Je ztracená ponorka u Bali další obětí zastaralého vybavení indonéské armády?
Indonésie dnes během námořního cvičení ztratila u ostrova Bali ponorku s 53 lidmi na palubě. Více než 40 let staré plavidlo německé výroby se účastnilo námořního cvičení, když došlo ke ztrátě komunikace. Jedná se o jeden z mnoha incidentů posledních let, kdy indonéská armáda přišla o své vybavení a posádku. Osud ztracené ponorky je nejistý. Jedná se o další oběť zastaralého vybavení indonéské armády?
Indonéská ponorka KRI Nanggala-402, více než čtyřicet let staré plavidlo německé výroby, ve středu prováděla neúspěšný torpédový výcvik v indonéských vodách na sever od ostrova Bali. Ke ztrátě kontaktu s ponorkou došlo během jejího statického potápění, informoval zpravodajský server Al Jazeera. Poslední známá poloha ponorky KRI Nanggala-402 byla ve středu odpoledne v průlivu mezi ostrovy Jáva a Bali. Do pátrání po nezvěstném plavidlu se zapojily také námořní síly sousední Austrálie a Singapuru.
📍 UPDATE: The submarine's last position is 95 kilometers north of Bali. The estimated depth is around 700 meters. Search and Rescue activities started. 🇦🇺 and 🇸🇬 assists SAR activities. 🇸🇬 sent Swift Rescue submarine support and rescue vessel. https://t.co/wTJud4MhRc
— Naval Post (@naval_post) April 21, 2021
Podle serveru CNN indonéští záchranáři během leteckého průzkumu pobřeží Bali, nedaleko od místa, kde se naposledy ponorka ponořila, našli ropnou skvrnu. Odborníci nastínili několik možných scénářů, které mohly vést ke zmizení plavidla. Jednou z možností je také to, že na palubě během potápění došlo k výpadku proudu, což mohlo vést ke ztrátě kontroly a ponorka mohla klesnout až do hloubky 600–700 metrů. Přičemž tento typ ponorky byl konstruován tak, aby udržoval tlak v maximální hloubce kolem 250 metrů.
Podle Reuters vojenský analytik Soleman Ponto uvedl, že na stanovení osudu ponorky je příliš brzy. „Zatím nevíme, zda došlo k rozbití komunikačních zařízení nebo potopení ponorky. Musíme počkat nejméně tři dny,“ řekl Ponto pro Reuters.
Je vybavení indonéské armády zastaralé?
Podle indonéského ministerstva obrany byla KRI Nanggala-402 o hmotnosti 1 395 tun postavena v Německu v roce 1977 a součástí indonéské flotily se stala v roce 1981. V roce 2012 byla dokončena dvouletá renovace plavidla v Jižní Koreji. Indonésie v minulosti provozovala flotilu 12 ponorek zakoupených od Sovětského svazu, k účelům monitorování svého rozlehlého souostroví. Nyní však má země flotilu pouhých pěti ponorek, včetně dvou německých ponorek typu 209 a tří novějších jihokorejských plavidel.
Indonésie je podle hodnocení vojenské síly na 16. místě mezi 140 zeměmi světa (pro srovnání, Česká republika je v tomtéž žebříčku na 34. místě). Jedná se tak o osmou nejsilnější armádu mezi asijskými zeměmi. Ačkoliv je indonéská armáda v plošném srovnání hodnocená kladně, část jejího vybavení je zastaralá a v posledních letech došlo k několika smrtelným nehodám. V roce 2016 narazilo dopravní letadlo indonéského letectva na horu a při výcviku ve vzdálené oblasti Papuy zahynulo všech 13 lidí na palubě. V roce 2015 narazilo indonéské vojenské dopravní letadlo dvě minuty po vzletu do hotelu v obytné oblasti a během nehody přišlo o život více než 100 lidí.
Snaha o modernizaci armády pod tlakem Číny
Indonésie se snaží modernizovat svou armádu a zejména námořnictvo také z čistě pragmatického důvodu, jímž je rostoucí přítomnost Číny v Jihočínském moři. Už nyní mají zásadní problém s rozpínáním Číny a narůstající přítomností čínských plavidel ve svých vodách Filipíny.
Koncem roku 2018 Indonésie rozšířila svou bezpečnostní přítomnost například na ostrovech Natuna, které se nacházejí v jižní části Jihočínského moře severovýchodně od ostrova Borneo. Výlučná ekonomická zóna Indonésie se díky ostrovům Natuna kryje s nárokovaným územím Číny ve stejné oblasti. Vývoj upozornil na pokračující úsilí Jakarty o modernizaci a integraci jejích stávajících schopností v obranné oblasti s cílem řešit řadu hrozeb navzdory zbývajícím výzvám.
Myšlenka indonéské vojenské přítomnosti na ostrovech Natuna obecně a zejména s ohledem na Jihočínské moře není zdaleka nová. Ostrovy Natuna bohaté na zdroje jsou do indonéského bezpečnostního myšlení zahrnuty již dlouho. Ačkoli je to způsobeno řadou obav týkajících se hranic země, a to i pokud jde o její sousedy, jedna klíčová úvaha vychází ze skutečnosti, že i když Jakarta není oficiálně žadatelem o Jihočínské moře, čínská Linie devíti čar se překrývá s výlučné ekonomickou zónou kolem souostroví Natuna.
Photo credit: Twitter @CovertShores
