Asijská města čelí environmentálním a klimatickým hrozbám

Nový výzkum environmentální bezpečnosti a klimatických podmínek ukázal, že 99 ze 100 nejvíce environmentálně ohrožených měst světa se nachází v Asii. Největším environmentálním a klimatickým hrozbám čelí zejména města v Číně, Indii a Indonésii.

Společnost Verisk Maplecroft vydala novou zprávu hodnotící míru rizikovosti environmentálních a klimatických hrozeb, která řadí 576 největších městských center na světě z hlediska jejich vystavení řadě environmentálních a klimatických hrozeb. 99 ze 100 nejrizikovějších měst na světě se nachází v Asii, z toho 37 v Číně a 43 v Indii.

Nejrizikovějším městem planety je indonéská Jakarta. Na celém světě je 414 měst, s dohromady více než 1,4 miliardami obyvatel, považováno za vystavené vysokému nebo extrémnímu riziku v důsledku kombinace znečištění, snižujících se zásob pitné vody, extrémního tepelného stresu, přírodních rizik a zranitelnosti vůči klimatická změna. S rostoucími emisemi, které zvyšují riziko spojené s počasím, a populací rostoucích v mnoha městech po celém rozvojovém světě, budou bezpečností i zdravotní rizika pro obyvatele, státní instituce i soukromé společnosti stále narůstat.

Města nejohroženější environmentálními riziky
Indie na špici v míře znečištění

Podle zprávy má Indie má 13 z 20 nejrizikovějších míst na světě. Hlavní město Dillí je hodnoceno jako druhé nejrizikovější město na světě a za ním následují města Chennai (3. místo), Agra (6. místo) a Kanpur (10. místo). V těsné blízkosti jsou Jaipur (22. místo), Lucknow (24. místo), Bengaluru (25. místo) a Mumbai (27. místo).

Znečištění je hlavní hrozbou pro zdraví obrovského množství městského obyvatelstva v zemi, přičemž indická města tvoří 19 z 20 nejvíce ohrožených v indexu kvality ovzduší. Škodlivé ovzduší způsobilo v Indii v roce 2019 téměř jedno z pěti úmrtí, což mělo za následek ekonomické ztráty ve výši 36 miliard amerických dolarů; znečištění vody je mezitím odpovědné za roční zdravotní náklady ve výši téměř 9 miliard amerických dolarů a každý rok způsobí 400 000 úmrtí.

Nejhorší město v žebříčku, Jakarta, je také sužováno katastrofálním znečištěním ovzduší, ale v kombinaci s tím jsou trvalé hrozby seizmické aktivity a záplav. Rovněž klesá takovým tempem, že se indonéský prezident Joko Widodo snaží hlavní město přemístit jinam. Situace v Jakartě je již tak neúnosná, že sami obyvatelé žalují město za nesnesitelné životní podmínky a nepřiměřenou míru znečištění vzduchu. Podobná kombinace staví její indonéské protějšky Surabaja a Bandung na 4. a 8. místě a zároveň přispívá ke dvěma nejlidnatějším městům Pákistánu, Karáčí (12. místo) a Lahore (15. místo), které se umisťují v první dvacítce.

Mimo Asii se největší podíl měst s vysokým rizikem nachází na Středním východě a v severní Africe (MENA). Extrémní vodní stres a dopad přírodních hrozeb, jako jsou zemětřesení, znamenají, že v nejzasaženějších městských oblastech regionu dominují zalidněná turecká a íránská města. A zatímco Lima je nejrizikovějším městem v Americe (a jediným městem mimo-asijským městem v top 100), rozmanité hrozby v Mexico City, Santiagu a Los Angeles příliš nezaostávají. Nejohroženější města v Evropě mezitím dosahují podobných úrovní jako v Africe, čelí však řadě velmi odlišných hrozeb, což zdůrazňuje důležitost zkoumání toho, co tato rizika způsobuje.

Města východní Asie nejvíce vystavená přírodním rizikům

Jiný pohled nabízí zhodnocení pouze dopadu přírodních rizik na ekonomiku, populaci a dopravní infrastrukturu měst. Asie je stále nejvíce ohrožena, ale města se liší. Na čele seznamu jsou povodňové oblasti Guangzhou a Dongguan, následované Osakou, Tokiem a Shenzhen. Tedy města, které čelí řadě komplexních environmentálních hrozeb od zemětřesení až po tajfuny.

Povodňová a seismická rizika jsou klíčovou hrozbou pro evropská města s vyšším rizikem, která sdílejí koncentraci aktiv a infrastruktury s vysokou hodnotou, což se odráží v hlavních centrech v Asii a Americe. Větší města v Severní Americe, Evropě, Číně a asijsko-pacifické oblasti jsou obvykle podle údajů lépe připravena reagovat na přírodní katastrofy a zotavovat se z nich rychleji než jejich protějšky v Africe, na Blízkém východě, v Latinské Americe nebo ve velké části Asie.

Photo credit: Unsplash