Rahmon popáté zvolen prezidentem Tádžikistánu

Výsledky prezidentských voleb přinesly další sedmileté funkční období pro současného tádžického prezidenta Emomali Rahmona. Rahmon získal ve volbách neuvěřitelných 90,92% hlasů.

Al Jazeera uvedla, že tádžický autoritářský prezident Emomali Rahmon, který v čele země stojí již více než 25 let, byl v polovině října letošního roku po přísně kontrolovaných volbách znovu zvolen do svého pátého funkčního období s téměř 91% hlasů. Podle Ústřední volební komise (CEC) se volební účast vyšplhala na 85,4%, což Rahmonovi přineslo působivé vítězství, ale také otázky o míře demokratičnosti volebního procesu v zemi.

Mnohé naznačuje tomu, že „volby“ jsou v Tádžikistánu pouhou formalitou a procesem legitimizace stávajícího politického režimu. Ačkoliv Ústřední volební komise nenahlásila žádná porušení pravidel demokratických voleb, tádžická zpravodajská agentura RFE / RL zaznamenala případy zjevného naplnění hlasovacích lístků a takzvaného rodinného hlasování, kdy jeden člen rodiny odevzdal více hlasovacích lístků jménem svých příbuzných.

Během volebního hlasování nebyli v zemi přítomni žádní důvěryhodní zahraniční pozorovatelé. I když na post prezidenta země bylo celkem pět kandidátů, nedošlo mezi nimi k žádné vážné politické debatě. Žádný z kandidátů také neměl volební kampaň.

Mluvčí Evropské rady Peter Stano v oficiálním prohlášení uvedl, že volby byly zjevně provedeny „mírumilovným a řádným způsobem“, ale poznamenal, že některá z doporučení, která počátkem tohoto roku učinili dohlížitelé z Úřadu pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pro Demokratické instituce a lidská práva (OBSE ODIHR) „zůstávají platné a nerealizované, jako je nezávislost mediálního prostředí a politická pluralita.“

Doživotní post prezidenta nebo cesta k předání moci?

Svým předurčeným vítězstvím si Rahmon zachovává pozici nejdéle sloužícího politického vůdce zemí bývalého Sovětského svazu a téměř o dva roky porazil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Je dost možné, že Rahmon, ve svých 68 letech, bude u moci po celou dobu svého 7letého funkčního období. Analytici však podle serveru RFE očekávají, že současný prezident bude hledat stabilní okamžik pro předání vlády svému zvolenému nástupci. Vzhledem k tomu, jak velkou kontrolu má jeho širší rodina nad vládou a obchodem v zemi, se očekává, že Rahmon hodlá své rodině zachovat kontrolu i mimo něj.

Před celosvětovou pandemií COVID-19 mnoho analytiků očekávalo, že letošní prezidentské volby budou okamžikem předání moci. Ústavní změny provedené v roce 2016, které snížily věkovou hranici kandidátů na prezidenta z 35 na 30 let, otevřely cestu k nejvyššímu politickému postu v zemi Rahmonovu synovi, 32letému Rustamu Emomalimu. Emomaliho syn v současné době vykonává funkci starosty hlavního města Dušanbe a současně je také předsedou vlády (Majlisi Oli).

Fakt, že Rahmonův syn dnes zastává funkci předsedy vlády, naznačuje zejména to, co by mohlo být součástí Rahmonova velkého plánu. Podle tádžické ústavy, pokud prezident odstoupí nebo zemře ve funkci, je právě předseda vlády, ten, kdo převezme otěže moci. Kromě toho si Rahmon – jako vůdce národa – udrží spoustu moci i poté, co opustí prezidentský úřad.

Nedávné změny v politickém vedení nedalekého Kazachstánu mohou hovořit pro správnost této teorie, ačkoliv tam nedošlo přímo k předání moci uvnitř politické dynastie. Bývalý kazašský vůdce Nursultan Nazarbajev rezignoval na prezidentský úřad v březnu 2019 a tehdejší předseda vlády Kassym-Jomart Tokajev se stal úřadujícím prezidentem. Tokajev poté naplánoval rychlé volby na červen 2019, které hravě vyhrál. Nazarbajev si mezitím v Kazachstánu udržuje celoživotní roli předsedy rady bezpečnosti země.

Photo credit: Twitter CNGT