Protivládní protesty v Thajsku

Tisíce protestujících několik dní v řadě vychází do ulic v Bangkoku – vzpírají se nouzovému dekretu o zákazu veřejných shromáždění. Demonstranti vyzývají k ukončení současné vlády a k reformování monarchie.

Thajská vláda již více jak tři měsíce čelí eskalujícím demonstracím, které jsou především namířené proti současnému králi Mahá Vatčirálongkónovi a současnému premiérovi.

Protivládní protesty se objevily loni poté, co soudy zakázaly stranickou politickou stranu, která ze všech politických frakcí nejhlasitěji kritizovala vládnoucí stranu, v které se momentálně nachází bývalý vůdce junty Prajutch Čan-Oča.

Letos několik měsíců došlo k pauze protestů díky koronavirovým opatřením, ale v polovině července se demonstrace opět v plné síle obnovily. Ty mají především za cíl prosadit odstranění současného premiéra, zajistit novou ústavu a ukončení obtěžování aktivistů. Někteří demonstranti přišli se seznamem deseti požadavků na reformu monarchie – požadavků, které během demonstrace v září povzbudily desítky tisíc lidí.

Dle zpráv protestující tvrdí, že se nesnaží monarchii ukončit, pouze ji reformovat, ale konzervativci jsou z takových útoků na instituci zděšeni. Minulý týden do čtvrtka vláda tvrdila, že protesty budou tolerovány, ale musí dodržovat zákon. To se náhle změnilo poté, když protestující brzdili na ulici konvoj královny Suthidy. Videozáznamy ukazují, že skupina demonstrantů křičela „naše daně“ na konvoj, což je odkaz na stížnosti na výdaje paláce. Policie musela zasahovat a odstrčit demonstranty od auta královny.

Pokračující protesty přiměly vládu premiéra Prajutch Čan-Oča, aby ve čtvrtek vyhlásila stav nouze a nařídila zatčení aktivistů a jejich příznivců. Vláda poté uložila mimořádná opatření zakazující shromáždění více než pěti lidí v Bangkoku. Také zakázala zveřejňování zpráv nebo online informací, které by mohly poškodit národní bezpečnost, a prověřila policii, aby zatkla kohokoli spojeného s protesty. Brzy poté, co byla opatření uložena, pořádková policie nejméně tři vůdce protestů zatkla do vazby.

Královský palác se k protestům a požadavkům na reformu přes opakované žádosti nevyjádřil. Thajská policie zřídila v sobotu zátarasy a uzavřela 77 bangkokských nádraží, protože prodemokratičtí demonstranti pokračovali ve shromažďování na různých místech v thajském hlavním městě a vzpírali se nouzovému nařízení zakazujícímu shromáždění již čtvrtý den v řadě.

Demonstranti pomocí sociálních médií uspořádali shromáždění, než je policie stihla zablokovat. Úřady pohrozily právními kroky proti účtům na Twitteru a Facebooku, které protesty oznámily, nicméně v sobotu byly, i přes výjimečný stav, zveřejněny nové výzvy k akci.

Kdo demonstruje a o jaké reformy se jedná?

Dle agentury Reuters se většinou jedná o studenty a mladý lidi, přičemž není zatím známý žádný vůdce, který by byl tváří těchto závažných protestů. Mezi klíčové skupiny patří hnutí Free Youth Movement, které stálo za prvním červencovým velkým protestem, a United Front of Thammasat and Demonstration, studentská skupina z bangkokské univerzity Thammasat, která prosazuje výzvy k reformě monarchie. Pak je tu hnutí Bad Student středoškoláků, které usiluje také o reformu vzdělávání.

Cílem demonstrací je zvrátit nárůst ústavních pravomocí krále z roku 2017, k němuž došlo rok poté, co vystřídal svého široce uctívaného zesnulého otce krále Pchúmipchona Adunjadéta.

Prodemokratičtí aktivisté tvrdí, že Thajsko ustupuje od konstituční monarchie, která se zavedla v roce 1932. Tvrdí, že monarchie je příliš blízko armádě a to narušuje demokracii. Demonstranti také usilují o zrušení zákonů Lèse-majesté (Urážka majestátu).

Co znamenají zákony Lèse-majesté?

Thajská monarchie je chráněna článkem 112 trestního zákoníku země, který říká, že kdo hanobí, uráží nebo vyhrožuje králi, královně, dědici či regentovi, bude potrestán odnětím svobody na tři až patnáct let. Zákon proti královským urážkám je v thajských trestních zákonech přítomen od počátku 20. století, kdy bylo Thajsko známé jako Siam.

Demonstranti si stěžují, že král podpořil Prajutchovo vedení vlády po volbách v loňském roce, které podle opozice byly navrženy tak, aby jeho vliv zůstal dále u moci. Prajutch, který jako šéf armády vedl puč v roce 2014, říká, že volby byly spravedlivé. Také demonstranti vyjádřili hněv nad faktem, že král tráví většinu času v Evropě. Zpochybnili také výdaje na palác a životní styl krále, který byl čtyřikrát ženatý a loni získal královskou choť.

Photo Credit: Twitter Reuters