Východočínské moře opět téma sporu mezi Japonskem a Čínou

Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi odmítl jako naprosto nepřijatelné nedávné veřejné prohlášení svého čínského protějšku Wang I, který požadoval čínskou suverenitu nad ostrovy Senkaku/Diaoyu ve Východočínském moři.

Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi v pátek 27. listopadu odmítl nedávné veřejné projevy svého čínského protějšku Wang I, v němž tvrdil, že suverenita Číny nad ostrovy Senkaku/Diaoyu ve Východočínském moři patří Pekingu. Japonský ministr zahraničí se vůči tomuto prohlášení silně ohradil a celý incident označil za naprosto nepřijatelný.

“Ostrovy Senkaku jsou bezpochyby neodmyslitelnou součástí naší země z historického hlediska a dle mezinárodního práva,” uvedl Motegi před parlamentním výborem po kritice některých zákonodárců, že nepodnikl žádné kroky, když Wang I, během návštěvy Tokia minulý týden, učinil územní nároky na společné tiskové akci v úterý 24. listopadu.

Dále během jednání s Wangem důrazně vyzval Čínu, aby nepodnikla kroky, jako je posílání oficiálních lodí do japonských teritoriálních vod nebo kontaktovala japonská plavidla v této oblasti. Japonsko není přímým účastníkem o boj o Jihočínského moře, ale díky tomu dobře ví, čeho sousední Čína je schopná a do jaké míry je schopna vést svou asertivní politiku vůči oblastem, které Čína považuje za vysoce strategická.

Dle Japan Times, úředník z ministerstva zahraničí ve čtvrtek uvedl, že pravidla protokolu zabránila Motegimu komentovat Wangovo tvrzení během oficiálního tiskového prohlášení, na které každý ministr měl jen jednu šanci promluvit a Motegi promluvil jako první.

Motegi reagoval poté, co na zasedání sněmu zazněly komentáře, které odsuzovaly Wangovy poznámky. Na základě reakce zákonodárce Liberálně demokratické strany (LDP) Hirošiho Jamady, který se zeptal, proč ministr během tiskové konference okamžitě neodpověděl, se Motegi jasně vymezil.

Japonská veřejnost chtěla, aby ministr zahraničí Motegi ostře odporoval (vůči Wangovi) na místě,” uvedl Jamada. Někteří zákonodárci LDP ve čtvrtek kritizovali Motegiho za to, že vzbudil dojem, že Japonsko mlčky schvaluje postoj Číny tím, že během tiskové akce nereagoval. S Wangem po boku oznámil Motegi novinářům, že sdělil čínskému ministru zahraničí postoj Japonska k ostrovům Senkaku a důrazně vyzval Čínu k pozitivní akci.

Když přišel na řadu Wang, řekl, že Čína bude chránit čínskou suverenitu nad ostrovy a rozmístění plavidel do oblasti ospravedlnila slovy „neznámá japonská rybářská plavidla vstoupila do vod Diaoyuských ostrovů.“ Na úterních jednáních zůstali Motegi a Wang odděleni kvůli obavám Japonska o pokusy Číny podkopat japonskou kontrolu nad ostrovy Senkaku, které Čína nazývá Diaoyu.

Spor o Senkaku/Diaoyu ostrovy: O co jde?

Souostroví Senkaku (pro Japonsko)/Diaoyu (pro Čínu) je neobydlený řetězec ostrovů ve Východočínském moři, který je  nárokovaný Čínou, Tchaj-wanem a Japonskem. Ostrovy Senkaku/Diaoyu byly formálně nárokovány Japonskem v roce 1895 a po většinu posledních 120 let byly v soukromém vlastnictví řady japonských občanů. Kromě krátkého období po druhé světové válce, kdy Spojené státy ovládly území, Japonsko od roku 1895 vykonává nad ostrovy účinnou kontrolu.

