Indie, Írán a Uzbekistán usilují o propojení Střední Asie

V polovině prosince se odehrála první (vzhledem k právě probíhající celosvětové pandemii COVID-19)  virtuální schůzka trilaterální spolupráce mezi Indií, Íránem a Uzbekistánem. Cílem setkání bylo projednání spolupráce všech tří zemí na projektu a využívání íránského přístavu Čáhbahár, který má potenciál změnit část regionální dynamiky ve prospěch Indie.

Indie, Írán a Uzbekistán uspořádaly první třístranné setkání pro možné společné využití strategicky umístěného íránského přístavu. Setkání společně předsedali indický ministr dopravy Sanjeev Ranjan, náměstek uzbeckého ministra dopravy Davron Dehkanov a náměstek íránského ministra dopravy Shahram Adamnejad. Klíčovým bodem jednání bylo využití přístavu Čáhbahár pro obchodní a tranzitní účely, jakož i posílení regionální konektivity.

Indie poslední dobou vykazuje zvýšený zájem o rozšíření konektivity do Střední Asie. Vnitrozemský Uzbekistán se také zajímal o využití přístavu pro tranzitní zařízení do Indického oceánu a jako prostředek k rozšíření svých obchodních a tranzitních možností. To, že Uzbekistán již rozvinul železniční spojení do Afghánistánu jako prostředek propojení s íránskými železničními tratěmi, odráží snahu uzbecké vlády. Ta se z geostrategických důvodů věnuje rozvinutí propojení země s okolními sousedy. O podobné možnosti se ale také zajímají i další středoasijské státy jako Kazachstán.

Vzhledem ke geostrategické poloze Střední Asie je region během posledních deseti let svědkem podílu velké mocenské konkurence. I když je tento region považován za zájmový region Ruska a Moskva si tradičně udržuje dominantní roli ve vztazích se Střední Asií, Čína svou přítomnost v regionu neustále posiluje. Indie s regionem rovněž sleduje geopolitické i ekonomické vazby.

Přístav Čáhbahár má potenciál posunout část regionální dynamiky ve prospěch Indie. Zaprvé by se Indie mohla stát bránou do Střední Asie a Eurasie, což také znamená, že by se nákladní přeprava mohla vyhnout indickému rivalovi, Pákistánu. Minulý rok Trumpova vláda osvobodila Indii od sankcí za rozvoj přístavu kvůli výhodám, které potenciálně měly pro Indii i Afghánistán. Úředník Trumpovy administrativy uvedl: „Poskytli jsme úzkou výjimku pro rozvoj přístavu Čáhbahár, která umožňuje výstavbu přístavu a železniční trati, která umožňuje vývoz rafinovaných ropných produktů do Afghánistánu.“

Třístranné setkání Indie, Íránu a Uzbekistánu je pravděpodobně výsledkem bilaterálního summitu Indie a Uzbekistánu, který se odehrál týden před tím, mezi indickým premiérem Nárendrou Módím a uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirziyojevem. Jedná se zjevně o snahu prozkoumat alternativní možnost pro Střední Asii, jak se vymezit proti čínské iniciativě Nové hedvábné stezky. Indie má dlouhá historická spojení se Střední Asií, ale její vztahy s tímto regionem se zhoršily z mnoha důvodů. Především rozdělením indického subkontinentu a vytvořením Pákistánu, který zablokoval indický přístup do regionu. Od svého příchodu do úřadu vyvinul Módí nové úsilí k obnovení vazeb s regionem.

Ukázalo se však, že nedostatek fyzické konektivity je hlavní překážkou při budování obchodních a ekonomických vazeb. Módí se v roce 2015 stal prvním indickým politickým vůdcem, který cestoval do všech pěti středoasijských republik – Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Kromě spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti se Indie a Střední Asie také zavázaly ke spolupráci  v boji proti terorismu. Právě boj proti přeshraničnímu terorismu se stal důležitým společným tématem formujícím jejich agendu. Indie rovněž prohlubovala obrannou spolupráci s regionem, přičemž do každé z indických misí ve Střední Asii byl vyslán vojenský atašé. Mezi středoasijskými republikami se Uzbekistán stal jedním z nejaktivnějších hráčů v kontaktu s Indií. Obě země podepsaly v lednu 2019 civilní jadernou dohodu, podle níž Uzbekistán souhlasil s dodávkami uranu do Indie.

Uzbekistán s Indií spolupracuje na projektech v oblasti konektivity a infrastruktury již delší dobu. V červnu 2018, po setkání Módího a Mirziyoyeva v rámci summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), tehdejší indický ministr zahraničí Vijay Gokhale uvedl, že tito dva vůdci mají zájem využít přístav Čáhbahár jako další cestu propojení obou zemí.

Není divu, že na bilaterálním summitu mezi Indií a Uzbekistánem z prvního prosincového týdne byly prominentní projekty v oblasti infrastruktury a regionální konektivity. Obě země podepsaly devět dohod, včetně dohod o boji proti terorismu a rozvoji infrastruktury. Módí i Mirziyoyev souhlasili, že budou pokračovat v projektech propojení prostřednictvím mezinárodního koridoru sever-jih (International North South Transport Corridor, INSTC). INSTC je 7200 km dlouhý zamýšlený multimodální dopravní projekt pro nákladní přepravu mezi Indií, Íránem, Afghánistánem, Arménií, Ázerbájdžánem, Ruskem, Střední Asií a Evropou.

Photo credit: WION Twitter