Sobota, 1 dubna, 2023
Novinky:

Zpravodajský web o Asii – Zrcadloasie.cz

Aktuální zprávy, informace o dění v Asii. Zjistěte jak vypadá geopolitická mapa, státy, náboženství v Asii v roce 2021.

Mezinárodní vztahy 

Čínský prezident navštívil poprvé za 30 let Tibet

Kateřina Charlotte Lichy , , , ,

Čínský prezident Si Ťin-pching minulý týden navštívil Tibetskou autonomní oblast. Jedná se o první návštěvu čínského prezidenta v Tibetu během posledních 30 let. Neočekávaná oficiální návštěva přichází v momentě napjatých diplomatických vztahů Číny v regionu. Čína si současně připomněla 70 let od začátku okupace Tibetu.

Čínský prezident během dvoudenní návštěvy v Tibetské autonomní oblasti navštívil několik měst, provedl inspekci nových staveb a zaměřil se na plánování místního rozvoje. Podle agentury Xinhua Si Ťin-pching cestoval vlakem do tibetského hlavního města Lhasy po první tibetské elektrifikované železnici, která měla být otevřena nedávno. Čínská státní mediální agentura Xinhua také uvedla, že Si Ťin-pching „byl místními lidmi a úředníky různých etnických skupin vřele vítán“.

Oficiální návštěvu nejvyšší hlavy Číny státní média potvrdila až v pátek. Podle severu Al Jazeera Si nabádal místní obyvatelstvo, aby více projevovali lásku k Číně a více podporovali čínskou kulturu a tradice. Během jednoho jednoho proslovu také zdůraznil, že „(…) bylo prokázáno, že bez KSČ by neexistovala ani nová Čína, ani nový Tibet,“.

V hlavním městě Lhase si čínský prezident prohlédnul klášter Drepung a palác Potála (pevnost, která je dominantou Lhasy a kdysi byla domovem dalajlamy). Si Ťin-pching místo údajně navštívil, aby se zde dozvěděl o „práci na etnických a náboženských záležitostech“ a „dědictví a ochraně tibetské kultury“. Palác Potála je dodnes symbolem tibetského buddhismu.

Ačkoliv se jedná o první oficiální návštěvu čínského prezidenta v Tibetské autonomní oblasti po 30 letech, tak sám Si Ťin-pching Tibet navštívil v minulosti opakovaně. Si Ťin-pching již navštívil Tibet v roce 2011 jako viceprezident (což je také 60. výročí od doby, kdy se Čína zmocnila regionu) a v roce 1998 jako šéf komunistické strany provincie Fu-ťien, informoval server Deutsche Welle.

Výročí 70. let čínské okupace Tibetu

Letošní rok je pro Čínu také významný tím, že se jedná o výročí 70 let od začátku čínské okupace Tibetu. Si Ťin-pching a čínská státní média však opakovaně zdůrazňují, že se jedná o 70. výročí tzv. „mírového osvobození“ – s odkazem na podpis dohody o sedmnácti bodech z května 1951, která dala Číně kontrolu nad Tibetem.

Poté, co Tibeťané zahájili neúspěšné povstání proti Číně, uprchl v roce 1959 tibetský politický a duchovní vůdce 14. dalajláma do indické Dharamsaly (indický stát Himáčelpradéš), ze které se časem stalo sídlo tibetské exilové vlády a centrum tibetské kultury v Indii. Čína považuje podporu Indie pro 14. dalajlámu a její nabídku azylu tibetským uprchlíkům za provokaci.

Není náhodou, že tibetský exilový parlament is letos v květnu zvolil nového vůdce. Nově zvoleným prezidentem Ústřední tibetské správy, se stal Penpa Tsering. Tsering, bývalý mluvčí tibetského exilového parlamentu, byl zvolen novým prezidentem exilové tibetské vlády 14. května 2021. Oficiálně nastupuje do funkce po Lobsangovi Sangayovi, který na konci května dokončil své druhé pětileté funkční období. Volby se odehrály v kritický okamžik pro tibetskou diasporu, kdy Čína zpřísňuje svůj vliv v Tibetu.

Boj o práva Tibeťanů a podpora USA

Čína je dlouhodobě obviňována z porušování lidských práv v Tibetu, ničení tibetského kulturního dědictví a snahu o likvidaci tibetského buddhismu. Peking tato obvinění popírá a uvádí, že lidé v celé Číně mohou svobodně praktikovat schválená náboženství včetně buddhismu. Sami Tibeťané ovšem varují, že se Čína v Tibetu dopouští kulturní genocidy.

Spojené státy posílily svou podporu tibetské autonomie a náboženské svobody tibetských buddhistů zákonem o tibetské politice a podpoře, který byl podepsán v prosinci 2020. Návrh zákona ukládá americkémuministerstvu zahraničí zakázat Číně nové konzuláty ve Spojených státech, dokud nebude zřízen konzulát USA ve Lhase. Zákon také stanoví sankce vůči čínské komunistické straně, pokud se pokusí jmenovat nástupce 14. dalajlámy.

Photo credit: Twitter @China2ASEAN