Malajsie protestuje proti aktivitám čínského letectva
Na začátku června bylo šestnáct čínských vojenských dopravních letadel spatřeno od pobřeží východo malajského státu Sarawak. Královské malajské letectvo označilo incident za vážnou hrozbu pro národní suverenitu.
Malajské Ministerstvo zahraničních věcí svolalo čínského velvyslance, aby vyjádřilo svou nelibost nad proniknutím čínských letadel do malajského vzdušného prostoru. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí však odmítl obavy Malajsie tvrzením, že letadla tam byla kvůli rutinním letovým cvičením.
Malajsie jako země ASEAN reaguje zřídka na čínské aktivity v oblasti Jihovýchodní Asie, ale incident, který se udal 1. června, překvapivým krokem donutil Kuala Lumpur silně zareagovat proti čínským krokům v oblasti Jihočínského moře. Malajské královské letectvo označilo nedávné aktivity za „vážnou hrozbu pro národní suverenitu.“
Čínské letectvo vzbudilo v Malajsii rozruch
Podle prohlášení Královského malajského letectva (RMAF) z 1. června byla 31. května sledována formace 16 dopravních letadel z letectva čínské Lidové osvobozenecké armády (PLAAF), která se blížila k pobřeží Sarawaku ve východní Malajsii. Když rádiová komunikace nedokázala získat odpověď na podezřelé aktivity, byla vyslána dvojice lehkých bojových letounů RMAF Hawk, aby identifikovaly a zachytily čínské letadlo.
PLAAF Y-20 (dark grey) & Il-76 airlifters photographed by Royal Malaysian AF Hawk 208 light combat aircraft during interception “60nm from Malaysian coast” 31MAY. Also worth noting PLAAF jets flew near disputed Luconia (Peting Patinggi Ali) & James Shoals (where they u-turned) pic.twitter.com/y3QyfQzXvK
— Mike Yeo 杨启铭 (@TheBaseLeg) June 1, 2021
RMAF uvedlo, že celkem identifikovalo zmíněných 16 letadel PLAAF provádějících podezřelé lety ve vzdušném prostoru nad malajskou námořní zónou. RMAF dodává, že čínská letadla se přiblížila na 60 námořních mil od pláže Sarawak, což dle prohlášení ohrožovalo suverenitu Malajsie.
Není to poprvé, co se tryskáče PLAAF přiblížily k Malajsii, i když se zdá, že to bylo poprvé, kdy bylo pozorováno tak veliké číslo. Zdroje uvedly, že transporty PLAAF zapojené do incidentu pocházely ze základen v Číně, nikoli z leteckých základen, které země postavila na regenerovaných ostrovech v Jihočínském moři.
Přítomnost pobřežní stráže
Čína je za posledních 12 let nejlepším obchodním partnerem Malajsie a je zdrojem investic do domácí infrastruktury.
Dle profesora Alexandera Vuvinga však malajští úředníci už dlouho napjatě sledují aktivity čínské pobřežní hlídky, která se často plaví ve své Výlučné ekonomické zóně severně od Bornea. Odhaduje se, že pobřežní stráž je tam pravidelně přítomna od roku 2013.
Malajsie vrtá zemní plyn v těchto vodách, které jsou součástí Jihočínského moře o rozloze 3,5 milionu čtverečních kilometrů. Čína tvrdí, že 90% moře, včetně tohoto regionu spadající pod Malajsii, spadá pod čínskou vlajkou.
Malajsie není jediná, která si dává pozor na čínské záměry v regionu. V indonéských, vietnamských a filipínských vodách docházelo k pravidelným aktivitám čínských rybářských plavidel s vlečnými sítěmi, které jsou však dle mnohých skrytými čínskými vojenskými námořními a leteckými plavidly.
Čína neohlásila Malajsii letecké aktivity
Dle RMAF čínská letadla nekontaktovala regionální řízení letového provozu, přestože k tomu byla několikrát instruována. Hishammuddin Hussein, malajský ministr zahraničí, uvedl, že vydá diplomatický protest. Požádal tak čínského velvyslance, aby vysvětlil narušení vzdušného prostoru a suverenity.
,,Stanovisko Malajsie je jasné – přátelské diplomatické vztahy s jakýmikoli zeměmi neznamená, že budeme dělat kompromisy ohledně naší národní bezpečnosti,” uvedl Hishammuddin ve svém prohlášení.
Čínské velvyslanectví již dříve uvedlo, že letadla prováděla rutinní letecký výcvik a přísně dodržovala mezinárodní právo, aniž by došlo k narušení vzdušného prostoru jiných zemí. ,,Čína a Malajsie jsou přátelští sousedé a Čína je ochotna pokračovat v dvoustranných přátelských konzultacích s Malajsií, aby společně udrželi regionální mír a stabilitu,” uvedl čínský mluvčí.
Dle Euana Grahama pro IISS čínské stanovisko je přinejmenším zajímavé, vzhledem k tomu, že Čína je zásadně proti vojenským leteckým dozorům Spojených států, které se běžně provádějí v blízkosti Číny, mimo její národní vzdušný prostor. Čínský letecký manévr byl podle mezinárodního práva legální bez ohledu na tvrzení Malajsie, že byla porušena její suverenita. Malajsie si již dlouho nárokuje právo omezit vojenské aktivity ve své Výlučné ekonomické zóně.
Krok Malajsie následuje po měsících diplomatických protestů Filipín proti přítomnosti stovek čínských rybářských člunů v Jihočínském moři, které jsou dle Filipín ve skutečnosti vojenská plavidla. Čína stížnosti do velké míry ignoruje.
