NATO pohlíží na Čínu jako na globální bezpečnostní výzvu
Vedoucí představitelé na summitu NATO označili Čínu za systémovou bezpečnostní výzvu. Setkání vůdců organizace potvrdilo důrazný postoj západních vojenských aliancí. Po Trumpových letech, které se nesly v duchu odklonu vůči multilaterálním vztahům, vyhlásil současný prezident Joe Biden spolupráci v NATO za prioritu.
Na pondělním (14. června) setkání s lídry Biden vyzval své vedoucí představitele NATO, aby se postavili vůči čínskému autoritářství a rostoucí vojenské síle. Závěrečné prohlášení poprvé řešilo Čínu jako bezpečnostní hrozbu pro Západ. Dle textu je Čína vnímána jako systémový rival, což odráží současné mínění EU o vztazích s Čínou.
„Deklarované čínské ambice a asertivní chování představují systémové výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech a pro oblasti relevantní pro bezpečnost aliance,“ uvedli vůdci NATO v komuniké po svém summitu.
Spojené státy zdůrazňují důležitost spolupráce
Americká znovuobnovená strategie Pivot to Asia začíná navyšovat napětí v Indo-Pacifiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy a Čína soupeří o převahu a zvyšují svoji vojenskou přítomnost, čelí národy regionu obtížnému vyvážení, aby si zajistily své zájmy.
Biden uvedl evropským spojencům, že pakt vzájemné obrany aliance je pro Spojené státy „posvátnou povinností.“ Takové prohlášení je mnohými považování za výrazným posunem od prosazované politiky předchůdce Donalda Trumpa, který hrozil vystoupením z aliance a obvinil Evropu, že přispívá na obrannou organizace příliš málo. „Chci, aby celá Evropa věděla, že Spojené státy jsou zde,“ řekl Biden. „NATO je pro nás kriticky důležité.“
The Transatlantic Alliance is the strong foundation on which our collective security and our shared prosperity are built. It’s an honor to be at NATO HQ today, reaffirming America’s commitment to our 29 Allies and our vision for a more secure future. pic.twitter.com/vUJIszZAvT
— President Biden (@POTUS) June 14, 2021
Německá kancléřka Angela Merkelová na svém posledním summitu aliance, než odstoupí v září, popsala příchod Bidena jako otevření nové kapitoly.
Biden uvedl, že Rusko i Čína nejednají „způsobem, který je v souladu s tím, v co jsme doufali“, s odkazem na západní úsilí od poloviny 90. let přivést obě země do záhybu liberálních demokracií. Na znamení společného postoje k Číně, která již není považována za neškodného obchodního partnera, již Evropská unie označila Peking za „systémového soupeře“.
Rostoucí čínská vojenská přítomnost znamená problém
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že rostoucí čínská vojenská přítomnost v Pobaltí a Africe znamená, že NATO musí být připraveno a být vyzbrojené jadernými zbraněmi. „Čína se k nám přibližuje. Vidíme ji v kyberprostoru, vidíme Čínu v Africe, ale vidíme také Čínu, která silně investuje do naší vlastní kritické infrastruktury,“ uvedl s odkazem na přístavy a telekomunikační sítě. „Musíme reagovat společně jako spojenci.“
Setkání G7, které se uskutečnilo o víkendu ve Velké Británii, opět rozpoutalo vážnou debatu o lidských právech v Číně, především v oblasti Sin-ťiang, Hongkongu, kde bylo požadováno o zachování vysokého stupně autonomie. Také bylo požadováno úplné prozkoumání původu koronaviru v Číně.
Čínské velvyslanectví v Londýně se ohradilo vůči zmínkám o Sin-ťiangu, Hongkongu a Tchaj-wanu. Dle velvyslanectví se jedná o zkreslené informace, které odhalují „zlověstné záměry několika zemí, jako jsou USA“.
Ekonomická provázanost ovlivňuje rozhodování
Britský premiér Boris Johnson na summitu uvedl, že s Pekingem jsou rizika i přínosy. „Nemyslím si, že by někdo u stolu chtěl sestoupit do nové studené války s Čínou,“ řekl.
Hluboké ekonomické vazby z čínských investic do evropských přístavů a plánů na zřízení vojenských základen v Africe ke společným vojenským cvičením s Ruskem se nyní NATO shodlo na tom, že vzestup Pekingu si zaslouží silnou reakci, ačkoli vyslanci uvedli, že to nebude snadné.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval alianci, aby se nenechali Čínou rozptýlit od toho, co považuje za naléhavější problémy NATO, včetně boje proti terorismu a bezpečnostních otázek souvisejících s Ruskem.
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že rozhodnutí NATO pojmenovat Čínu jako hrozbu „by nemělo být přehnané“, protože Peking je stejně jako Rusko v některých oblastech také partnerem. Čína je největším obchodním partnerem Německa a prohlásila, že je důležité „najít správnou rovnováhu“.
Spojenci mají na paměti své ekonomické vazby s Čínou. Rekordní dodávky zařízení a produktů do a z Evropy a Číny přes mezikontinentální železniční trasy jsou velkým rozmachem ekonomiky EU.
Celkový německý obchod s Čínou v roce 2020 činil podle údajů německé vlády více než 212 miliard eur (256,82 miliardy dolarů). Celkový čínský podíl amerických státních pokladen k březnu 2021 činil podle údajů USA 1,1 bilionu dolarů a celkový americký obchod s Čínou v roce 2020 činil 559 miliard dolarů.
Jaká je reakce Číny?
Dle vyjádření Číny je popis NATO, že Čína představuje systémového rivala pro mezinárodní společenství, přehnaný. Čínská mise v Evropské unii vydala v úterý 14. června prohlášení v reakci na výše změněné prohlášení NATO vydané vůdci transatlantické aliance.
NATO has brought wars&chaos to the world many times. It bombed Yugoslavia for 78 days without the UN approval. Its members US&UK waged wars on Iraq&Syria citing some laundry powder&staged video. It owes Chinese people a debt of blood for bombing Chinese Embassy in Yugoslavia. pic.twitter.com/RuNB4iwfdx
— Spokesperson发言人办公室 (@MFA_China) June 15, 2021
Mise uvedla, že obvinění NATO byla „pomluvou o mírovém rozvoji Číny, chybným odhadem mezinárodní situace a její vlastní role a pokračováním mentality studené války a organizační politické psychologie“. Čína několik dní za sebou čelí kritice západních mezinárodních aliancí. Čínské velvyslanectví v Londýně vydalo v pondělí 13. června prohlášení obviňující vůdce skupiny G-7 ze zasahování do jejích vnitřních záležitostí.