Roste čínská ekonomika navzdory pandemii COVID-19?

Rok po oficiálním začátku šíření pandemie nového typu koronaviru COVID-19 z čínské provincie Chu-pej, se Číně, druhé největší světové ekonomice, podařilo v roce 2020 růst o 2,3% díky tvrdým pandemickým opatřením, exportnímu boomu a záplavě úvěrů.

Čínská ekonomika se navzdory predikcím ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 vrátila k předpandemickému tempu růstu. Produkce čínského průmyslu raketově vzrostla, aby uspokojila rostoucí poptávku po vývozu, což posunulo celoroční expanzi nad rámec odhadů.

Podle agentury Reuters se čínský hrubý domácí produkt (HDP) v posledním čtvrtletí 2020 oproti předchozímu roku vyšplhal o 6,5%, což za celý rok tlačilo růst na 2,3%. Díky tomu by druhá největší ekonomika světa mohla potenciálně překročit americké HDP dříve, než se dříve očekávalo a dosáhnout tak globálního růstu.

Za hlavní důvod úspěchu čínské ekonomiky agentura Bloomberg pokládá fakt, že Čína v roce 2020 velmi brzy přistoupila k nejtvrdší formě lockdownu ve vojenském stylu a dostala tak pandemii pod kontrolu. Tvrdá opatření umožnila rychlý návrat k téměř normálnímu stavu, což umožnilo továrnám obnovit výrobu a reagovat na rostoucí zahraniční poptávku zejména lékařského spotřebního materiálu.

Zásadním impulzem k růstu ekonomiky byly rekordně vysoké půjčky, které poskytly místní čínské samosprávy v jednotlivých provinciích. Centrální banka byla, ve srovnání se západními partnery, vůči úrokovým sazbám konzervativní, ale byly odčerpány nové půjčky v celkové výši téměř 3 miliard amerických dolarů, což je téměř 20% skok oproti roku 2019.

Výdaje na čínskou infrastrukturu však sotva rostly, což naznačuje nedostatek slibných projektů. Se zvyšujícím se dluhem a snižováním příjmů, plus povinností utrácet více za lékařské služby, je podle serveru South China Morning Post mnoho místních samospráv pod velkým tlakem, což v loňském roce přispělo k řadě překvapivých selhání státních firem. Guosheng Securities odhaduje, že 22 z 31 provincií má poměr dluhu k příjmu přes 300%. V provincii Chu-pej, kde se nachází virové epicentrum Wu-chan, je to až 643%.

Přestože nouzová opatření oživila celkový růst čínské ekonomiky, soukromá spotřeba a investice potřebné k upevnění oživení zůstávají křehké. Zatímco statistiky nezaměstnanosti vypadaly relativně stabilní, mnoho společností snížilo mzdy nebo přestalo vyplácet platy. Bez velkého toku financování z Pekingu vzrostla průměrná inflace diskontující disponibilní důchod v roce 2020 pouze o 2,1% ve srovnání s 5,8% v roce 2019. Soukromé investice do fixních aktiv vzrostly v roce 2020 pouze o 1%, zatímco státní investice vzrostly o 5,3%. Maloobchodní tržby poklesly o 3,9% po 8% nárůstu v roce 2019.

Celková situace je ovšem komplexnější a zahrnuje mnoho dalších problémů.  Zatímco mnoho Číňanů se pyšnilo svou kolektivní schopností zadržet šíření pandemie COVID-19, další země, asi nejviditelněji Spojené státy, se potýkaly s rokem nebývalého ekonomického a psychologického stresu. Zprávy o sebevraždách a násilných trestných činech se spolu se zmínkami o již probíhající ekonomické krizi objevují v médiích každý den.

A během toho, co v posledních týdnech Evropu sevřela opatření kolem třetí vlny pandemie, v severní Číně opět dochází k plošnému lockdownu pro více než 100 milionů lidí ve 3 provinciích. Zůstává otázkou zda nadšení nad růstem čínské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku není předčasné, protože letošní rok by mohl být složitější než ten minulý – a to nejen pro Čínu.

Photo credit: Twitter Channel News Asia