Pátek, 26 dubna, 2024
Novinky:

Zpravodajský web o Asii – Zrcadloasie.cz

Aktuální zprávy, informace o dění v Asii. Zjistěte jak vypadá geopolitická mapa, státy, náboženství v Asii v roce 2021.

Mezinárodní vztahy 

Výsledky referenda v Kyrgyzstánu – posílení moci prezidenta Žaparova

Redakce ,

V neděli 11. dubna proběhlo v Kyrgyzstánu referendum, které i přes nízkou volební účast, zásadně změní ústavu země i pravomoci prezidenta. Voliči schválili novou ústavu, která dá prezidentu Žaparovovi rozsáhlé nové pravomoci a ukončí desetiletý experiment se smíšeným volebním systémem, který nikdy nenaplnil očekávání.

Podle předběžných údajů, které zveřejnil zpravodajský server Eurasianet, se 11. dubna v celé zemi zúčastnilo referenda rozhodujícího o přijetí nové ústavy 36,7 procenta oprávněných voličů, čímž překročili požadovanou hranici 30 procent. Z toho celkem 79 procent hlasovalo pro prezidentskou ústavu. Nízká volební účast může oslabit legitimitu voleb, ale díky překročení minimální volební účasti, se zdá, že výsledky jsou platné.

Posílení moci prezidenta

Současný prezident Sadyr Žaparov a jeho stoupenci doufají, že díky posílení moci politického vedení bude země stabilnější poté, co násilné převraty svrhly kyrgyzské vůdce v letech 2005, 2010 a 2020, kdy byl Žaparov katapultován z vězeňské cely do prezidentského úřadu. Server Al Jazeera uvedl, že podle průzkumu veřejného mínění zadaného Mezinárodním republikánským institutem se sídlem ve Spojených státech, který byl zveřejněn tento měsíc, byl Žaparov zdaleka nejdůvěryhodnějším politikem v zemi.

Podle webu The Diplomat údaje z průzkumu veřejného mínění ukázaly, že procento voličů, kteří věřili, že se Kyrgyzstán ubírá správným směrem, vyskočilo z 41 procent loňský rok v srpnu (kdy vládl Žaparovův předchůdce Sooronbaj Žeenbekov) na 70 procent letos v únoru a březnu. Kyrgyzští voliči zvolili Žaparova v lednu a nyní, v dubnu, schválili jeho preferovanou ústavu. Nová ústava posiluje roli a pravomoci prezidenta, degraduje parlament a zvyšuje moc vágních pojmů, jako je „veřejné svědomí lidí“, v potenciálním omezení práv.

Další změny v kyrgyzském politickém systému

K dalším změnám v kyrgyzském politickém systému patří také to, že dojde k zeštíhlení parlamentu země. V příštích volbách, které se mají konat ještě letos, bude do zákonodárného sboru zvoleno 90 členů, nikoli stávajících 120. Další inovací, která může potenciálně podkopat důležitost parlamentu, je to, že prezident bude mít možnost svolat referendum z vlastní iniciativy. Tak obejde předchozí ujednání, podle něhož by se takového plebiscitu mohla dovolávat pouze polovina členů parlamentu nebo veřejná petice podporovaná 300 000 signatáři.

Ústava přijatá v roce 2010 měla dát zákonodárcům větší odpovědnost při rozhodování o osudu země, k tomu bohužel evidentně nedošlo. Jednou z oblastí nové ústavy, vůči které se vymezuje mnoho politických aktivistů a novinářů, je vágní ustanovení, které předpokládá omezení čehokoli, co je považováno za odporující morálním hodnotám a „veřejnému povědomí obyvatel Kyrgyzské republiky“. Toto si politicky aktivní skupiny i novináři vyložili jako možné otevření cesty svévolné cenzuře a represím vůči menšinovým komunitám.

Další vývoj politické scény v Kyrgyzstánu a parlamentní volby

Výsledek hlasování v referendu byl přesto do značné míry považován za samozřejmost. Z 25 stran, které se ucházely o městskou radu v Biškeku, se podle údajů zveřejněných večer hlasování zdálo, že nejméně šest překročilo hranici 7 procent. Nejdominantnějšími stranami byly Emgek (Socialisté), Národní demokratická strana Kyrgyzstánu (NDPK), Ata-Jurt Kyrgyzstan (Vlast Kyrgyzstán) a Ak-Bata. Odborníci se podle Nikkei Asia shodují, že volby do místních zastupitelstev, ke kterým došlo v rámci právě proběhlého referenda, mohou být zkouškou parlamentních voleb plánovaných na září.

Photo credit: Novastan Twitter