Boje mezi Ázerbájdžánem a Arménií neustávají

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli prohlásil, že ázerbajdžánské vojenské jednotky dobyly Šuša, druhé největší město Náhorního Karabachu, pouhých 15 km od hlavního města Stepanakertu. Arménská vláda prohlášení popřela.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v oblasti horské enklávy Náhorní Karabach, která je mezinárodně uznána jako součást Ázerbájdžánu, ale je převážně osídlená etnickými Arménci, trvají již téměř šest týdnů. Podle Reuters má ozbrojený konflikt zatím nejméně 1 000 obětí.

“8. listopad se stane skvělým dnem v historii Ázerbájdžánu,” prohlásil Alijev na Twitteru a oznámil, že ázerbajdžánské jednotky obsadily město.

8 November will eternally go down in history as Glorious Victory Day. We have returned to Shusha. Shusha is ours! Karabakh is Azerbaijan! Azerbaijan, I felicitate you!

— Ilham Aliyev (@presidentaz) November 8, 2020

V Baku, hlavním městě Ázerbajdžánu, se v neděli ve velkém počtu shromáždili obyvatelé, aby údajné vítězství své země oslavili. Samospráva Náhorního Karabachu a arménské ministerstvo obrany ovšem Alijevovo prohlášení popřeli.

„Šuša zůstává pro Ázerbájdžán nedosažitelným snem. Navzdory těžkému zničení, opevněné město odolává nárazům nepřítele,” uvedla záchranná služba Náhorní Karabach.

Arménské ministerstvo obrany uvedlo, že pokračují těžké boje o strategické místo, zatímco obranná armáda Náhorního Karabachu uvedla, že odrazila několik pokusů ázerbájdžánské strany o postup na město.

Ázerbájdžán, výrazně povzbuzen podporou tureckých ozbrojených sil, má navrch v nejkrvavějších bojích za více než 25 let na jižním Kavkaze. Za něco málo přes měsíc ovládl většinu území v Náhorním Karabachu a okolí, které ztratil v předchozí válce o toto území v 90. letech.

Město Šuša by mohlo sloužit jako klíčové místo pro ázerbájdžánský útok na Stepanakert. Podle Reuters byla obě města v posledních dnech ostřelována ázerbajdžánskou armádou. Nicméně ázerbajdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že obvinění, že ostřelovalo civilní oblasti, jsou „dezinformace“. Město je kulturně významné pro obě strany konfliktu. Pro Arménce má navíc velký význam místní katedrála, která se v minulých týdnech stala symbolem arménského boje proti ázerbajdžánské armádě.

Mezinárodní snaha o ukončení konfliktu

Zástupce ruského ministra zahraničí, Andrej Rudenko, 4. listopadu uvedl, že Moskva zvažuje íránský návrh na ukončení konfliktu, který minulý týden sdílel Teherán. O den dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruský deník Komersant uvedl, že pokud má dojít k udržitelnému příměří, jsou nutné dohody o účinných kontrolních mechanismech. Lavrov také uvedl, že tyto mechanismy mohou zahrnovat používání různých zařízení, přímou linku mezi Jerevanem a Baku, pozorovatele pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a operace za účasti vojenských kontingentů.

Náhorní Karabach je považován za součást Ázerbájdžánu, ale etničtí Arménci, kteří tvoří většinu populace, ázerbájdžánskou vládu odmítají. S podporou Arménie řídí své vlastní záležitosti, protože ázerbájdžánské jednotky byly vytlačeny z regionu ve válce, která skončila příměřím v roce 1994.

Rusko zprostředkovalo první ze tří humanitárních příměří, aby zastavilo probíhající vojenské operace v Náhorním Karabachu 10. října. Toto příměří, stejně jako další dvě dohody zprostředkované Francií a Spojenými státy později minulý měsíc, se zhroutily do několika hodin po vstupu v platnost.

Ruský nejvyšší diplomat uvedl, že ačkoliv nebylo okamžitě možné dosáhnout udržitelného příměří, Moskva „bude nadále využívat veškerý svůj vliv v regionu k přesvědčování Baku a Jerevanu, aby usedli k jednacímu stolu“.

„Moskva znovu vyzývá strany konfliktu v Náhorním Karabachu a externí partnery, aby přísně dodržovali dohody o příměří, vytvoření kontrolního mechanismu a obnovení podstatného procesu vyjednávání s konkrétním časovým harmonogramem,” uvedl Lavrov.

Ruský ministr zahraničí se také věnoval otázce žoldáků ze Středního východu údajně zapojených do bojů o Náhorní Karabach.

Lavrov znovu zdůraznil, že Rusko je proti změně formátu zprostředkování, které v současné době vede Rusko, Spojené státy a Francie. Všímá si však důležité role a vlivu Turecka na Ázerbájdžán a uvedl, že: „Budeme nadále využívat veškerý vliv, který v regionu máme. Budeme spolupracovat s našimi tureckými partnery, abychom zastavili další odvíjení vojenského scénáře, navázali dialog mezi stranami a přesvědčili Baku a Jerevan, aby usedli k jednacímu stolu.“

Náměstek ministra zahraničních věcí Rudenko však uvedl, že je ještě příliš brzy na to, aby se dalo hovořit o možném setkání vůdců Arménie a Ázerbájdžánu. Jednání o urovnání konfliktu tak zatím probíhají především na odborné úrovni, zejména v rámci minské skupiny OBSE.

Photo credit: Twitter MFA Armenia