Přístav Gwadar se potýká s investičními problémy
Saúdská Arábie se rozhodla přesunout plánovanou ropnou rafinérii za 10 miliard dolarů do Karáčí z přístavu Gwadar, epicentra čínsko-pákistánského ekonomického koridoru. Dle mnohých akce zdůrazňuje infrastrukturní nedostatky v přístavním městě.
Tabish Gauhar, zvláštní asistent předsedy vlády Imrana Chána pro energetiku a ropu začátkem tohoto měsíce, uvedl, že Saúdská Arábie nebude instalovat rafinérii v Gwadaru. Úředník informoval, že saúdská společnost Aramco vypracovala zprávu o proveditelnosti, podle které se zjistilo, že zřízení rafinérie ve Gwadaru není možné, avšak uvedl, že v blízkosti Karáčí, hlavního města Pákistánu, bude možné v příštích pěti letech zřídit novou.
V roce 2019 podepsala Saudská Arábie memoranda o dohodě ve výši 20 miliard amerických dolarů v různých sektorech ekonomiky a od této částky oznámila investici 10 miliard amerických dolarů do rafinérského a petrochemického komplexu ve Gwadaru.
Přístav Gwadar je jedním z nejvýznamnějších čínsko-pákistánských rozvojových projektů posledních let. Komplex, který byl slavnostně otevřen v prosinci 2008 a nyní plně funkční, poskytuje přístav, sklady a průmyslová zařízení pro více než dvacet zemí. Čína poskytla velkou část technické pomoci a 80 procent finančních prostředků na stavbu přístavu.
Nedostatky infrastruktury jsou problém pro investice
Podle Nikkei Asia rozhodnutí o přesunutí projektu do Karáčí zdůrazňuje nedostatky v infrastruktuře v Gwadaru a dále podporuje dojem, že přístavní město ztrácí svůj význam jako megainvestiční uzel.
„Gwadar může být proveditelným místem ropné rafinerie, pouze pokud bude vybudován 600 km dlouhý ropovod spojující s Karáčí, centrem dodávek ropy do země,“ řekl pákistánský úředník v ropném sektoru Nikkei Asia pod podmínkou anonymity.
Podle zpravodajského média v současnosti existuje ropovod z Karáčí na sever Pákistánu, nikoli však na východ. „Bez potrubí bude doprava rafinované ropy z Gwadaru [po silnici v ropných tankerech] do středisek spotřeby v zemi velmi nákladná,“ uvedl úředník.
Zhoršující vztahy mezi Saúdskou Arábií a Pákistánem
Vzhledem k tempu vývoje řešení problémů infrastruktury v přístavu Gwadar v příštích 15 letech není dle odborníků vůbec perspektivní. Na začátku tohoto měsíce média uvedla, že ropné zařízení bylo uzavřeno kvůli zhoršujícím se vazbám mezi Saúdskou Arábií a Pákistánem v nedávné minulosti.
Výše zmiňována saúdská společnost Aramco v té době údajně naznačila pákistánským úřadům, aby požádaly pákistánského premiéra Imrana Chána, aby kontaktoval nejvyšší saúdské vedení ohledně rozhodnutí o zřízení rafinérského a petrochemického komplexu.
Pákistánské ministerstvo zahraničí však poté navrhlo, že není správný čas kontaktovat saúdskoarabského vůdce Mohammada Bin Salmána ohledně projektu kvůli vazbám, které se kvůli zahraniční politice země ochladily.
Imran Khan v květnu letošního roku navštívil Saúdskou Arábii, kdy oficiálním důvodem bylo založení velkolepé saúdsko-pákistánské nejvyšší koordinační rady a strategické směřování k bilaterálním vazbám, avšak ve skutečnosti šlo o snahu obnovit vztahy mezi dvěma vůdci.
V srpnu 2019 požadoval pákistánský ministr zahraničních věcí blok Saúdské Arábie v Organizaci pro islámskou spolupráci, který vyvinul tlak na Indii ohledně otázky Kašmíru, jinak by pákistánská strana nepřikročila k soupeřícímu bloku vedený Tureckem. Saúdská Arábie tuto hrozbu zjevně neocenila a následně požadovala, aby Pákistán s omezenými peněžními prostředky urgentně splatil půjčku ve výši 3 miliard dolarů.
Napětí přerostlo a ovlivnilo pákistánské migrující dělníky. V listopadu loňského roku Spojené arabské emiráty, součást saúdského bloku, zakázaly Pákistáncům vydávat pracovní víza. Tím se uzavřel nejen hlavní zdroj zaměstnanosti pákistánských dělníků, ale také příliv zahraničních remitencí do pákistánské ekonomiky vázané na hotovost.
Přesun znamená ztrátu pro ekonomický rozvoj přístavu
Přesun ropné rafinerie může způsobit obrovskou ztrátu pro ekonomický rozvoj přístavu Gwadar. Aslam Bhootani, člen Národního shromáždění Pákistánu zastupující Gwadar, uvedl, že tento krok je ztrátou nejen pro Gwadar, ale pro celou jihozápadní provincii Balúčistán. Řekl, že bude naléhat na pákistánské ropné ministerstvo, aby požádalo Saúdy o přehodnocení jejich rozhodnutí.
Nikkei Asian uvádí, že toto rozhodnutí zničilo obraz Gwadaru jako nadcházejícího významného obchodního uzlu. V únoru 2020 byl představen hlavní plán Gwadar Smart Port City, který předpovídá, že ekonomika města do roku 2050 překročí 30 miliard dolarů a přidá 1,2 milionu dalších pracovních míst. Místní úředníci začali Gwadar nazývat jako budoucí „Singapur Pákistánu“.
Přemístění rafinérie z Gwadaru do již vyvinutého Karáčí také znamená, že CPEC nebo BRI nedokázalo propagovat Gwadar jako megainvestiční uzel. Rozhodnutí o rafinérii opět odhalilo infrastrukturní nedostatky Gwadaru, které Pákistán a Čína za posledních šest let nedokázaly vyřešit. Bez silnic a železnic, které by jej spojovaly se severním Pákistánem, se město nikdy nevyvíjí, jak doufají jeho zastánci.
