Strana současného premiéra vyhrála parlamentní volby v Arménii

Politická strana Občanská smlouva současného arménského premiéra Nikola Pašinjana vyhrála předčasné parlamentní volby. Pašinjan se prohlásil za vítěze hned po skončení volebního hlasování, i přes to, že jeho straně o 0,08 % unikla parlamentní většina. 

V neděli 20. června, se v Arménii uskutečnily předčasné parlamentní volby, které měly zmírnit politickou krizi v zemi po válce se sousedním Ázerbájdžánem. Podle oficiálních výsledků politická strana Občanská smlouva arménského předsedy vlády Nikola Pašinjana získala v nedělních volbách téměř 54 % hlasů. Opoziční koalice Arménská aliance, kterou vede bývalý arménský prezident Robert Kočarjan, získala 21 % hlasů. Kočarjan, ale výsledky voleb hned po vyhlášení zpochybnil. Volební účast v zemi činila 49,4 % z celkových 2,6 milionu oprávněných voličů.

Vyřeší volby politickou krizi v Arménii?

Předčasné parlamentní volby měly řešit politickou krizi, která vyeskalovala rozhořčením arménského obyvatelstva nad porážkou země ve válečném střetu se sousedním Ázerbájdžánem o historicky sporné zemí Náhorního Karabachu. Pašinjan nakonec přiznal porážku a přistoupil na mírovou dohodu, kterou mezi Arménií a Ázerbájdžánem zprostředkovalo Rusko, které má na území Arménie své jednotky a vojenskou základnu v Gjumri, druhém největším městě země. Nicméně opozice ani arménské obyvatelstvo se nehodlaly s porážkou a mírovým řešením válečného střetu o sporné území spokojit, a v zemi docházelo k protestům, občanským nepokojům. Pašinjan na jaře tohoto roku mluvit také o zmařené snaze o vojenský převrat a možném návratu bývalé politické garnitury. Předčasné volby měly reagovat na občanský nesouhlas s Pašinjanovou vládou a měly vyřešit politickou krizi v zemi, která trvá již několik měsíců.

I když se vítězství Pašinjanovy strany Občanská smlouva nemusí zdát příliš přesvědčivé, až v následujících týdnech se ukáže, zda Pašinjan obhájí svůj premiérský post. Vítězná strana nebo blok musí získat alespoň 50 % křesel plus jedno, aby mohla sestavit vládu. Proti vítězství vládnoucí strany se hlasitě ozvala opozice vedená Kočarjanem, která zpochybnila průběh voleb a neplatnost voleb argumentovala podvodným hlasováním. V nedělních volbách kandidovaly rekordní čtyři volební bloky a celkem 21 politických stran.

Předčasné volby byli již od začátku považovány za osobní souboj dvou hlavních politických leaderů země – Pašinjana a Kočarjana. Pašinjan své vítězství hned v pondělí označil za vůli lidu, aby jeho politická strana dále vedla Arménii a on osobně měl vést zemi jako předseda vlády. Pašinjan je podle zpravodajského portálu Al Jazeera přesvědčen, že vítězství Občanské smlouvy je zcela přesvědčivé a nebude problém získat parlamentní většinu.

Svobodné volby nebo jde o politickou manipulaci?

Kočarjanův volební blok prohlásil, že neuznává vítězství strany vedené Pašinjanem a ve svém prohlášení uvedl, že: „Stovky signálů z volebních místností svědčících o organizovaném a plánovaném padělání, což slouží jako vážný důvod pro nedůvěru ve výsledky voleb,“ a dodal, že „nebude uznávat“ volební výsledky, dokud nebudou prošetřena „porušení“.

V neděli večer arménská generální prokuratura podle arménských médií uvedla, že obdržela 319 oznámení o porušení předpisů. Uvedla, že přezkoumává šest kriminálních přestupků, přičemž všechny se týkaly úplatků během kampaně. Hlavním překvapením voleb byla na místní poměry velmi vysoká volební účast, která dosáhla téměř 50 % a předčila veškerá očekávání.

Během kampaně poznamenané polarizační rétorikou Pašinjan prohlásil, že očekává, že jeho strana získá alespoň 60 % hlasů. Volební úředníci uvedli, že hlasování proběhlo v souladu s arménskými právními předpisy. Nicméně i Kočarjan byl sám obviněn z manipulace prezidentských voleb ve prospěch svého politického spojence a předsedání smrtícímu zásahu proti demonstrantům v roce 2008.

Politická stabilizace Kavkazu?

Arménie získala mezinárodní chválu za to, že s pomocí Pašinjana v roce 2018 uspořádala své první svobodné a objektivní volby. Pašinjan zůstává rozporuplnou postavou arménské politické scény. Podle mnohých voličů současný předseda vlády, který v roce 2018 stál na čele mírových protestů proti zkorumpovaným elitám, si zaslouží další šanci. Mnozí se obávají návratu staré politické garnitury, která byla obviněna z plenění země.

Právě proběhlé předčasné volby byly s napětím sledovány nejen nejbližšími sousedy země na Kavkaze, ale také celou mezinárodní komunitou. Například gruzínský premiér Irakli Garibašvili, jako jeden z prvních, pogratuloval Pašinjanovi ke klidnému průběhu voleb, v rámci kterých byly dodrženy zásady mezinárodní standardy. Je evidentní, že i státy sousedící s Arménií měly obavy, aby v zemi nedošlo k eskalaci politických nepokojů a demonstrací, jakými byly například ty, ke kterým došlo v sousední Gruzii. Relativně poklidný průběh arménských předčasných voleb tak nevrhnul pouze pozitivní světlo na stav samotné Arménie a její občanské společnosti, ale také může být jedním z náznaků dlouhodobější politické stabilizace kavkazských republik a tichý návrat ruské přítomnosti do regionu.

Photo credit: @OCMediaorg