Reguluje Čína Mekong v neprospěch jihovýchodní Asie?

Mekong, dvanáctá nejdelší řeka planety a životodárný vodní zdroj velké části jihovýchodní Asie, začíná na dolním toku řeky vysychat. Ekologové začínají bít na poplach. Vietnam, Laos, Kambodža i Thajsko začaly upozorňovat na problémy, kterým díky snížení průtoku Mekongu čelí. Je příčinou sucha nepřiměřená regulace Mekongu Čínou? 

Analytici ze Stimsonova centra v americkém Washingtonu tvrdí, že Čína odvádí ze svých přehrad podél horního toku řeky Mekong tolik vody, že země jihovýchodní Asie, přes které řeka protéká, během hlavní zemědělské sezóny vysychají. Podle údajů Stimsonova centra jedenáct přehrad v jihozápadní Číně od roku 2019 významně ohrozilo suchem většinu oblasti Dolního Mekongu s více než 60 miliony obyvatel. Dotčené země – Kambodža, Laos, Thajsko a Vietnam, si málokdy stěžují, zejména proto, že se obávají reakce Číny a nechtějí ohrozit vztahy svých vlád s čínským hegemonem.

Podle profesora politologie Thitinana Pongsudhiraka z bangkokské univerzity Chulalongkorn, Čína obvykle odklání vodu z Mekongu pro zavlažovací účely a k výrobě energie a ke zvyšování průtok v řece dochází uměle zejména před důležitými setkáními s představiteli jihovýchodní Asie. Pongsudhirak tvrdí, že Čína využívá přehrady k politickému vlivu a regulací Mekongu se snaží zlepšit image a udržet vztahy se svými jižními sousedy.

Čína zahájila sdílení údajů o horním toku řeky Mekong na podzim roku 2020 prostřednictvím online platformy, kterou vytvořil za účelem poskytování „spolehlivých služeb předpovědi a včasného varování“ před povodněmi a suchy, uvedl v prosinci čínský státem kontrolovaný zpravodajský web Global Times. Zpráva uvádí, že Laos, Myanmar, Thajsko, Vietnam a Kambodža mohou získávat údaje ze dvou čínských hydrologických stanic v povodí horní části Mekongu. Odborníci se však domnívají, že úsilí odvádí pozornost od problémů, které Čína způsobila tím, co Stimsonovo centrum nazývá „zadržováním“ vody proti proudu a zabraňuje tak průtoku řeky směrem do delty. The Diplomat uvedl, že vzhledem k obavám, že čínské údaje o stavu řeky nemusejí být aktuální, Stimsovo centrum založilo vlastní monitorovací projekt Mekongu – Mekong Dam Monitor.

Dolní tok Mekongu poskytuje vláhu rýžovým polím a současně je zdrojem pro největší sladkovodní rybolov na světě. Řeka Mekong celkově poskytuje obyvatelstvu ve svém povodí přibližně 80% jejich potřeby živočišných bílkovin, uvádí na svém webu kalifornská aktivistická skupina International Rivers, která ve svém prohlášení tvrdí: Stavba čínských přehrad na horním toku Mekongu má zničující dopady na komunity po proudu. Další desítky přehrad jsou plánovány, budovány nebo stavěny v povodí dolního Mekongu. Tato rychlá expanze vodní energie ohrožuje všechny země, které sdílejí povodí dolního Mekongu, s největším rizikem po Kambodži a Vietnamu.”

Náhlý pokles hladiny Mekongu v lednu 2021

Počátkem ledna 2021  došlo podle zpravodajského webu The Diplomat v severním Thajsku k neočekávánému rapidnímu poklesu vodní hladiny Mekongu.  Změnu hladiny řeky rychle potvrdil již zmiňovaný americký projekt Mekong Dam Monitor, který využívá ke sledování hladiny vody podél Mekongu dálkový průzkum země a data ze satelitů. Mekong Dam Monitor potvrdil, že hladina řeky v thajském městě Chiang Saen poklesla mezi 2. a 4. lednem 2021 o „více než 1 metr“ a že pokles nastal, když Čína začala plnit nádrž u vodní přehrady Jinghong v provincii Yunnan 31. prosince 2020. Přehrada Jinghong je zatím nejjižnější z 11 velkých přehrad, které čínská vláda postavila na svém úseku řeky, kterému říká Lancang.

Mekong Dam Monitor také oznámil, že Peking zjevně neinformoval vlády Vietnamu, Laosu, Kambodže a Thajska, že bude omezovat tok řeky, což je v rozporu s dřívějšími sliby čínské vlády sdílet hydrologická data se zeměmi po proudu a předem je informovat o rušivých operacích čínských přehrad.

Zdroj: https://www.stimson.org/2020/mekong-mainstream-dams/

Špatná regulace Mekongu časovanou environmentální bombou

Čínské přehrady byly také v minulosti podezřívány ze způsobování povodní, například v roce 2008 v Laosu. Přehrada Nuozhadu a další čínská přehrada Dachaoshan, dokončená v roce 2003 (také na Lancangu), vygenerovala „neočekávané“ úniky, které zaplavily města po proudu řeky a způsobily škody za miliony amerických dolarů.

V Kambodži odklony proti proudu oslabily sezónní vodní toky, které zvyšují hladinu vody v jezeře Tonlé Sap (kde se nachází biosférická rezervace UNESCO), řekl Phil Robertson z organizace Asia Human Watch Watch. Vysoká hladina jezera běžně zaplavuje okolní pevninu a vytváří tak přirozené podmínky pro rozmnožování ryb. Jezero a přilehlá niva poskytují až 165 kilogramů ryb na hektar. Každoroční záplavy v minulosti trvaly tři měsíce, ale nyní se po šesti týdnech zastaví, informoval Robertson. Asi 60% Kambodžanů získává bílkoviny z ryb z jezera Tonlé Sap, dodal. V případě, že dojde k dalšímu snižování průtoku vody v Mekongu, hrozí faktický zánik největšího kambodžského jezera a ohrožení zdroje potravy a pitné vody pro miliony lidí v oblasti.

Kambodža, stejně jako ostatní země na dolním toku Mekongu, otevřeně neprotestuje proti čínské regulaci toku řeky. Zemím na dolním toku řeky chybí vyjednávací síla s Čínou, která je největší světovou ekonomikou a současně disponuje největší armádou v regionu. Chudší Kambodža a Laos jsou na Číně silně závislé, zejména pokud jde o pomoc a investice do infrastruktury. Laos těží z vlastních přehrad, které financuje sousední Thajsko a využívá jejich elektřinu.

Vietnam je považován za nejvíce zasaženou zemi po proudu, protože Mekong na jeho území vytváří deltu a vlévá se do Jihočínského moře poblíž Ho Či Minova města. Díky snižování hladiny řeky, dochází v posledních letech ke stále většímu průniku slané vody z moře dále do delty. Právě tento proces podle údajů OSN přispěl k zásadnímu zhoršení sucha v oblasti v letech 2019 a 2020.

Photo credit: Claudette Bleijenberg

2 thoughts on “Reguluje Čína Mekong v neprospěch jihovýchodní Asie?

Komentáře nejsou povoleny.