Írán obsadil jihokorejský tanker: jedná se o postranní motiv?

V pondělí 4. ledna se íránské revoluční gardy zmocnily jihokorejského plavidla uprostřed rostoucího napětí mezi Íránem a Spojenými státy během posledních dnů prezidenta Donalda Trumpa u moci.

Íránská revoluční garda v pondělí oznámila, že její flotila Zulfiqar obsadila jihokorejské plavidlo operující v Perském zálivu „kvůli sérii porušení zákonů o mořském prostoru“ poté, co vyplula ze saúdskoarabského přístavu Al-Jubail.

Loď Hankuk Chemi měla přepravovat až 7 200 tun ropných chemikálií a převážet posádku jihokorejských, indonéských, vietnamských a myanmarských státních příslušníků. Loď i posádka jsou zadržováni v íránském přístavu Bandar Abbas, kde revoluční garda uvedla, že „touto otázkou se budou zabývat soudní úředníci.“

Jihokorejské ministerstvo zahraničí požadovalo okamžité propuštění plavidla. V reakci na incident země vyslala vojenské jednotky do oblasti a snaží se spolupracovat s dalšími národy působícími v regionu. Pro Newsweek to potvrdil úředník jihokorejského ministerstva obrany, který uvedl, že země „poslala protipirátské jednotky blízko Hormuzského průlivu pro ropný tanker.“

Spojené státy a Jižní Korea jsou vojenskými spojenci, a přestože byla vytvořena jejich vzájemná obrana v rámci odvrácení útoků ze sousedící Severní Koreje, zavazuje každého z nich, aby v případě jakéhokoli vnějšího ozbrojeného útoku, jedna země pomohla druhé. Pokud by situace mezi Íránem a Jižní Koreou nepříznivě eskalovala, Spojené státy by byly nuceny adekvátně reagovat. Obavy z potenciální eskalace konfliktu v Perském zálivu vzrostly kolem ročního výročí, kdy Spojené státy zabily íránského generála Kásima Solejmáního v Íráku.

Měla akce postranní motiv ze strany Íránu?

Dle korejských médií je incident považován za neobvyklý vzhledem k tomu, že před zabavením Írán a Jižní Korea hovořily o návštěvě korejského náměstka ministra zahraničí za účelem projednání nevyřešených otázek, včetně zmrazených íránských aktiv kvůli sankcím Spojených států.

Navzdory zadržení ministerstvo zahraničí v úterý 5. ledna uvedlo, že první náměstek ministra zahraničí Choi Jong-kun navštíví hlavní město Íránu v neděli, během něhož by měl diplomat jednat o propuštění posádky a tankeru s íránskými úředníky.

Vojenský nálet v pondělí na Hankuk Chemi je dle mnohých v rozporu s íránskými vysvětleními, že zastavili plavidlo kvůli znečištění vod Perského zálivu a Hormuzského průlivu. Místo toho se dle mnohých Írán snažil ukázat svůj postoj vůči Jižní Koreji. V rámci americké nátlakové kampaně zaměřené na Írán, jihokorejské banky zmrazily íránská aktiva v hodnotě miliardy dolarů.

Írán si stěžoval na to, že korejská vláda neuvolnila 7 miliard amerických dolarů (okolo 149 miliard českých korun) ve fondech držených ve dvou korejských bankách kvůli americkým sankcím znovu zavedených v roce 2018 poté, co prezident Donald Trump odstoupil od jaderného paktu v roce 2015. Loni v červenci pohrozilo íránské ministerstvo zahraničí Koreji žalobou u Mezinárodního soudního dvora.

Mluvčí íránské vlády Ali Rabiei, který byl v úterý 5. ledna dotázán na incident, tuto domněnku nepřímo potvrdil: ,,Pokud má být někdo nazýván rukojmím, pak je to jihokorejská vláda, která si pod marnou záminkou vzala za rukojmí více než 7 miliard dolarů,”  řekl.

Dle Park Won-gona, profesora mezinárodní politiky na Handong Global univerzitě, není současná situace natolik nepříznivá, aby Írán zaujal vůči Koreji tvrdý postoj vzhledem k tomu, že americké prezidentské volby vyhrál Joe Biden a slíbil, že se k jaderné dohodě vrátí. ,,Írán rovněž chápe, že Korea nemůže jednat nezávisle, zatímco platí sankce Spojených států.”

V den incidentu Írán obnovil obohacování uranu

K incidentu navíc došlo ve stejný den, kdy íránská vláda oznámila, že obnovila obohacování uranu na 20 procent ve svém podzemním zařízení. Dle Politico se zdá, že tento krok směřoval k tlaku na poslední dny administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který za své vlády jednostranně odstoupil od teheránské jaderné dohody se světovými mocnostmi.

Pozdější komentáře vedoucího íránského civilního jaderného programu v úterý naznačují, že současná produkce uranu obohaceného na 20% v Teheránu nedosáhne úrovně potřebné pro jadernou zbraň po dobu více než dvou let, což by mohlo dát čas na jednání pro nově zvoleného amerického prezidenta Joe Bidena.

Photo Credit: New York Post

Jeden myslel na “Írán obsadil jihokorejský tanker: jedná se o postranní motiv?

Komentáře nejsou povoleny.