Spor mezi Filipínami a Čínou o Jihočínské moře narůstá
Filipínští opoziční senátoři v úterý 27. dubna usnesením obvinili Čínu z plíživé hegemonie v Jihočínském moři. Oblast se díky narůstajícímu sporu mezi oběma zeměmi opět destabilizovává a očekává se potenciální eskalace konfliktu o tuto oblast.
V březnu letošního roku se Čína dostala do sporu s Filipínami o oblast v Jihočínském moři. Zveřejněné satelitní snímky ukazují čínské čluny, které kotví uprostřed korálového útesu ve tvaru bumerangu známého jako Whitsun Reef – na Filipínách nazývaného také Julian Filipe Reef a v Číně Niu’e Jiao.
Útes leží 175 námořních mil západně od provincie Palawan na západě Filipín. Oblast spadá pod správu Filipín v rámci exkluzivní ekonomické zóny (200 mil), která je definována Úmluvou OSN o mořském právu.
Filipíny obviňují Čínu z plíživé hegemonie
Filipínští opoziční senátoři tento týden usnesením obvinili Čínu z plíživé hegemonie v Jihočínském moři. Ti označili nelegální přítomnost čínských lodí ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Jedenáct filipínských senátorů, jedná se většinou o kritiky prezidenta Rodriga Duterteho, podalo usnesení odsuzující nelegální aktivity Číny v západním Filipínském moři, části Jihočínského moře, které patří Filipínám, ale o kterém Čína tvrdí, že je její vlastní.
Během usnesení byla vydána rezoluce 708, která odmítá přetrvávající přítomnost čínských plavidel ve sporných vodách na Spratlyho ostrovech, a to navzdory četným diplomatickým protestům, které tento měsíc podalo filipínské ministerstvo zahraničních věcí.
„I když nelze popřít rostoucí dominanci Číny jako regionální a světové mocnosti, její otevřené a vážné pohrdání UNCLOS, jakož i rozšiřování vlivu v této oblasti na úkor oprávněných zájmů a legálně uznaných námořních nároků menších národů, jako jsou Filipíny, musí být pevně bráněno a odsouzeno a cena Stálého rozhodčího soudu z roku 2016 energicky prosazována,“ uvádí se v rezoluci.
Duterte hrozí odvetou, pokud Čína začne těžit v konfliktní oblasti
Dle filipínských médií, Duterteova administrativa si byla vědoma úterního usnesení. ,,Palác to respektuje jako názory jedenácti tvůrců politiky v zemi,” řekl mluvčí prezidenta Harry Roque.
Minulý týden prezident Duterte uvedl, že do sporných oblastí pošle vojenské lodě, pouze pokud Čína začne vrtat ropu a minerály. „Rybaření mě teď tolik nezajímá. Nemyslím si, že je tu opravdu dost ryb, o které se lze pohádat,“ řekl Duterte v pondělí 19. dubna. „Ale když začneme těžit, když začneme dostávat vše, co je v útrobách čínského moře, naše ropa, pak do té doby … pošlu tam své šedé lodě, abych potvrdil své tvrzení,“ řekl a zároveň zdůrazňuje jeho touhu zůstat s Čínou přáteli.
Čína prosazuje suverenitu téměř nad všemi vodními cestami, o nichž se věří, že obsahují bohatá naleziště přírodních zdrojů. V roce 2016 však tribunál podporovaný OSN zamítl tvrzení země. Čína rozhodnutí ignorovala.
Filipínská pobřežní hlídka pořádá cvičení v Jihočínském moři
Filipínská pobřežní hlídka provádí víc jak týden cvičení v Jihočínském moři, které by mělo být dle některých součástí úsilí o zajištění námořní jurisdikce nad spornými vodami. Filipínské cvičení začalo, když filipínské ozbrojené síly uspořádaly společná cvičení s americkými vojáky, která skončila v pátek 23. dubna. Dle mnohých by tato eskalace napětí mezi oběma zeměmi mohla pomoci napravit vztah mezi Spojenými státy a Filipínami.
Čína stále odmítá opakované požadavky Filipín na zpětné volání lodí, která jsou podle Filipín vojenská námořními plavidly a dle Číny rybářskými čluny. V reakci na to Filipíny nasadily více hlídkových plavidel, včetně lodí pobřežní stráže a námořnictva, aby posílily dohled a zabránily nezákonnému rybolovu a těžení ropy a minerálů.
Cvičení zahrnují výcvik v navigaci, provozu malých člunů, údržbě a logistických operacích. Konají se poblíž ostrova Thitu a Scarborough, stejně jako u ostrovů Batanes. Oblast ostrova Scarborough, jedna z nejbohatších rybářských revírů v regionu, je již dlouho bodem narůstajícího napětí mezi Filipínami a Čínou.
Photo Credit: Twitter @AsiaMTI
