Sobota, 2 prosince, 2023
Novinky:

Zpravodajský web o Asii – Zrcadloasie.cz

Aktuální zprávy, informace o dění v Asii. Zjistěte jak vypadá geopolitická mapa, státy, náboženství v Asii v roce 2021.

Mezinárodní vztahy 

Samojská ústavní krize: Čeká nejstabilnější stát v Pacifiku ústup demokracie?

Adéla Habartová , , ,

Několik týdnů provází ostrovní stát Samoa politická volební krize, které dle mnohých poukazuje na současné politické slabiny v Pacifiku. Samojská ústavní krize vstoupila do další fáze poté, co byl první zvolené premiérce v zemi, Fiame Naomi Mata’afa, odepřen přístup do budovy parlamentu, aby složila novou přísahu.

Dubnové volby na ostrově Samoa vyvolaly ústavní krizi, která způsobila, že dva soupeřící vůdci se ocitli v mrtvém bodě nad úřadem předsedy vlády a ohrožují základy politických institucí v zemi. Samoa není první zemí v regionu, která se ocitla v takové situaci. Není to tak dávno a není to tak daleko, kdy Papua Nová Guinea musela řešit obdobný případ.

Letošní volby byly pro zemi význačné z toho důvodu, že vládnoucí strana Human Rights Protection Party (HRPP) čelila nejsilnější výzvě za posledních 40 let. Tuila’epa Sa’ilele Malielegaoi sloužil jako předseda vlády téměř 23 let s malým politickým odporem. Toho staví do role druhého nejdéle sloužící předsedy vlády na světě. První místo si zasloužil v Kambodži Hun Sen, který vládne 36 let. O demokratickém duchu vlády na mezinárodní úrovni přesto nebylo pochyb.

Předseda vlády Malielegaoi dle mnohých není schopen přijmout vysokou popularitu opoziční vůdkyně Fiame Naomi Mata’afa, která vyhrála v dubnových volbách. Jako reakci na výsledek pokusil vyvrátit klíčové prvky hlasování, ale byl soudy odmítnut. Mata’afa, která se ucházela o první ženskou představitelku Samoa, tvrdí, že získala většinu v hlasování.

Nová politická strana přinesla problém do zavedeného systému

Dle mnohých letošní volby byly nevyhrocenějšími v historii země, kdy od existence strany HRPP došlo ke zpochybnění vedoucí pozice. To vše díky nově založené opoziční straně z června 2020 Faatuatua i le Atua Samoa ua Tasi – Faith in the One God of Samoa (FAST). 

FOR USE ON What You Need To Know articles ONLY please

Zdroj

Blížící volby se vyústily v agresivní kampaň obou stran a silnou odezvu ze strany veřejnosti a v on-line světě. Strana FAST posílala své volební zprávy přímo do vesnic a stavěla billboardy po celé zemi. Komunitní diaspory získaly pro stranu více než 500 000 amerických dolarů.

Strana HRPP ztratila téměř polovinu křesel a stejný počet křesel získala strana FAST, vedená Fiame Naomi Mata’afa. Samotné politické zemětřesení, nemluvě o volbě ženské předsedkyně vlády v zemi, kde funguje ve státní sféře jen 10 procent žen, zapříčinil fakt, že jeden zbývající nezávislý poslanec v parlamentu se postavil na stranu FAST. Tím došlo na Samoi k politickému a právnímu boji o moc, přičemž předchozí vláda se snažila zabránit nové vládě v převzetí úřadu.

Opoziční vůdkyni byl odepřen přístup do poslanecké sněmovny

HRPP nominovala z vlastního podnětu dalšího člena parlamentu pod záminkou zvýšení kvót pro ženy. Hlava státu Va’aletoa Sualauvi II., který je politicky v souladu s HRPP, vyzval 21. května k novým volbám, které by mohly prolomit patovou situaci.

