrát ženatý a loni získal královskou choť.

Nová vlna protestů přináší obavy z šíření COVIDU-19

V prvních velkých demonstrací od vypuknutí pandemie se očekává, že se klíčové aktivistické a mládežnické skupiny připojí ke shromáždění na několika místech po celém hlavním městě Bangkoku. Desítky demonstrantů již čelí obviněním, včetně pobuřování a urážky monarchie, které nesou zmíněné tresty až na patnáct let.

 

,,Demonstranti budou nejen jednat v rozporu se zákonem, ale budou také čelit vysokému riziku infekcí a mohou virus dále šířit na další, čímž se zhorší epidemická situace. Vyzýváme všechny protestující, aby se zdrželi shromáždění,” uvedl zástupce komisaře Piya Tawichai z policejní kanceláře. „Demonstranti mohou mít z těchto politických shromáždění určité výhody, ale země tím bude trpět.“

Dle médií návrat rozsáhlých protestů v Bangkoku může ohrozit vládní plán znovuotevření země již v říjnu pro cestovní ruch, což je klíčový faktor pro uvedení ekonomiky na cestu k oživení.

Thajská policie varuje demonstranty před účastí na shromážděních kvůli nárůstu COVIDU-19, ale přesto umožnila čtvrtečnímu pochodu pokračovat k budově parlamentu, kde mají zákonodárci hlasovat o několika změnách ústavy. Navrhované změny však zdaleka nedosahují těch, které protestující požadují.

Photo Credit: Twitter @KhaosodEnglish