Kdo se stane příštím exilovým premiérem Tibetu?

Letos čeká Tibet volby nového exilového premiéra. Počátkem ledna stovky Tibeťanů v exilu hlasovaly v indickém městě Dharamšala, kde sídlí exilová tibetská vláda, pro svého nového politického vůdce, kterému končí letos pětileté funkčního období.

Na počátku ledna tibetský exilový parlament s názvem Ústřední tibetská správa (CTA) uspořádal první kolo dvoufázových voleb pro zvolení příštího představitele exilové vlády tzv. sikyonga.

Nejen v indickém městě Dharamšala, ale i po celém světě se 3. ledna zúčastnili tisíce Tibeťanů předběžného kola hlasování. Přičemž sčítání hlasů začalo 5. ledna, které trvalo týden. O vítězi rozhodne druhé kolo hlasování 11. dubna spolu s poslanci 17. exilového parlamentu.

,,Tímto vysíláme do Pekingu jasnou zprávu, že Tibet je okupován, ale Tibeťané v exilu jsou svobodní. A když máme šanci, příležitost, dáváme přednost demokracii,“ řekl Lozang Sanggjä, který brzy dokončí své druhé a poslední funkční období tibetského politického vůdce. ,,Bez ohledu na to, co děláte, hrdostí Tibeťanů, smyslem Tibeťanů je být demokratický a praktikovat demokracii.”

Dle RFA, předběžné počty hlasů ukazují, že na prvním místě je bývalý mluvčí tibetského exilového parlamentu Penpa Tsering s 23 687 hlasy, následovaný Aukatsangem Kelsang Dorjee, bývalým představitelem tibetského duchovního vůdce v exilu dalajlámy, s 13 754 hlasy.

Gyari Dolma, bývalá ministryně vnitra CTA a první žena, která se ucházela o úřad sikyonga, skončila třetí s 13 126 hlasy a Drongchung Ngodup, zástupce dalajlamy v indickém hlavním městě Dillí, obsadil čtvrté místo s hlasy celkem 9 742.

Kdy očekávat konečný výsledek?

Výsledky předběžného kola hlasování oficiálně oznámí volební komise CTA 8. února a uvádí, že dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů postoupí do druhého kola 11. dubna. Konečné výsledky budou oznámeny 14. května.

CTA, která byla založena v roce 1959, má výkonnou, soudní a zákonodárnou moc, přičemž kandidáti na pozici sikyong jsou voleni od roku 2011 lidovým hlasováním.

Lozang Sanggjä nyní vykonával dvě po sobě jdoucí pětiletá funkční období a tento post opustí, až jeho současné funkční období vyprší v květnu 2021.

Odhaduje se, že tibetská diaspora zahrnuje asi 150 000 lidí žijících ve 40 zemích, zejména v Indii a Nepálu, Severní Ameriky a Evropy. Z nich 82 818 se zaregistrovalo k volbám v roce 2011.

Proč vznikla exilová vláda?

Tibet se po anexi stal součástí Číny 21. října 1950, kdy Lidová osvobozenecká armáda Číny dobyla příhraniční město Čhamdo. Čtrnáctý dalajláma formálně přijal v říjnu 1951 takzvanou 17 bodovou dohodu, která slibovala regionální autonomii. CTA byla založena v roce 1959. Se sídlem v Indii je volena tibetskou diasporou a uprchlíky.

V tibetské exilové komunitě přetrvávají rozpory ohledně toho, jak nejlépe prosazovat práva a svobody Tibeťanů žijících v Číně, přičemž některé skupiny požadují obnovení nezávislosti, které byly ztraceny, když v roce 1950 vpochodovaly čínské jednotky do Tibetu. Exilová vláda odmítá 17 bodovou dohodu a trvá na tom, že by Tibet měl být autonomní zemí.

CTA a tibetský duchovní vůdce dalajláma místo toho přijali politický přístup zvaný Střední cesta, který přijímá současný stav Tibetu jako součást Číny, ale naléhá na větší kulturní a náboženské svobody, včetně posílení jazykových práv pro Tibeťany žijící pod vládou Číny.

Počínaje rokem 2002 proběhlo devět kol rozhovorů o větší autonomii v tibetských oblastech Číny mezi čínskými představiteli na vysoké úrovni a vyslanci dalajlamy, ale v roce 2010 byly diskuze pozastaveny a nikdy nebyly obnoveny.

Současný premiér Lozang Sanggjä se k funkci dostal v roce 2011 poté, co dalajláma odstoupil jako politický vůdce. Sám je hlasitým zastáncem plné autonomie.

Čína tvrdí, že Tibet je součástí Číny již stovky let a že období faktické nezávislosti ve 20. letech 20. století bylo anomálií. Čína tuto událost popisuje jako „mírové osvobození“, které pomohlo odlehlé himálajské oblasti odhodit svou „feudalistickou“ minulost. Kritici však tvrdí, že to, co Čína v této oblasti provedla, se rovná kulturní genocidě.

Spolupráce se Spojenými státy

Dalajláma a zvláštní koordinátor amerického ministerstva zahraničí pro tibetské otázky Robert Destro na virtuálním setkání 13. ledna diskutovali o výhodách přístupu Střední cesty a důležitosti environmentálních problémů na tibetské náhorní plošině, uvedl ve čtvrtek mluvčí ministerstva zahraničí RFA.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v říjnu 2020 jmenoval vysokého úředníka pro lidská práva Roberta Destra jako zvláštního vyslance pro tibetské otázky. Čína reagovala ostře a uvedla, že se jednalo o pokus destabilizovat Tibet a že nedovolí žádné narušení v této oblasti.

Photo Credit: ISFT Tibet

One thought on “Kdo se stane příštím exilovým premiérem Tibetu?

Komentáře nejsou povoleny.