Oba kroky však zrušil Nejvyšší soud země a nařídil otevření parlamentu 24. května, který byl bojkotován HRPP a hlavou státu. Nejvyšší soud prohlásil, že použití genderové kvóty je nevhodné, čímž se uvolnila cesta pro rychlé vítězství strany FAST. Po týdnech manévrování se stranou HRPP nejvyšší vládní soud v zemi nařídil, aby se parlament sešel a umožnil přísahu novému parlamentu, což by ukončilo volební drama země a znamenalo nástup vítězky Fiame jako první předsedkyně vlády.

Fiame měla být složena přísaha do parlamentu dne 24. května. Va’aletoa Sualauvi II však na poslední chvíli vyhlásil parlamentní zmrazení a strana FAST byla nucena se odvolat k Nejvyššímu soudu. Poté bylo Fiame navzdory rozhodnutí soudu v její prospěch odepřen přístup do budovy parlamentu. Její strana uspořádala na venkovním trávníku slavnostní přísahu, kterou Malielegaoi nazval „zradou“ a „nezákonným chováním“.

Mnozí se obávají o demokracii v zemi

Mnoho pozorovatelů hovoří o převratu vlády, která byla skutečně odhlasována. To je pozoruhodné, protože Malielegaoi byl po mnoho let zastáncem demokracie a byl považován za jednoho z největších kritiků Josaia Voreqe Bainimarama, předsedy vlády sousedního ostrovního státu Fidži, který se sám dostal k moci vojenským pučem v roce 2006.

Největší rozkol v politické situaci nečiní jen opoziční strana FAST, ale také samotné soudy. Sám Malielegaoi se odkazuje a považuje za nejvyšší autoritu hlavu státu Va’aletoa Sualauvi II., soudy jako takové jdou pak do ústraní.

Situaci na Samoi ještě více komplikuje kontroverzní soudní reforma z loňského roku, kritizovaná jako útok na dělbu moci a spuštění nové opoziční strany. Někteří obyvatelé ostrova se obávají, že by se věci mohly stát násilnými. V zemi tak závislé na cestovním ruchu zcela nemyslitelné. Malielegaoi vyzvala k uklidnění, přičemž vytvářel ještě větší nejistotu tím, že naznačoval, že v zemi je ohrožen mír.

Tradice může přispět k míru

I když jsou tyto události často předzvěstí násilí v jiných zemích, existují legitimní naděje na mír na Samoi. Stejně jako většina tichomořských ostrovních států nemá Samoa armádu. I když neexistuje žádná instituce, která by mohla ukončit patovou situaci, znamená to také, že neexistuje žádná armáda, která by situaci zhoršovala a podporovala násilí – jak se to několikrát stalo na sousedním Fidži.

Dle Olivera Hasenkampa pro IPS ve skutečnosti z této napjaté politické situace může ve skutečnosti vzejít něco dobrého. To, co hrálo významnou roli v desetiletích stability země, je to, že společnost Samoa je založena na složitém tradičním systému, který klade velký důraz na soudržnost rodiny a autoritu vůdců rodiny, matai nebo „náčelníků“ – systém, který ji činí těžké vymanit se z tradičních struktur.

To už roky způsobuje u mladých lidí velkou frustraci. Mohlo by to však také zabránit tomu, aby se jednotlivci radikalizovali, protože použití násilí by mohlo být sankcionováno vyváženými rodinnými strukturami, které prostupují samojskou společností.

Církev má jasno

V Dne nezávislosti Samoan 1. června využil arcibiskup katolické církve Alapati Lui Mataeliga svou mši k veřejnému postavení proti Tuilaepy, dle něhož současná prozatímní vláda směřuje k diktatuře a že „srdcem každé demokratické vlády je ústava a právní stát “.

Zdroj

Zásah druhého největšího kostela arcibiskupa Samoa dodává politické krizi silnou dynamiku. Země v 2017 přijala parlamentní návrh zákona, kterým se mění ústava, aby se země změnila ze sekulárního na křesťanský. Cílem pozměňovacího návrhu bylo „vložit do ústavy, že Samoa je křesťanský národ, aby vyhlásil dominanci křesťanství na Samoi.“ Pro návrh zákona hlasovalo 43 ze 49 zástupců Parlamentu.

