Bangladéš přesouvá rohingské uprchlíky na izolovaný ostrov

Vládní orgány v Bangladéši začaly přesouvat tisíce rohingských uprchlíků na izolovaný ostrov hodiny od nejbližší pevniny navzdory výzvám skupin pro lidská práva k zastavení procesu. Jedná se potenciálně o rapidní zhoršení životních podmínek rohingských uprchlíků v Bangladéši.

Většina Rohingů v Bangladéši jsou muslimští uprchlíci z Myanmaru, kde ještě do roku 2012 toto indo-árijské etnikum s více jak 800 000 členy tvořilo až 80% populace Arakanského státu, v jinak většinově buddhistickém Myanmaru. Od roku 2012 dochází k nepokojům mezi Rohingy a arakanským obyvatelstvem, z důvodu poměru etnika v oblasti a odlišného náboženství obou skupin. Postupně došlo k několika vlnám násilí proti Rohingům v Myanmaru a na to navazujícím uprchlickým vlnám, které mířily zejména do sousedního státu Bangladéš. Podle zpráv OSN došlo v roce 2018 v Myanmaru ke genocidě Rohingů, ke které také paradoxně přispěla vláda laureátky Nobelovy ceny a tajemnice Národní ligy pro demokracii Aun Schan Su Ťij.

Organizace spojených národů rovněž vyjádřila znepokojení nad tím, že uprchlíkům bude umožněno činit „svobodné a informované rozhodnutí“ o tom, zda se mají přesunout na nevelký ostrov v Bengálském zálivu. Zařízení ostrova Bhasan Char, který bangladéšská vláda vybrala, má pojmout až 100 000 lidí, jen zlomek z milionu Rohingů, kteří uprchli do Bangladéše před vlnami násilného pronásledování ve svém rodném Myanmaru a v současné době žijí v zemi v přeplněných uprchlických táborech.

Podle Reuters Bangladéšské úřady začaly první tisícovky rohingských uprchlíků přesouvat na ostrov Bhasan Char na začátku prosince. Úřady v Cox’s Bazar nedaleko města Chattogram v západní části země ovšem mediím nesdělily jak byli uprchlíci vybráni k přemístění. Asi 700 000 Rohingů uprchlo do uprchlických táborů v Cox’s Bazar po událostech srpna 2017, kdy armáda v Myanmaru s buddhistickým obyvatelstvem zahájila po útoku povstalců tvrdý zásah proti muslimské etnické menšině. Zásah zahrnoval znásilnění, zabíjení a zapálení tisíců domů. Skupiny pro ochranu lidských práv a OSN jej označily za etnické čistky.

Plovoucí ostrov Bhasar Char, který se vynořil před 20 lety a nikdy nebyl obýván, se nachází 34 kilometrů od nejbližší pevniny. Ostrov byl v minulosti pravidelně ponořen do monzunových záplav, ale nyní má protipovodňové náspy, domy, nemocnice a mešity postavené bangladéšským námořnictvem za cenu více než 112 milionů dolarů. Podle deníku The Washington Post dodavatelé tvrdí, že infrastruktura ostrova je jako moderní město s vícegeneračními betonovými domy, školami, hřišti a silnicemi. Má také solární zařízení, systém zásobování vodou a cyklonové přístřešky.

This is a crucial time in the camps where poor refugees are being moved to a remote island with false hopes and barbaric living conditions. When we say we are in this together we can't turn our backs on #Rohingya refugees. World leaders to have a dialogue with #Bangladesh Gov. pic.twitter.com/CpdbMVJOgp

— Noor Reflection (@Rinateacup) December 2, 2020

Mezinárodní humanitární organizace a OSN se proti přemístění rohingských uprchlíků z táborů na pevnině vehementně brání od doby, kdy byla opatření poprvé navržena v roce 2015, a vyjádřily obavu, že velká bouře by mohla ostrov potopit nebo alespoň částečně zaplavit a ohrozit tak tisíce životů. OSN ve středu uvedla, že se nepodílela na přípravách na přemístění ani na výběru uprchlíků a má jen omezené informace o celkovém plánu.

„Organizace spojených národů při této příležitosti upozorňuje na své dlouhodobé stanovisko, že rohingští uprchlíci musí být schopni svobodně a informovaně rozhodnout o přesídlení do Bhasan Char na základě relevantních, přesných a aktualizovaných informací,“ uvedlo OSN v oficiálním prohlášení. Organizace Amnesty International a Human Rights Watch ve čtvrtek vyzvaly bangladéšskou vládu, aby zrušila plán přemístění.

Současné uprchlické tábory poblíž města Cox’s Bazar jsou podle dostupných informací dle zpravodajského serveru NPR přeplněné a nehygienické. Nemoci a organizovaný zločin jsou na denním pořádku. Vzdělání je omezené a uprchlíkům není povoleno pracovat. Přesto většina Rohingů není ochotna vrátit se do Myanmaru z bezpečnostních důvodů.

Bangladéšská předsedkyně vlády Sheikh Hasina opakovaně řekla OSN a dalším mezinárodním partnerům, že její administrativa s nimi bude konzultovat před konečným rozhodnutím o přemístění a že žádní uprchlíci nebudou nuceni se stěhovat z pevninských uprchlických táborů.

Bangladéš se loni v listopadu pokusil začít vysílat uprchlíky zpět do Myanmaru na základě bilaterálního spolupráce, ale nikdo z uprchlíků nebyl ochoten odejít zpět do vlasti. Rohingové nejsou v Myanmaru uznáváni jako občané, což je činí osobami bez státní příslušnosti, a čelí tak jiným formám státem schválené diskriminace.

Vyšetřování sponzorované OSN v roce 2018 doporučilo stíhání vrcholných vojenských velitelů Myanmaru pro obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za násilí proti Rohingyům. Myanmar se tomuto obvinění brání u Mezinárodního soudního dvora v nizozemském Haagu poté, co západoafrický stát Gambie podal žalobu, kterou v souvislosti s represemi podpořila Organizace pro islámskou spolupráci, Kanada a Nizozemsko.

Photo credit: Thun Kin Twitter