Obchodní válka mezi Čínou a Austrálií

Během posledních týdnů se stupňuje napětí mezi Čínou a Austrálií na poli mezinárodního obchodu a investic. Čína během prvního listopadového týdne začala razantně blokovat velký počet australského exportního zboží.

Od 6. listopadu je pozastaven dovoz australského exportního zboží, mezi které patří například: cukr, humři, měď, koncentráty mědi a dřevo. Zákaz importu nebo extrémně vysoká cla již před tím platila pro australské hovězí maso, uhlí, červené víno a ječmen. Podle zpráv South China Morning Post se také očekává, že se na stále se rozšiřující seznam zakázaného zboží brzy dostane také pšenice.

Čína je zdaleka největším obchodním partnerem Austrálie a loni dovezla z Austrálie zboží v hodnotě 149 miliard amerických dolarů. Rozsáhlé zákazy představují největší propad vztahů mezi Austrálií a Čínou, které jsou dle Geoffa Rabyho, bývalého australského velvyslance v Číně, na nejmrazivějším bodě od roku 1972.

Vztahy Canberry s Pekingem se zhoršily z mnoha důvodů. Austrálie vznesla obavy o bezpečnost v souvislosti s čínským zapojením do bezdrátových sítí 5G s rizikem, že vybavení mobilní sítě pocházející od čínských prodejců může obsahovat zadní vrátka umožňující dohled čínské vlády (jako součást její mezinárodní zpravodajské činnosti). Austrálie dále v první polovině letošního roku požadovala zahájení vyšetřování Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně původu nového typu koronaviru COVID-19, který se poprvé objevil na přelomu roku, v dnes již nechvalně známém Wu-chanu.

Australský ministr obchodu Simon Birmingham počátkem měsíce vyzval podle 2GB Čínu k vyjádření se ohledně nadcházejících zákazů, i přesto, že v minulosti se snažil potlačit spekulace, že obchodní útoky jsou odplatou za požadavky Austrálie na vyšetřování původu nákazy COVID-19. „V současné době existuje spousta různých pověstí a příběhů a je těžké přesně definovat a rozeznat, které věci jsou pravdivé a které jsou nafouknuté,“ řekl Birmingham v rozhovoru pro již zmíněnou rozhlasovou stanici.

Richard McGregor, z Lowy Institute se sídlem v Sydney, uvedl, že Čína se zdála „odhodlána Austrálii potrestat a být příkladem pro ostatní země. Chtějí ukázat, že za politické neshody se tvrdě platí.“

Specialista na zemědělské komodity Bank of Commonwealth Tobin Gorey se pro Weekly Times Now vyjádřil, že „přesná povaha zákazů“ je prozatím „neznámá“, protože byla ovlivněna pouze specifická oblast australského zboží.

„Zákaz by mohl nabýt konkrétnější povahy asi koncem listopadu. Tato omezení mohou pravděpodobně být znepokojivým vývojem čínské obchodní politiky vůči Austrálii,“ uvedl Gorey ve sdělení. „Úzce zaměřené konkrétní zákazy jsou již nyní velkým problémem pro konkrétní podniky v Austrálii. Přechod k širokým obecným zákazům značně zvýší dopad na situaci.“

Čínská donucovací diplomacie?

Zatímco Čína útočí na „klíčové“ australské produkty, jako jsou humři a hovězí maso, přední ekonom a odborník na asijské obchodní vztahy Tim Harcourt uvedl, že asijská supervelmoc stále zůstává jedním z největších obchodních partnerů Austrálie.

„Chtějí se zaměřit na věci, které jim ve skutečnosti moc neublíží, ale přitom dát jasný signál nesouhlasu,” řekl Harcourt Yahoo Finance. Harcourt však také poznamenal, že komodit, na kterých Číně opravdu záleží a jakými jsou železné rudy a zemní plyn, se omezení nedotkla. Podle agentury Bloomberg nebyla železná ruda zahrnuta na seznamu zákazů Číny.

Austrálie není jedinou zemí, která je vystavena čínským obchodním útokům; její další obchodní partneři jako Jižní Korea, Francie, Ekvádor a Japonsko se setkali s podobným zacházením, dodal Harcourt s tím, že Čína opravdu nechce být považována za původce nákazy COVID-19 a je ochotna se proti takovým nařčením bránit.

„Nakonec jim to opravdu ublíží. Pokud by narušili obchod s Austrálií, skutečně by to poškodilo jejich zotavení, střední třídu, a dostalo by je pod velký politický tlak. Potřebujeme Čínu jako obchodního partnera, ale oni potřebují nás – pravděpodobně víc než my je.” uzavřel Harcourt.

Čínský režim „útoku jako formy obrany“ je podle ekonoma v souladu s jejím autoritářským režimem, „Je to všechno o tom, jak vyhrožovat, tlačit lidi kolem a podkopávat je.”

Dne 1. září vydal think tank Australského institutu strategické politiky dokument, který sledoval 152 případů čínské „donucovací diplomacie“ zaměřených na 27 zemí i na Evropskou unii. V článku se uvádí, že mezi zeměmi, na které se Čína nejvíce zaměřuje, je Austrálie. Donucovací taktiky Číny mohou zahrnovat ekonomická opatření (jako jsou obchodní sankce, investiční omezení, zákazy cestovního ruchu a populární bojkoty) a neekonomická opatření jakými jsou svévolné zadržování a restrikce.