Hlava státu Va’aletoa Sualauvi II navrhl, že řešení slepé uličky může poskytnout pouze Bůh. Složitá pavučina tradičních praktik a vztahů Samoy propletla moderní politiku s tradičními mocenskými strukturami, jako je Tama-a-Aiga – čtyři hlavní tituly Samoy – a nyní církev. Tři ze čtyř Tama-a-Aiga podporují opoziční vůdkyni Fiame.

Va’aletoa Sualauvi II. v rozporu se soudy

V pondělí 5. července se Va’aletoa Sualauvi II. vzepřel soudnímu příkazu ke svolání parlamentu a obvinil soudnictví z pokusu o uzurpování jeho pravomocí. Dle něho soudy nemají právo požadovat, aby se parlament sešel. Pouze on má pravomoc rozhodovat, kdy bude parlament zasedat po sporných všeobecných volbách z 9. dubna, v nichž zmíněný úřadující předseda vlády i vůdce opozice tvrdí vítězství.

„[Soudy] prokázaly zjevné ignorování a nerespektování pravomocí v postavení hlavy státu,“ uvedl v pondělí vydaném prohlášení. „Četl jsem to jako přímou hrozbu pro zákonnou autoritu, pravomoci a integritu jak úřadu hlavy státu, tak úřadu parlamentu nezávislého státu Samoa.“

Místo dodržení pondělního termínu stanoveného soudy nařídil Sualauvi parlamentu svolat schůzi až  2. srpna. Dle něho je nepravděpodobné, že by zákonodárci sestavili do té doby vládu, protože několik otázek vyplývajících z dubnového hlasování zůstalo nevyřešeno, včetně sporných křesel a počtu žen, které by měly být v parlamentu.

Sualauvi dále prohlásil, že pokud nebudou problémy vyřešeny do 2. srpna, zváží další dostupné možnosti. Nespecifikoval, jaké jsou možnosti, ale jednou z možností je vypsání nových voleb, které by posílily úsilí Malielegaoiho zůstat u moci.

Budoucnost pacifického regionalismu

Reakce z celého Pacifiku odhalují stav regionu a budoucnost regionalismu. Nejprve tři z pěti mikronésijských států, které se stáhly z Fóra tichomořských ostrovů (PIF), rychle přijaly výsledek voleb a politické otřesy na Samoi. Tento krok byl neočekávaný a znovu prokázal ochotu mikronézských států otestovat tzv. Tichomořskou cestu. Federativní státy Mikronésie oznámily formální uznání Fiame jako nově zvolenou předsedkyně vlády.

Prezident Palau Surangel Whipps Jr také blahopřál Fiame a vyjádřil zklamání z chování Malielegaoiho. Marshallovy ostrovy následovaly prohlášením zdůrazňujícím důležitost právního státu a demokratických hodnot, zatímco bývalá maršálská prezidentka Hilda Heineová předznamenala vítězství tichomořských žen.

Fórum tichomořských ostrovů reagovalo pomaleji

PIF reagoval na politickou krizi mnohem pomaleji. Generální tajemník PIF Puna, který pobývá v novozélandském městě v Aucklandu kvůli pandemii, vydal v květnu letošního roku prozatímní prohlášení. Pro Punu to byla dle mnohých promarněná příležitost ukázat regionální vedení v době, kdy je pacifický regionalismus roztříštěn sporem s pěti mikronézskými státy.

Reakce dvou největších členů PIF, Austrálie a Nového Zélandu, byly identické, ale odrážely dvě výrazně odlišné politické reality. Australská ministryně zahraničí Marise Payneová vyzvala všechny strany, aby dodržovaly zásady právního státu a demokratické procesy v kontextu „[australského] blízkého přátelství se Samoou“. Nový Zéland, který byl správcem Samoi před získanou Samoanskou nezávislostí v roce 1962, šel ještě o krok dále tím, že citoval úctu k samojské suverenitě a manu (prestiž) její demokratické vlády. Premiérka Ardern však rovněž uvedla, že Nový Zéland „nebyl schopen zasáhnout“.