Revize výšky Mount Everest: sbližování Číny a Nepálu

V úterý 8. prosince Čína a Nepál ohlásily revizi výšky Mount Everestu. Po více než deseti letech sporů a kontroverzí se Čína a Nepál konečně shodly na tom, jak vysoký je Mount Everest, nejvyšší vrchol světa.

Tato dohoda mezi oběma zeměmi urovnala dlouhodobé neshody ohledně přesné délky vrcholu, jež se nachází podél čínsko-nepálské hranice. Čínský ministr zahraničí Wang I a jeho nepálský protějšek Pradeep Kumar Gyawali na virtuální akci oznámili, že Mount Everest, ležící na hranici Nepálu s Tibetem v Himalájích, je 8 848,86 metrů vysoký. Díky tomu je hora dle oficiální dohody o 86 centimetrů vyšší než dle předchozího měření provedené Indií v roce 1954.

Dohoda znamená konec dlouhotrvající debaty o přesných rozměrech hory známé jako Sagarmatha v Nepálu a Qomolangma v Tibetu. V průběhu let obě země, stejně jako další země po celém světě, nabídly různé odhady výšky hory.

„Dnes je historický den,“ uvedl nepálský prezident Bidya Devi Bhandari v dopise čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, který přečetl během úterní společné tiskové konference. „Dokončení tohoto důležitého úkolu našimi vlastními lidskými zdroji a technickými kapacitami je skutečně významným úspěchem. Sdílím tento šťastný okamžik a upřímně blahopřeji vládám i lidem v Nepálu i v Číně.“

Debaty o Mount Everest

Nepálská vláda se rozhodla přesně změřit vrchol uprostřed debat o tom, že mohlo dojít ke změně výšky z různých důvodů. Například vliv na změnu výšky nejvyššího vrcholu světa mohlo mít ničivého zemětřesení z roku 2015, které zasáhlo Nepál. Také hora jako taková se pohybuje díky geologickým silám, které ji pomalu tlačí nahoru, což například způsobilo zmíněné zemětřesení. Mount Everest se nachází v kolizní a kompresní zóně mezi okraji indické a euroasijské desky, kde je velmi aktivní pohyb kůry.

Význam této revize se nemusí jevit zpočátku jako důležitý. Koneckonců, rozdíl mezi starou nadmořskou výškou a novým číslem zavedeným v úterý je menší než jeden metr. Nové měření, které vyžadovalo obrovský a víceletý závazek, se snaží urovnat důležitý spor o výšku nejvyššího vrcholu světa.

V roce 1856 průzkum vrcholu provedla Indie, kteří odhadovala výšku na 8 840 metrů. V roce 1955 byl údaj opraven na 8 848 metrů, což doposud zůstalo oficiální výškou.

Desítky let od tohoto konsensuálního výpočtu se však nashromáždily důvody k přehodnocení přijaté výšky. Například v roce 2005 čínský tým změřil horu a vypočítal výšku na 8 844 metrů. Avšak výzkum nebyl Nepálem povolen a proto nebyl zemí uznán. Mount Everest je oficiálně v Nepálu, ale nachází se na hranici s Tibetem, proto je důležité získat souhlas země, aby mohlo dojít k přehodnocení výškového údaje. Jiný průzkum sponzorovaný společností National Geographic Society o několik let dříve, v roce 1999, použil technologii GPS k výpočtu výšky Mount Everestu. Skupina pak dokázala naměřit pomocí technologie 8 850 metrů. Tento údaj byl také Nepálem odmítnut, protože nepoužíval vládou schválený postup měření.

Nepál však započal svůj projekt, na který si převzal ke spolupráci sousedící Čínu. Čínské a nepálské úřady se pustily do ambiciózního projektu, jehož cílem bylo zjistit přesnou výšku nejvyššího bodu na Mount Everestu. Obě země vyslaly geodetický tým vybavený GPS přijímači, kteří zasílali informace, které se pak analyzovali.

Projekt vyvrcholil v úterý minulý týden slavnostním oznámením obou zemí, že došlo ke konsensu nového výškového údaje pro Mount Everest.

Nová éra strategického partnerství mezi Čínou a Nepálem?

Dle nepálského prezidenta Bidya Devi Bhandari Nepál a Čína vstoupily do nové éry strategického partnerství.

,,Nepál a Čína vždy zůstaly dobrými přáteli, blízkými sousedy a důvěryhodnými partnery. Od památníku času si naše dvě země užívaly přátelské vztahy, které se vyznačovaly nesmírnou vůlí, silným přátelstvím, úzkou spoluprací a vzájemnou důvěrou,“ uvedl Gyawali při oficiálním čtení svého dopisu čínskému protějšku během virtuálního setkání minulý týden.

Ministr také uvedl, že Nepál očekává, že multidimenzionální transhimálajský projekt konektivity, který zahrnuje železniční a silniční sítě, dosáhne rychlého pokroku.

Randžít Rae, bývalý indický velvyslanec v Nepálu, uvedl: „Čína zintenzivňuje své vztahy s jižní Asií obecně a zejména s Nepálem, mimo jiné v otázkách obrany a bezpečnosti.“ A dodal: ,,Nepál věří, že úspěšně vyvážil své vztahy s Indií i Čínou. Pravidelný dialog s Indií byl obnoven a současně se významně posilují vazby s Čínou. To se děje navzdory vnitřním politickým nepokojům.“

Dle výzkumníka H. R. Husajna v jižní Asii je Nepál, vedle Pákistánu a Srí Lanky, prominentní obchodní partner Číny. Ratnadeep Charkaborty pak ve svém článku vysvětluje, že vztahy mezi Nepálem a Čínou v posledních několika desetiletích byly příkladem přátelství a vzájemného porozumění. Vztah mezi oběma zeměmi vzkvétal poté, co se Tibet stal součástí autonomní oblasti Číny, a oba sousedé poprvé měli společnou hranici. Nepál a Čína se rozhodli vymezit hranici prostřednictvím dohody o hranici mezi Nepálem a Čínou 21. března 1960. Tato hraniční dohoda nahradila Thapathaliho smlouvu a uznala svrchovanost Číny nad Tibetem a dohodla se na vzdání se všech výsad a práv udělených starými dohodami.