SHRNUTÍ: Proč myanmarská armáda zahájila puč proti Aun Schan Su Ťij?

Myanmarští vojenští vůdci zdiskreditovali listopadové volební výsledky nepodloženými tvrzeními o podvodech.

Myanmarská vojenská televizní stanice v pondělí 1. února oznámila, že armáda vyhlásila jednoroční výjimečný stav po převzetí moci a zadržení Aun Schan Su Ťij a dalších vedoucích vládních stran.

Co se v současné době děje v Myanmaru?

Myanmarská armáda převzala moc pučem. Po několika týdnech rostoucího napětí kvůli výsledkům nedávných voleb zadržela hlavní představitele země. Puč se odehrál několik hodin předtím, než se měl poprvé setkat nově zvolený parlament od voleb, které proběhly 8. listopadu 2020.

Aun Schan Su Ťij, znovuzvolená myanmarská státní poradkyně, prezident Win Myin a další členové vládnoucí strany Národní ligy za demokracii (NLD) byli v pondělí 1. února zatčeni ve svých rezidencích v hlavním městě Neipyijto.

Armáda pak prohlásila, že převzala kontrolu nad zemí a vyhlásila na rok výjimečný stav, přičemž předala moc vrchnímu generálovi Min Aung Hlaingovi.

Obyvatelé hlavního města Rangúnu a dalších měst uvedli, že služba pro všechny čtyři telekomunikační společnosti v zemi byla přerušena, někteří poskytovatelé internetových služeb vypadli a pozemní televizní služby byly omezeny na vojenský televizní kanál Myawaddy.

Sean Turnell, australský akademik, který slouží jako poradce Aun Schan Su Ťij, potvrdil zprávy tiskové agentury o zatčení. ,,Všichni lidé v Neipyijto byli odříznuti, takže to vypadá, že zprávy o Aun Schan Su Ťij a zadrženém prezidentovi se zdají být pravdivé,” uvedl pro Financial Times z Rangúnu.

Proč došlo k puči?

K převratu došlo po eskalaci napětí mezi civilní vládou a armádou po volbách z listopadu minulého roku, které opětovně vyhrála laureátka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij se svojí stranou NLD.

Myanmaru vládla armáda v letech 1962 až 2011. Po volbách 2010 armáda předala moc civilní vládě, což ale neznamenalo, že by armáda přestala mít politickou kontrolu – tu si zajistila ústavou z roku 2008, která vstoupila v platnost v roce 2011. Ústava vyhrazovala tři důležitá ministerstva a 25 procent parlamentu pro armádní pověřence.

Po všeobecných volbách z roku 2015 NLD převzala moc pod civilní vládou v čele s Aun Schan Su Ťij. Volby byly význačné z důvodu, že byly prvním svobodným hlasováním po desetiletích vlády vojenské junty. Od svého nástupu k moci však NLD nebyla schopna nebo ochotna omezit moc armády v zemi.

Armáda zpochybnila všeobecné volby z roku 2020

Aun Schan Su Ťij spolu s NLD si 8. listopadu 2020 obhájila v historicky druhých všeobecných volbách další pětileté funkční období. NLD tak získalo dostatek křesel v parlamentu k sestavení příští vlády.

Před loňskými volbami šéf myanmarské armády generál Min Aung Hlaing obvinil vládu Aun Schan Su Ťij z rozsáhlého porušování zákonů a postupů hlasování těsně před všeobecnými volbami. Po vítězství NLD, vojensky podporovaná Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) uvedla ve svých prohlášení, že došlo k rozsáhlým volebním podvodům.

Mezinárodní i domácí pozorovatelé uvedli, že hlasování proběhlo hladce a bez větších nesrovnalostí, přesto docházelo ke kritice Komise, která měla průběh voleb na starost. Kritika Komise se týkala především v transparentnosti a zrušení volebních uren v mnoha oblastech etnických menšin, což vyvolalo vlnu nevole v již tak nepokojných oblastech.

V lednu 2021 USDP odmítlo uznat výsledky voleb. Bylo poukázáno na více než 90 000 případů volebních podvodů, včetně údajných nesrovnalostí kolem seznamů voličů a identifikačních údajů. Na konci ledna pak generálmajor Zaw Min Tun, mluvčí armády, varoval před převratem, pokud nebudou vyřešena obvinění z volebních podvodů.

Myanmarská volební komise odmítla obvinění armády z volebních podvodů. OSN a velvyslanectví několika západních vlád v Myanmaru vydávali prohlášení proti jakémukoli pokusu armády změnit výsledek voleb. V neděli 30. ledna, den před pučem, armáda oznámila, že bude chránit ústavu z roku 2008 a bude jednat v souladu se zákonem.

Co to znamená pro křehkou demokracii v Myanmaru?

Dle názorů odborníků budoucnost Myanmaru míří k demokratizačnímu procesu, ovšem ústava Myanmaru je dodnes problematická a rozhodně brání plnému rozvoji tomuto procesu v zemi. Dle Economist Intelligence Unit je Myanmar považován od roku 2016 za hybridní režim jako například Kambodža či Pákistán. Díky reformacím a uskutečněným volbám se Myanmar neřadí již mezi autoritářské režimy. Avšak události dnešního dne mohou zahýbat veškerým politickým vývojem v zemi.

Thant Myint-U, historik a autor několika knih o Myanmaru, situaci v Mynamaru vysvětluje pak takto: „Ústava byla nástrojem, jehož prostřednictvím se cítili (armáda) dobře, když začali uvolňovat moc a započali přechod od čisté vojenské diktatury k tomu, co máme nyní, což je hybridní politický systém.“ Přechod k plné demokracii bude podle něj trvat déle, zejména kvůli ozbrojeným konfliktům. K současné situaci se pak staví velice kriticky a obává se, že dojde k vážnému prohloubení destabilizace zemi.