ASEAN summit: Asie vytvoří největší světový obchodní blok

Ve dnech 12. – 15. listopadu se konal 37. summit ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), kterému předsedal Vietnam s vietnamským premiérem Nguyễn Xuân Phúcem. Během online schůzí se řešily otázky spojené s mírovými řešení sporů, zejména v Jihočínském moři, s důrazem na dodržení zásad mezinárodního práva a postpandemický hospodářský vývoj.

V neděli 15. listopadu byl oficiálně uzavřen 37. summit ASEAN se schválením rekordních 80 dokumentů zaměřených na posílení vnitřní spolupráce a vztahů s dalšími partnery.

Vedoucí představitelé zemí jihovýchodní Asie – Brunej, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur a Thajsko se behem multilaterálního summitu zabývali několika hlavním otázkám – ať už napětím v Jihočínském moři, plány na postpandemické hospodářské oživení v regionu či rostoucí rivalitě mezi Spojenými státy a Čínou. Summit tak nabídl možnost komplexně vyhodnotit výsledky vnitroblokové spolupráce i spolupráce mezi skupinou a jejími partnery s cílem stanovit priority pro další fázi.

“Od konce druhé světové války uplynulo tři čtvrtletí. Světový mír a bezpečnost však ještě nejsou skutečně udržitelné,” uvedl Phúc.  „V letošním roce jsme zvláště vystaveni většímu ohrožení v důsledku kombinování rizik vyplývajících z nepředvídatelného chování států, velkých mocenských soupeření a neshod.“

Jedním hlavním bodem summitu byla otázka napětí v Jihočínském moři, kde jsou čínské lodě zapleteny do pravidelných odstávek s plavidly z Vietnamu, Malajsie a Indonésie, protože se Čína snaží prosadit své územní nároky ve sporných vodních teritotrií.

Čína si nárokuje přibližně 80 procent Jihočínského moře, včetně velkých oblastí, které jsou pod vietnamskou ekonomickou zónou či tzv. Výlučnou ekonomickou zónou (VEZ), jakož i Paracelských a Spratlyho ostrovů. S výlučnou ekonomickou zónou, která se překrývá s Čínou, mají mimo jiné krom Vietnamu probémy další země ASEAN – Brunej, Indonésie, Malajsie a Filipíny.

Také od poloviny srpna Spojené státy opakovaně rozzuřily Čínu vysíláním válečných lodí do Jihočínského moře a zapojily se do právní bitvy na podporu států ASEAN.

Jedenáctý summit ASEAN-OSN a čtvrtý summit Regionálního komplexního ekonomického partnerství (RCEP) se uskutečnil v neděli 15. listopadu. Během desátého summitu ASEAN-OSN, který se konal v Thajsku v loňském roce, vedoucí představitelé vysoce ocenili význam OSN a ASEAN při společném řešení výzev po celém světě.

Obě strany zdůraznily nutnost spolupráce v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a reakce na přírodní katastrofy, udržitelnosti rozvoje a prevence růstu hladiny moře, znečištění a plastového odpadu. Také byla zdůrazněna spolupráce v rámci přeshraniční konfliktů a prevence terorismu.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres zdůraznil význam a ústřední roli sdružení ASEAN v regionální struktuře, přičemž vysoce ocenil výsledky socioekonomického rozvoje organizace. Potvrdil, že OSN je připravena podporovat ASEAN, a vyjádřil naději, že blok bude i nadále plnit cíle udržitelného rozvoje.

Jak naložit s pandemií?

Od vůdců ASEAN se očekává, že zmapují strategii řešení v pandemické krizi a ekonomického oživení. Ve svém úvodním vystoupení Muhyiddin Yassin, malajský předseda vlády, uvedl, že ASEAN musí spolupracovat ruku v ruce s mezinárodními agenturami, jakou je Světová zdravotnická organizace (WHO) a dalšími zeměmi, aby zajistila, že jakákoli vakcína bude „cenově dostupná a spravedlivě sdílená se všemi“.

Vedoucí představitelé jihovýchodní Asie se na svém prvním úterním summitu ve videokonferenci dohodli na společném boji proti „nejvážnější krizi veřejného zdraví“ za posledních 100 let, aby byl region opět bezpečný.

Dle Reuters na schůzi bylo dohodnuto, že členské státy by měly posílit spolupráci v boji proti COVID-19 v regionu a zajistit, aby regionální dodavatelské řetězce zůstaly otevřené. Aby se řešily naléhavé potřeby členských států během pandemie, představitelé ASEAN souhlasili se zřízením společného fondu a zdravotnických zásob.

