Vojenský střet Arménie a Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu

Ráno v neděli 27. 9. podle dostupných informací zahájil Ázerbájdžán vojenský útok proti arménským vojenským a civilním pozicím v oblasti sporného Náhorního Karabachu. V odpoledních hodinách hlásila arménská strana nejméně 16 zabitých a 100 zraněných osob z řad vojáků i civilistů. Ztráty na životech utrpěl i Ázerbájdžán.

V neděli ráno zahájil Ázerbájdžán intenzivní ostřelování arménských cílů v oblasti Náhorního Karabachu, včetně hlavního města Stěpanakertu, a přešel do útoku podél celé styčné linie. Ázerbájdžán podle posledních zpráv arménských médií přišel o tři vrtulníky, více než třicet tanků a tři bezpilotní letouny. Podle zpravodajského serveru BBC jsou ztráty na životech na obou stranách. Arménská vláda reagovala vyhlášením válečného stavu a všeobecnou mobilizací v zemi. Arménský premiér Nikol Pashinyan o této skutečnosti informoval na svém oficiálním facebookovém účtu.

„Z vládního rozhodnutí se v Arménské republice vyhlašuje válečný stav a všeobecná mobilizace. Rozhodnutí nabývá platnosti od okamžiku uveřejnění. Vyzývám záložníky, aby se dostavili na vojenské správy. Ve jménu vlasti, ve jménu vítězství,“ napsal Pashinyan na Facebooku.

„Nedávná agresivní prohlášení ázerbájdžánského vedení, velká společná vojenská cvičení s Tureckem a také odmítnutí návrhů OBSE ohledně monitoringu jasně svědčí o tom, že tato agrese byla předem naplánována a že jde o velkou provokaci proti míru a bezpečnosti v regionu,“ vyjádřil se Pashinyan na svém účtu na Twitteru.

 

Detailní informace z oblasti střetu jsou zatím nejasné a ázerbajdžánská média tvrdí, že aktuální konflikt zahájila Arménie s odvoláním se na výrok prezidenta Ilhama Alijeva, který uvedl, že útok byl protiofenzívou „v reakci na vojenskou provokaci“, ale povahu této provokace již nespecifikoval.

Obě země vyhlásily v neděli všeobecnou vojenskou mobilizaci a stanné právo. Podle dostupných informací Ázerbájdžán během neděle dobyl minimálně šest vesnic Náhorního Karabachu. Arménský premiér Pashinyan na sociálních sítích přímo obvinil ázerbájdžánskou vládu z provokace. Velká provokace Ázerbájdžánu byla naplánována předem, prohlásil arménský premiér.

Na území Náhorního Karabachu byla v roce 1991 vyhlášena Republika Arcach (dříve známa jako Náhorně-karabašská republika), jejíž existenci uznaly pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním (tj. Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří).

Ačkoliv oblast oficiálně patří Ázerbajdžánu, obyvatelstvo neuznané republiky tvoří 95% etnických Arménců a Arménie, dle slov arménského premiéra Pashinyana, ručí za bezpečnost a zahraniční politiku republiky Arcach

Prezident republiky Arcach Araik Arutun promluvil v neděli k obyvatelstvu a ujistil jej, že ozbrojené síly jsou na svých pozicích a že reakce na agresi bude přiměřená. Neuznaná republika vyhlásila válečný stav. Rusko i Francie již vyzvaly válčící strany, aby okamžitě zastavily palbu a obnovily jednání.

Předchozí boje na arménsko-ázerbájdžánské hranici trvaly v červenci několik týdnů. Konaly se několik set kilometrů od Náhorního Karabachu – v regionech Tovuz a Tavush, které hraničí také s Gruzií. V neuznané republice zůstala situace klidná. Z ostřelování se střídavě obviňovaly vlády Arménie a Ázerbájdžánu.

Oblast Nachičevanu a Náhorního Karabachu byla ve střetu zájmů Ázerbájdžánců i Arménců již od 20. let 20. století. Oficiálně arménsko-ázerbajdžánský konflikt o Náhorní Karabach začal v roce 1988, kdy po masivním odsunu obyvatelstva ázerbajdžánského původu a následném arménském pogromu v Baku, se autonomní oblast Náhorní Karabach odtrhla od tehdejší Ázerbajdžánské SSR. V důsledku ozbrojeného konfliktu v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.

Photo credit: REUTERS

2 thoughts on “Vojenský střet Arménie a Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu

Komentáře nejsou povoleny.