Marxismus v Japonsku získává na popularitě

Japonský zpravodajský deník Kyodo přišel s článkem, který se zabývá rozmachem marxistické ideologie mezi japonským obyvatelstvem. Mají současné globální krize vliv na posun společenského myšlení?

Začátkem května vyšel v japonské zpravodajské síti Kyodo článek, který přinesl zajímavá data o rozmachu popularity myšlenek německého filozofa Karla Marxe, klíčového kritika klasické ekonomie a teoretika socialismu a komunismu.

Pro mnohé rok 2008 znamenal krizí kapitalismu, když došlo ke světové finanční krizi, ale také znamenal druh světové události, který umožnil nové ekonomické a intelektuální počátky. Přesto globální společnost jako taková čelí více a více urgentním krizím, které nutí přehodnocení dosavadních systémů a v některých zemí i společenské myšlení.

Vzhledem k tomu, že globální výzva změny klimatu roste a pandemie COVIDU-19 se prozatím nemá v dohlednu na ústupu, po celém světě se zvětšují ekonomické nerovnosti a Karl Marx, který poukázal na rozpory a omezení kapitalismu, získal v Japonsku, zejména mezi mladými, nové obdivovatele.

Ztracená dekáda

Japonsko je zemí, která si zažila veliké ekonomické převraty, které jsou viditelné dodnes. Mnoho zemí závidělo v 80. letech minulého století Japonsku ekonomiku. V tomto období rostla ekonomika průměrným ročním tempem (měřeno HDP) 3,89%, ve srovnání s 3,07% ve Spojených státech. Japonská ekonomika však narazila na problémy v 90. létech.

V 90. letech utrpěla japonská ekonomika dlouhodobou recesi, která následovala po pádu legendární ekonomické bubliny v 80. letech. Tento úsek ekonomické stagnace, mnohými nazýván jako ztracená dekáda, nakonec skončil až v roce 2002. Trvalo více než 10 let než se podařilo Japonsku opět rozjezd ekonomiku.

Avšak současné trendy poukazují na opětovnou ekonomickou krizi, která spolu s probíhající pandemií může mít obrovské dopady na Japonsko. Byť Japonská ekonomika se vrátila z recese ve třetím čtvrtletí roku 2020, mnozí analytici varují před další blokádou.

Dle nejnovějších zpráv se očekává, že japonská vláda uvede Tokio a tři západní prefektury do třetího stavu nouze, který by podle zpráv médií mohl trvat asi dva týdny. Mnozí se obávají, že tato rozhodnutí mohou Japonsko přimět zpět do recese.

Dochází v Japonsku k renesanci marxistického myšlení?

Jelikož se Japonsko potýká dlouhodobě s ekonomickými problémy, není divu, že mezi japonskou společností se začínat rozvíjet touha po nové alternativě, která dokáže přinést stabilitu. Rozmach marxistických myšlenek mezi Japonci má na svědomí 34letý Kohei Saito, docent na Osaka City University, který v nejprodávanější knize vydané v září minulý rok přepracoval Marxovu teorii Das Kapital.

Kohei Saito ve své teorii tvrdí, že realizace cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN je stejně nemožná jako současná funkce kapitalismu. Úspěch této knihy vyústil v pozvání do japonského veřejnoprávního vysílání NHK, aby v lednovém programu uvedl komentář k Marxovu základnímu teoretickému textu, známému pod plným názvem v angličtině jako „Capital: A Critique of Political Economy“.

„Mnoho lidí si všimlo rozporů kapitalismu, když viděli, že jen sociálně zranitelní lidi se potýkají s problémy během koronavirové pandemie,“ řekl Saito v nedávném rozhovoru pro Kyodo News.

Mladší lidé, kteří si nepamatují studenou válku ani masové studentské protesty 60. let, projevili velký zájem o myšlenky, které Saito v programu probral. Dle NHK po vysílání přicházely spousty dopisů od lidí, kterým bylo mezi 20 až 30 let. To vyústilo k vydání Saitova zjednodušené učebnicové verzi Marxova díla. Jedna svobodná matka psala o přestěhování z města na venkov, kde si nyní vychutnává svůj nový život farmáře. „Chtěla jsem uvést do praxe přechod od hodnot hromadné spotřeby,“ řekla.

Knihy o Marxovi jsou v Japonsku hitem

Saito představuje ve své knize teorii komunistického růstu inspirovanou Marxem, ve které tvrdí, že společnost může zastavit věčné cykly masové výroby a masové spotřeby v kapitalismu cestou humanističtější cesty upřednostňující sociální a ekologické blaho před ekonomickým růstem.

Hlavní pobočka řetězce knihkupectví Maruzen v tokijské čtvrti Marunouči otevřela speciální sekci nazvanou Oživení Marxe. Nobuya Sawaki, který má na starosti knižní koutek Karla Marxe, řekl: „Požadavky, které nutí lidi být zavřených doma kvůli koronaviru, vedou k tomu, aby lidi sebrali tyto obtížné tituly o lidstvu.“

Většinou mladí muži a ženy si za dva měsíce zakoupili přibližně 1600 kopií titulů s tématem Karla Marxe, uvedl Sawaki.

Je ekosocialismus novou cestou?

Dle Victora Wallise, autor knihy Červeno-zelená revoluce: The Politics and Technology of Ecosocialism, ekosocialismus kombinuje myšlenky ekologie a socialismu, což znamená, že máte společnost bez třídních rozdělení, která žije v nějaké harmonii nebo rovnováze s přírodou.

Ekosocialismus se poprvé začal šířit v 80. letech společně s environmentalismem, ačkoli někteří vědci tvrdí, že kořeny tohoto hnutí sahají až k teoriím Karla Marxe. Jde v zásadě o to, že ochrana životního prostředí je neslučitelná s kapitalismem a nejlepším (nebo jen některými argumenty jedinými) způsobem boje proti změně klimatu je přechod k socialistické společnosti. Kapitalismus bude vždy veden k produkci a konzumaci stále více a více.

Saito sám sebe popisuje jako ekosocialistu a díky jednoduchému vysvětlení marxistických myšlenek v televizním pořadu „Mistrovské dílo za 100 minut“ vysílané na NHK, si získal mnoho příznivců. Dle Kyodo bylo vydáno více než 250 000 výtisků jeho japonské knihy s názvem Capital in the Anthropocene, za kterou získal „Cenu za novou knihu pro rok 2021“, kterou vybrali redaktoři, zaměstnanci knihkupectví a novináři.

„Možná mnoho mladých lidí získalo jeho knihu kvůli vlivu Grety Thunbergové, která obvinila země a společnosti z účasti na ničení životního prostředí,“ uvedl redaktor knihy.

Saito uvádí, že Marx viděl environmentální krizi spojenou s kapitalismem, ale svou kritiku politické ekonomie nechal nedokončenou. Marx si ve svých pozdějších letech velmi dobře uvědomoval ničivé důsledky kapitalistického režimu pro životní prostředí. Saito popisuje tendence ekologické krize v kapitalismu pomocí klíčového konceptu „metabolické trhliny“.

Saito naznačil, že je zastáncem 3,5 procentního pravidla malých menšin, které prostřednictvím nenásilných protestů přináší sociální, ekonomické a politické změny. ,,Pokud se 3,5 procenta populace zvedne nenásilně, společnost se změní. Chci povzbudit akci,” řekl Saito.

 

Photo Credit: visualizingcultures