V Japonsku díky COVID-19 klesá míra sebevražd

COVID-19 má neočekávané účinky na japonskou společnost. Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru měla nečekaný dopad na snížení míry sebevražd, zejména na Japonce v produktivním věku. Sebevražda je první příčina smrti pro Japonce ve věku mezi 20 a 44 lety. V dubnu 2020 klesl počet sebevražd mužů mezi 20 a 44 lety o 20%, což je největší pokles za pět let, přestože mnoho programů pomoci bylo pozastaveno nebo mělo nedostatek zaměstnanců díky karanténním opatřením.

Žádná země v G-7 nemá taky vysokou míru sebevražd jako Japonsko – a to až do té míry, že sebevražda je hlavní příčinou úmrtí mužů ve věku 20 až 44 let. Podle japonského deníku The Japan Times v roce 2013 zemřelo vlastní rukou 21,4 z každých 100 000 obyvatel, což je index, který je téměř dvojnásobkem průměru ostatních vyspělých zemí (12,7). Podle zjištění průzkumu provedeného Nadací Nippon v roce 2016 jeden ze čtyř Japonců „vážně uvažoval o sebevraždě“. Kathryn Tanaka, profesorka kulturních studií na Otemae University, zdůrazňuje dva faktory, které vysvětlují „tento složitý problém“: „Úplný nedostatek rovnováhy mezi profesním a osobním životem“ a „stigma, která stále obklopuje duševní zdraví.“

Sebevražda, japonsky jisatsu, byla ještě v devadesátých letech v japonské společnosti tabu a jedinci, kteří se potýkali s tímto problémem měli velké potíže s hledáním odborné pomoci.

Změna nastala od roku 2005, kdy se tento fenomén začal chápat spíše jako sociální problém než intimní záležitost. V posledních desetiletích se japonská vláda začala této problematice věnovat a prevence sebevražd se stala jednou z priorit veřejného zdravotnictví. Navíc v roce 2016 došlo k revizi zákona o protiopatření proti sebevraždě, který upravuje, jak a které prefektury, města a města by měla provádět konkrétní strategická opatření.

V důsledku toho míra sebevražd začala klesat a v roce 2012 počet sebevražd poprvé klesnul z 30 000 obětí ročně. V roce 2015 se tento počet snížil na 24 000. K desátému, po sobě jdoucímu, snížení došlo v roce 2019, kdy počet obětí klesnul na 20 000.

Profesorka Tanaka se pro deník The Japan Times vyjádřila, že ačkoliv na jaře 2020, pravděpodobně díky karanténním opatřením, klesla míra stresu vyvolaného socio-ekonomickými faktory u nejrizikovější skupiny mužů mezi 20 a 44 lety, ještě není vyhráno. Tanaka nicméně konstatuje, že díky tomu, že se forma psychologické pomoci a podpůrných skupin změnila, i díky opatřením proti šíření COVID-19, z fyzického kontaktu na pomoc poskytovanou on-line, je zde naděje, že pomoc touto formou vyhledá ještě více potřebných. Japonsku se tak může naskytnou nový kanál řešení problematiky sebevražd.

Photo credit: Amos Bar Zeev