Sobota, 20 dubna, 2024
Novinky:

Zpravodajský web o Asii – Zrcadloasie.cz

Aktuální zprávy, informace o dění v Asii. Zjistěte jak vypadá geopolitická mapa, státy, náboženství v Asii v roce 2021.

Analýzy a komentáře Mezinárodní vztahy 

Politická krize v Gruzii: Boj o demokracii?

Kateřina Charlotte Lichy , ,

Gruzínská politická scéna je stále zmítána dozvuky podzimních parlamentních voleb a nyní nově rozvinutou politickou krizí, kterou začal bojkot opozice vůči vládnoucí straně Gruzínský sen a neuznání výsledků voleb. Po odstoupení premiéra Gakharii a zatčení vůdce opozice zahraniční diplomaté vznášejí dotazy na validitu demokracie v Gruzii. Je tato politická krize bojem o demokracii na Kavkaze nebo se jedná o krizi gruzínské domácí politiky?

Gruzie je v současnosti kvůli výsledkům parlamentních voleb v říjnu minulého roku zmítána politickou krizí. Demonstranti a opozice obvinili vládnoucí stranu Gruzínský sen (GD) ze zmanipulování voleb a zastrašování voličů. Z rozhodnutí vlády byl koncem února zadržen vůdce opozice Nika Melia, který je obviněn z organizace masového násilí během protivládních demonstrací v roce 2019. Gruzínský premiér Giorgi Gakharia odstoupil ze svého postu, protože nesouhlasil s kroky vlastní vlády a proti vývoji eskalace politické krize v zemi se stále hlasitěji ozývají zahraniční diplomaté.

Odstoupení gruzínského premiéra

Gruzínský předseda vlády Giorgi Gakharia odstoupil ze svého postu 18. února, díky svému nesouhlasu s plánovaným zatčením vůdce opozice Niky Melie, jehož strana Sjednoceného národní hnutí (UNM) již několik měsíců bojkotuje výsledky parlamentních voleb a neuznává validitu současné gruzínské vlády, v jejímž čele stojí vládnoucí strana Gruzínský sen (GD). Gakharia plánované zatčení označil za krok, který může způsobit „politickou eskalaci“.

Nika Melia, předseda strany UNM, byl obviněn z organizování masového násilí během protivládních protestů v roce 2019. Melia popírá obvinění, ale pokud bude usvědčen, hrozí mu devítiletý trest. Když Melia odmítl zaplatit kauci ve výši 12 000 amerických dolarů, gruzínský soud rozhodl, že Melia by měl být před začátkem soudního procesu vzat do vazby. V reakci na to Melia uvedl, že rozhodnutí soudu bylo „nezákonné“, a 18. února Gakharia rezignovala kvůli rozhodnutí zadržet Meliu. Gakharia podle BBC uvedl, že rozhodnutí soudu o umístění Niky Melie do vyšetřovací vazby představuje „riziko pro zdraví a životy gruzínských občanů“. Vládnoucí strana Gruzínský sen podpořila Irakliho Garibashviliho, aby nahradil Gakhariu, a parlament ho téměř jednohlasně 22. února schválil jako nového premiéra země.

Zatčení vůdce opozice

Nika Melia, který v prosinci 2020 nahradil Grigola Vashadzeho ve vedení strany UNM, byl 23. února gruzínskými ozbrojenými složkami zadržen v sídle UNM a vzat do vazby. Tento krok rychle vyvolal nevůli ze strany diplomatů západních zemí, zejména kvůli narůstajícím obavám z omezování demokracie a svobody slova v Gruzii. Od zatčení Melii se po celé Gruzii odehrávají demonstrace a protesty před vládními budovami.

Zdroj, který se pohybuje na gruzínském Ministerstvu obrany, pro Zrcadlo Asie uvedl, že zadržení Melii „proběhlo hladce“. Při zásahu bylo zadrženo i několik příznivců Melie a Mamuka Khazaradze, vůdce opoziční strany Lelo, vyzval k „mírovému, neochvějnému boji na obranu gruzínské demokracie“. „Osvobození politických vězňů a rychlé parlamentní volby jsou jediným možným východiskem z této politické krize,“ uvedl Khazaradze v rozhovoru s novináři jménem všech vůdců opozice.

