Válka o vodu mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem?

To, co začalo koncem dubna jako pohraniční roztržka mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem, se během několika dnů rozhořelo ve vojenský konflikt, který si vyžádal nejméně 36 mrtvých, více než dvě stovky zraněných a až 50 000 evakuovaných osob na obou stranách.

Jak jsme informovali minulý týden, na konci dubna došlo k vojenskému střetu v pohraniční oblasti mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Po sérii smrtících střetů z minulého týdne Kyrgyzstán a Tádžikistán dokončili stažení svých vojenských jednotek z příhraničních oblastí v rámci dohodnutého příměří, které ukončilo několik dnů vražedného bombardování.

Křehké příměří a oběti na obou stranách

Podle BBC 2. května vedoucí státního výboru pro národní bezpečnost Tádžikistánu Saimumin Jatimov prohlásil při návštěvě Vorukské exklávy v Kyrgyzstánu, že tádžické vojenské síly byly staženy z hranice. Kyrgyzská pohraniční služba 3. května uvedla, že situace v oblasti je po stažení vojenských jednotek klidná a stabilní.

Kyrgyzstán uvedl, že během střetů ve dnech 28. až 29. dubna bylo zabito 36 kyrgyzských občanů, včetně 5letého chlapce, 183 bylo zraněno a až 50 000 lidí z oblasti uprchlo. Podle Biškeku bylo v kyrgyzské jihozápadní oblasti Batken zničeno 78 soukromých domů, dvě školy, jedno zdravotní středisko, dvě hraniční kontrolní stanoviště, mateřská škola, 10 čerpacích stanic, policejní budova a osm obchodů.

Ačkoliv obě strany dodržují dohodnuté příměří, není jasné jak dlouho a pokud křehké příměří vydrží. Tádžická generální prokuratura 3. května uvedla, že zahájila vyšetřování proti skupině kyrgyzských vojenských sil a obvinila je z „podněcování nebo vedení agresivní války“ a „vraždy dvou nebo více lidí při plnění jejich povinností. “

Prokurátor ve svém prohlášení řekl, že kyrgyzská pohraniční stráž podněcovala kyrgyzské vesničany, aby házeli kameny na tádžické pracovníky zapojené do „dohodnuté“ instalace sledovacích kamer v místě distribuce vody poblíž tádžické Vorukské exklávy na kyrgyzském území. Dodalo také, že se také pokoušeli pokácet tyč, na které seděl tádžický pracovník, když instaloval kameru. Prohlášení přišlo den poté, co kyrgyzské ministerstvo vnitra uvedlo, že zahájilo 11 trestních případů ve věci „hromadných nepokojů, zločinů proti míru, výtržnictví, ničení a poškození soukromého majetku, nelegálních hraničních přechodů a vražd“.

Výbor pro mimořádné události v tádžikistánské severní oblasti Sughd 3. května uvedl, že během střetů bylo zničeno 14 soukromých domů, zatímco ve třech čtvrtích města Isfara byly poškozeny dva domy a budova údržby. Podle výboru byla v obci Ovchikalacha v okrese Bobojon Gafurov částečně poškozena školní budova a soukromý dům. Oficiální prohlášení se nevyjádřilo k počtu obětí.

Válka o vodu?

Podle britského deníku Independent se jedná primárně o ozbrojený střet s cílem ovládnutí místních přírodních zdrojů. K prvotnímu sporu údajně došlo kolem zařízení na zásobování vodou poblíž vesnice Kok-Tash v kyrgyzské oblasti Batken poté, co jednotky Tádžikistánu nainstalovaly kameru CCTV na sloupy elektrického vedení. Kyrgyzská strana se údajně pokusila nabourat do systému a vyvolala tak střet se svým sousedem.

Podle Reuters si oba státy nárokují oblast kolem řeky Isfara, která je důležitým zdrojem vody pro kyrgyzské i tádžické vesnice. Tádžikistán však uvedl, že druhá strana zahájila palbu nejprve na pohraniční stráže a obvinila Kyrgyzstán z pokusu o převzetí oblasti vodní stanice Golovnaya, která si Tádžikistán nárokuje vlastní území.

Řeka Isfara se v minulosti stala, díky svému geografickému významu, předmětem zájmu zahraničních neziskových a rozvojových organizací. Na podzim roku 2019 americká rozvojová organizace USAID zorganizovala setkání zástupců Kyrgyzstánu a Tádžikistánu u příležitosti vyhlášení dne řeky Isfara, která se měla stát tzv. “řekou přátelství”.

Mírová jednání

Diplomatické setkání tádžických a kyrgyzských delegací následovalo po telefonickém rozhovoru mezi kyrgyzským prezidentem Sadyrem Žaparovem a jeho tádžickým protějškem Emomali Rahmonem. Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rusko všechny vyzvaly obě strany, aby dodržovaly dohodu o příměří. Kyrgyzští bezpečnostní činitelé v jednu chvíli obvinili tádžické síly z používání vrtulníků MI-24 ke střelbě do kyrgyzských vesnic.

Na stabilní bezpečnostní situaci má zájem hned několik geopolitických hráčů. Kyrgyzstán i Tádžikistán hostí ruské vojenské základny a Čína do tohoto regionu v poslední době směřuje investice do zemědělství a zaměřuje se na import místních zemědělských produktů. Human Rights Watch vyzvala k okamžitému vyšetřování, aby byla obě strany odpovědné za porušování válečných zákonů proti civilistům.

Zásadním problémem ovšem zůstává fakt, že stejně jako v mnoho jiných příhraničních oblastí ve Střední Asii nebyla téměř polovina z 970 kilometrů dlouhé kyrgyzsko-tádžické hranice oficiálně vymezena, což vedlo k napětí za posledních 30 let.

Photo credit: Twitter @SputnikNewsKGZ