Zdroj: Geopolitical Intelligence Services

Čína začala v 70. letech prosazovat nároky nad ostrovy Senkaku / Diaoyu s odvoláním na historická práva k této oblasti. Napětí se znovu objevilo v září 2012, kdy Japonsko koupilo tři ze sporných ostrovů od soukromého vlastníka. Ekonomicky významné ostrovy, které se nacházejí na severovýchodě od Tchaj-wanu, mají potenciální zásoby ropy a zemního plynu a jsou v blízkosti významných přepravních tras a obklopeny bohatými rybářskými oblastmi.

Čína i Japonsko tvrdí, že má ekonomická práva v rámci Výlučných ekonomických zón na ostrovy, které se nacházejí dvě stě námořních mil od pobřeží států. Problém je, že tento prostor se překrývá, protože moře oddělující Čínu a Japonsko je v rozmezí tři sta šedesát námořních mil. Poté, co Čína v roce 1995 objevila zemní plyn poblíž překrývající se oblasti, Japonsko vzneslo námitky proti jakýmkoli vrtům v této oblasti.

Rostoucí nacionalistické nálady a rostoucí politická nedůvěra zvyšují potenciál konfliktů a brání schopnosti mírového řešení sporu. Ačkoli se čínští a japonští vůdci zdrželi násilného zavádění kontroly nad ostrovy Senkaku / Diaoyu, neoprávněné kroky místních velitelů by mohly vést k nezamýšlené eskalaci konfliktu. Prostřednictvím smluvních závazků s Japonskem by mohla vojenská konfrontace zahrnovat i Spojené státy. Proto veškeré poznámky, které se týkají této oblasti jsou ostře sledovány.

Co vše se řešilo během japonsko-čínských jednání?

Motegi a Wang se v úterý dohodli na obnovení obchodních cest mezi oběma zeměmi, po měsících diskusí o znovuotevření tras uprostřed probíhající pandemie COVID-19. I přes tyto spory, které jsou pro obě země citlivé, tato dvoudenní návštěva Wanga byla velmi oceňovaná.

Dohoda o cestování přináší spoustu nových příležitostí. Dle analytiků tato návštěva Číně pomohla dosáhnout dvou klíčových cílů: znovu potvrdit diplomatické styky s relativně novou japonskou administrativou a zhodnotit přístup Japonska k bilaterálním otázkám a spolupráci se Spojenými státy poté, co v lednu příštího roku bude dle oficiálních údajů zvolen do funkce nově zvolený americký prezident Joe Biden.

Wang se také během své dvoudenní návštěvy Japonska setkal s premiérem Jošihidem Sugou a generálním tajemníkem LPD Tošihirem Nikaiem, který má hluboké vazby na Peking. Wangova návštěva znamená obnovení osobní diplomacie mezi oběma zeměmi, která byla narušena pandemií COVID-19, a jde o první osobní setkání Suga s vysoce postaveným čínským vládním úředníkem od jeho nástupu do funkce v září.

Jak je uvedeno výše, Wangova návštěva přichází v době, kdy Čína čelí stále více nepřátelskému tlaků vůči svým teritoriálním ambicím nejen v rámci ostrovů Senkaku, ale i v oblasti Jihočínského moře. Čína vyjádřila znepokojení nad japonskou politikou „Free and Open Indo-Pacific” (FOIP) a Japonsko spolu s jeho regionálními partnery obvinila z práce na vývoji orgánu kolektivní bezpečnosti, který by byl ekvivalentem „asijského NATO“, který by se postavil proti Číně.

Japonští vládní úředníci trvají na tom, že tlak FOIP není zaměřen na Čínu. Poté, co Suga a australský premiér Scott Morrison minulý týden v Tokiu oznámili, že dosáhli široké obranné dohody umožňující jejich obranným jednotkám užší spolupráci – s ohledem na rostoucí regionální vliv Číny – Čína reagovala rozzlobeně.

 Čína lituje a rozhodně odmítá tiskové prohlášení zveřejněné po jednáních mezi australskými a japonskými vůdci, která zahájila neopodstatněná obvinění proti Číně a hrubě zasahovala do vnitřních záležitostí Číny,uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.

Photo Credit: Twitter NDTV