Konec gruzínské demokracie nebo krize domácí politické scény?

Gruzie se ocitla uprostřed současné politické krize právě kvůli parlamentním volbám z podzimu minulého roku, kdy opozice odmítla uznat oficiální výsledky. Kořeny vnitřních problémů jsou ovšem hlubší. Ve výsledku by mohlo jít o to, že gruzínské politické elity se až příliš vzdálily požadavkům a očekáváním voličů. Všeobecné rozčarování v gruzínské společnosti se ještě stupňuje s prodlužující se celosvětovou pandemií COVID-19. Vládnoucí straně Gruzínský sen i opozici klesá důvěra široké veřejnosti. V případě opozice, která čelí antipatiím veřejnosti, jsou voliči již unavení ze stále stejné rétoriky, která trvá již více než deset let a je založená zejména na očerňování vládnoucí strany Gruzínský sen a jejího zakladatele Bidziny Ivanishviliho, přičemž smysluplný a realistický volební program často chybí. Počty příznivců ovšem klesají také Gruzínskému snu, jelikož voliči jsou zklamáni z vývoje celkové socio-ekonomické situace v zemi, a zejména propadům ekonomiky a pádu turistiky, díky přímým důsledkům celosvětové pandemie.

Celkově však bylo v posledních letech z obou stran nabídnuto jen málo a pro mnohé je současná krize spíše o boji mezi Gruzínským snem a stranou Sjednoceného národního hnutí, než o boji za demokracii a ekonomický rozvoj. To vysvětluje vysokou míru zdržení se voličů během několika posledních voleb v Gruzii. Velká část populace nevidí uprostřed polarizované politické atmosféry stranu, která by poskytnula vyhlídky na vyváženější zahraniční politiku a vnitřní ekonomický rozvoj. A to druhé je přesně to, co Gruzie potřebuje. To hlavní, co Gruzii během post-sovětského období nezávislosti chybí, je stabilní dlouhodobý politický plán na nastartování křehké ekonomiky země, která je dědictvím problémových 90. let. Je zapotřebí, aby se domácí politika více zaměřila na potřeby ekonomicky chudé populace.

Oslabení kavkazkých republik

Politická krize v Gruzii má však širší rozměr. Jižní Kavkaz je domovem dvou malých a křehkých demokracií, Arménie a Gruzie. První z nich byla loni výrazně zasažena, když po porážce Jerevanu ve druhé válce o Náhorní Karabach exponenciálně vzrostla závislost země na Moskvě. Nyní je Rusko ještě schopné ustoupit od reformní agendy arménského vedení, protože se momentálně konají protesty proti vládnoucí straně. Zatímco v Arménii je vládnoucí premiér Nikol Pašinjan stále více zpochybňován, poslední pozůstatky nezávislé zahraniční politiky země jsou pomalu, ale jistě ničeny a celková situace zvyšuje závislost Jerevanu na Moskvě.

I v Gruzii vládní stranu Gruzínský sen trápí už více než rok vnitřní problémy. Právě vnitřní oslabení, neshody a problémy na politické scéně v obou zemích, jsou to, co podporuje růst vlivu zahraničních velmocí v regionu. Neschopnost politických tříd v Gruzii i v Arménii najít jednotné dlouhodobé vize pro své státy nahrává do karet Rusku i USA, jelikož obě země vnímají tento region jako strategický a mají zde své zájmy. Nejednotnost vlád v Tbilisi a Jerevanu exponenciálně snižuje možnost upevnění zahraniční politiky a sráží geopolitické postavení obou zemí. Prodlužování politické krize také může (a s největší pravděpodobností bude) mít negativní dopad na ambice Gruzie pro vstup země do EU a NATO. S táhnoucími se vnitřními problémy se dá čekat další zpoždění užší integrace Gruzie do západních institucí.

Photo credit: Guram Muradov