Korejský prezident Mun Če-in, který se v sobotu 14. listopadu zúčastnil virtuálního summitu s vůdci Japonska, Číny a ASEAN zemí, zdůraznil potřebu užšího partnerství v oblasti zdravotní péče a hospodářského růstu.

„Vzhledem k tomu, že se situace COVID-19 prodlužuje, narůstá počet problémů, které musíme společně vyřešit,“ uvedl Mun na úvodním summitu ASEAN + 3.

Mezi dalšími účastníky byli japonský premiér Jošihide Suga a čínský premiér Li Kche-čchiang. To připravilo půdu pro první setkání korejského prezidenta Muna s japonským premiérem Sugou, i když prostřednictvím online videokonference.

Mun poté navrhl, aby třináct členů v rámci uskupení ASEAN + 3, které bylo zahájeno v reakci na celoasijskou finanční krizi v roce 1997, rozšířila svou spolupráci v oblasti zdravotní péče a vyvinula společné úsilí o vývoj a spravedlivé dodávky vakcín a léčby proti koronaviru.

Regionální komplexní ekonomické partnerství

Vedoucí představitelé ASEAN spolu s Čínou, Japonskem, Jižní Korejí, Austrálií a Novým Zelandem v neděli podepsali smlouvu o Regionálním komplexním ekonomickém partnerství (RCEP). Dohoda by měla postupně snižovat cla v mnoha oblastech a ačkoli Indie zjevně chybí, stává se RCEP největší obchodní dohodou na světě.

Těchto patnáct zúčastněných zemí v rámci RCEP tvoří téměř třetinu obyvatel na světě a představuje 29 procent globálního hrubého domácího produktu. Čína je již pro budoucí členy RCEP největším zdrojem dovozu a místem určení pro vývoz.

Dohoda, která přichází v době, kdy napětí ve výsledku amerických voleb ponechává otázky ohledně angažovanosti Spojených států v regionu, pravděpodobně upevní pozici Číny jako ekonomického partnera s jihovýchodní Asií, Japonskem a Koreou a posílí ji do lepší pozice utvářet obchodní pravidla v regionu.

Dohoda by měla státům ASEAN v postpandemickém světě pomoci opět nakopnout ekonomický růst. Indonésie nedávno sklouzla do své první recese za více než dvě desetiletí, zatímco na Filipínách došlo v posledním čtvrtletí k poklesu její ekonomiky až o 11,5 procenta.

Dohoda je pak považována za alternativu k Trans-pacifickému partnerství (TPP), dnes již zaniklé obchodní iniciativě za Obamovy administrativy, na kterou následující administrativa Donalda Trumpa nenavázala.

Jak uvádí profesor Pankaj Jha pro Modern Diplomacy, pro ASEAN bude zásadním problémem zapojení nové administrativy Spojených států vedené demokraty a udržení jejich pozornosti, kterou Spojené státy tomuto regionu věnují, zejména pokud jde o Jihočínské moře, a také dodávku vojenského materiálu do mnoha zemí, které čelí napětí s Čínou.

Stát, který se překvapivě nezúčastnil dohody byla Indie, která v loňském roce odstoupila od jednání RCEP s odvoláním na obavy, že se svým zemědělským a zpracovatelským sektorem neobstojí vůči větší zahraniční konkurenci. Vedoucí představitelé ASEAN však uvedli, že stále hodlají rozšířit obchod s Indií a že dveře stále zůstávají otevřené.

Japonský premiér Jošihide Suga v sobotu potvrdil podporu své vlády pro přijetí Indie k RCEP a rozšířit tím tak svobodnou a spravedlivou ekonomickou zónu.

Dle Jeffreyho Wilsona, ředitele asijsko-amerického výzkumného centra, dohoda o RCEP nezahrnuje ochranu životního prostředí či se nazabývá problematikou pracovního práva. Stanovuje však pravidla obchodu, která usnadní investice a další podnikání v regionu. „RCEP je tedy velmi potřebnou platformou pro indicko-pacifické zotavení po COVID-19,“ napsal Wilson ve zprávě pro Asia Society.

Čínský premiér Li Kche-čchiang oslavil podepsání dohody ve svém projevu na summitu slovy: „Podpis RCEP není jen mezníkovým úspěchem východoasijské regionální spolupráce, ale také vítězstvím multilateralismu a volného obchodu.”

Summit byl ukončen předáním rotujícího předsednictví ASEAN summitu brunejskému sultánovi Hassanalovi Bolkiahovi, který se bude konat příští rok.

Photo Credit: Twitter Phil Star