Přístav Colombo: Obnovuje Srí Lanka dohodu s Indií a Japonskem?

Srí Lanka oživuje dohodu s Indií a Japonskem, týkající se rozvoje hlubokomořského terminálu v přístavu Colombo, v bezprostřední blízkosti hlavního města země. Tento krok může souviset s obavami země z Číny, která je 85% vlastníkem stávajícího mezinárodního kontejnerového terminálu v přístavu Colombo.

Podle zpravodajského webu South China Morning Post prezident Srí Lanky Gotabaya Rajapaksa 13. ledna oznámil oživení indického a japonského investičního projektu na rozvoj hlubokomořského terminálu v přístavu Colombo vedle kontroverzního čínského kontejnerového mola v hodnotě 500 milionů amerických dolarů. Trojstranná dohoda předchozí vlády Srí Lanky s Indií a Japonskem byla pozastavena kvůli odporu odborů, ale Rajapaksa uvedl, že rozvoj východního kontejnerového terminálu (East Container Terminal – ECT) bude pokračovat.

Srílanský prezident řekl, že schválení přišlo po přezkoumání „regionálních geopolitických obav“. Za povšimnutí také stojí fakt, že prohlášení bylo vydáno jen pár dnů po ukončení oficiální návštěvy země indickým ministrem zahraničních věcí Subrahmanyam Jaishankarem, který se s prezidentem Rajapaksou během své třídenní zahraniční cesty několikrát setkal. Jednání obou zemí byla zhodnocena jako úspěšná.

Aljazeera informovala, že plánovaný terminál má být vybudován s 51 procentním vlastnictvím vlády Srí Lanky a zbývajících 49 procent bude představovat investice indické skupiny Adani a dalších zúčastněných stran včetně Japonska. Státní úřad pro přístavy na Srí Lance (SLPA), ještě před nástupem Rajapaksy k moci v listopadu 2019, uzavřel v květnu 2019 memorandum o spolupráci Srí Lanky s Indií a Japonskem na rozvoji ECT.

Hlubinné molo se má nacházet vedle mezinárodního kontejnerového terminálu Colombo, který z 85 procent vlastní Čína a byl uveden do provozu v roce 2013. Zbylých 15 procent vlastní státní podnik SLPA (Sri Lanka Port Authority). Indie v minulosti protestovala proti využívání přístavu a jeho majortnímu vlastnictví Čínou, když v roce 2014 v přístavu neohlášeně zakotvily čínské ponorky. Od té doby Srí Lanka odmítla povolení ke vstupu a kotvení cizích ponorek ve svých vodách.

Dohoda o rozvoji ECT však byla pozastavena, protože srílanská vláda nařídila v červenci loňského roku revizi po protestech odborů proti zahraniční účasti v projektech „národního významu“. Jak informoval indický webový portál The Print, přes indickou výzvu k „rychlé realizaci“ projektu v listopadu loňského roku, mluvčí kabinetu Srí Lanky Keheliya Rambukwella uvedl, že vláda hodnotí „různé možnosti modernizace přístavu, ale zatím neexistuje konečné rozhodnutí“. Kolem budoucnosti plánované výstavby ECT však stále panuje mnoho nejasností. Srílanské odbory se bouří proti zamýšlenému vysokému podílu investic do nového projektu ze strany Indie. Také zůstává otázkou jak se k vývoji situace postaví Čína.

Srílanské dluhy vůči Číně

Colombo je strategickým přístavem země, přičemž téměř 70 procent překládkových kontejnerů, kterými přístav manipuloval, byl indický exportně-importní náklad. Srí Lanka má za sebou dlouhou historii zahraničních investic do projektů národního významu. V prosinci 2017 předala Srí Lanka, která nebyla schopna splatit obrovskou čínskou půjčku, pekingské společnosti China Merchants Port Holdings hlubokomořský přístav Hambantota na jihu ostrova, což vyvolalo doma i v zahraničí obavy o bezpečnost a míru samostatnosti země.

Dohoda o investicích mezi Srí Lankou a Čínou ve výši 1,12 miliardy amerických dolarů, která byla poprvé oznámena v červenci 2016, umožnila čínské státní společnosti China Merchants Port Holdings převzít přístav Hambantota, který se rozkládá na nejrušnější dopravní námořní trase na světě, v rámci pronájmu na 99 let. Indie a Spojené státy se obávají, že čínská základna v Hambantotě, 240 km jižně od Colomba, by mohla Číně poskytnout vojenskou námořní výhodu v Indickém oceánu. Nicméně Srí Lanka trvá na tom, že její přístavy nebudou v budoucnosti použity k žádným vojenským účelům.

Photo credit: Dominik Lückmann