Analýza: Chystají se Čína a Indie na válku?

Dřímající pohraniční konflikt Číny a Indie letos v květnu vkročil do nové fáze. Stále se vyostřující se pohraniční roztržka posledních několik měsíců zneklidňuje mezinárodní pozorovatele. Chystají se Čína a Indie na válečný konflikt?

Historický spor o indicko-čínskou hranici

Vleklý spor o čínsko-indickou hranici se týká hned několika oblastí. První z nich, Aksai Čin, si Čína nárokuje jako součást Autonomní oblasti Sin-ťiang a Tibetské autonomní oblasti a Indie jako součást území Ladaku. Sporné území je prakticky neobydlená vysokohorská pustina v oblastech historického Kašmíru a Tibetu, kterou protíná silnice Sin-ťiang-Tibet. Druhé sporné území je jižně od McMahonovy linie. Dnes se jedná o území indického státu Arunáčalpradéš. McMahonova linie byla součástí Simelské dohody z roku 1914 podepsané mezi Britskou Indií a Tibetem bez souhlasu Číny. Indie v současné době nadále tvrdí, že McMahonova linie je legální hranicí země na východě. Čína tuto hranici nikdy nepřijala s tím, že Tibet nebyl při podpisu Simelské smlouvy nikdy nezávislý.

Zdroj: Heritage.org

V roce 1962 byla v obou sporných oblastech vedena čínsko-indická válka. Čínské jednotky zaútočily na indické hraniční přechody v Ladaku na západě a překročily McMahonovu linii na východě. V roce 1967 došlo v indickém státě Sikkim ke krátkému střetu hranic. V roce 1987 a v roce 2013 byly úspěšně deeskalovány potenciální konflikty obou odlišných linií. V roce 2017 proběhl další konflikt týkající se oblasti kontrolované Bhútánci na hranici mezi Bhútánem a Čínou. V rámci tohoto konfliktu došlo ke zranění příslušníků indických i čínských vojsk.  V květnu 2020 došlo k několika pohraničním střetům, které v červnu 2020 eskalovaly k desítkám úmrtí vojáků obou zemí.

Dohoda o vyřešení sporu uzavřená v roce 1996 zahrnovala „opatření k budování důvěry“ a tzv. Linii aktuální kontroly (LAC). V roce 2006 čínský velvyslanec v Indii tvrdil, že celá Arunáčalpradéš je čínské území. V roce 2009 Indie oznámila, že rozmístí další vojenské síly podél hranic. V roce 2014 navrhla Indie, aby Čína uznala politiku „jedné Indie“ k vyřešení hraničního sporu.

Slovní přestřelky – předzvěst eskalace konfliktu?

Ačkoliv je Čína několik posledních let, díky své expanzivní politice, v asijském regionu považována za hlavního agresora, silná proválečná rétorika se nyní ozývá také z Indie. Provokace mezi oběma zeměmi se dopustil Amit Shah, zástupce indického předsedy vlády Nárendry Módího, který v říjnu prohlásil, že jeho vlast je připravena na válku, která bude, pokud jí Peking bude chtít. Shah, který slouží jako indický ministr vnitra, reagoval na nedávná prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jejichž cílem bylo vyzvat k válce proti Indii a Tchaj-wanu.

Si Ťin-pching, který navštívil během inspekce v říjnu základnu námořního sboru Lidové osvobozenecké armády (PLANMC) v jižní provincii Kuang-tung, vyzval námořní pěchotu, aby se zaměřila na válku s Indií a připravila se na ni. “(Vy) musíte soustředit svou mysl a energii na přípravu na válku a udržovat vysoký stav bdělosti,” řekl údajně Si Ťin-pching.

Zatímco Nové Dillí si zvyklo na hrozby z Pekingu, načasování výše uvedených komentářů je považováno za překvapivé. Obě země zatím nepokročily v řešení eskalace letošní situace a spor o indicko-čínskou hranici v oblasti Aksai Čin se dostal do mrtvého bodu, kdy ani jedna země nehodlá ustoupit. Shah navíc reagoval na komentáře čínského vůdce prohlášením: “Dbáme na každý centimetr naší země, nikdo nám ji nemůže vzít … Naše obranné síly a vedení jsou schopny bránit svrchovanost a hranice Indie. Každý národ je vždy připraven (na válku). To je účel udržování armád – reagovat na jakoukoli formu agrese. Neříkám to v souvislosti s konkrétními komentáři, ale indické obranné síly jsou vždy připraveny.“

Oblast Aksai Čin, kterou Čína spravuje jako součást své provincie Sin-ťiang a Tibetské autonomní oblasti, jejíž velká část také tvoří východní část většího indického regionu Kašmír, je od roku 1962 velkým předmětem sporu mezi oběma zeměmi.

Minulý rok, k velkému překvapení „železných bratří“ Číny a Pákistánu, indický premiér Módi otřásl politickým prostředím tím, že vzal severní Džammú a Kašmír jako jediný indický stát s muslimskou většinou rozdělil na dvě federálně kontrolovaná území Džammú a Kašmír a Ladak. I když v této věci neexistují jasné důkazy, odborníci se domnívají, že tento krok mohl vyvolat střet v údolí Galwan, který následně vedl ke ztrátě životů 20 indických vojáků a nepotvrzenému počtu čínských vojáků.

Podle odborníka na čínskou zahraniční politiku M. Taylora Fravela z univerzity MIT v USA, mělo vytvoření Ladaku jako federálně spravovaného unijního území docela silný dopad na to, jak Čína vnímala indické řešení sporu, protože nový stát Ladaku zahrnoval celý Aksai Čin, což nebyl nový nárok ze strany Indie. “Poté co byly zveřejněny nové mapy a v indickém parlamentu proběhla silná prohlášení o obnově tohoto území, problematika si získala pozornost Číny. Nemyslím si, že je to něco, co Čína hledala, protože když se dnes podíváme na čínskou diplomacii, zjevně se snaží vrátit džina zpět do lahve, obnovit vztahy mezi Čínou a Indií na úroveň, kde byly před střetem …  “ řekl Fravel během rozhovoru s The Print.

Zatímco výzvy k válce jsou zatím považovány za předčasné, armády obou stran nasadily ve sporné oblasti další ozbrojené jednotky a tanky, zatímco dochází k systematickému zásobování jednotek potravinami, oblečením a obranným vybavením v oblast Ladaku, kde se armády chystají na dlouhou zimu.

Přesuny vojsk obou zemí?

V soboru 28. listopadu se na zpravodajských serverech začaly objevovat zprávy, že indické námořnictvo nasazuje ve východním Ladaku speciální komanda MARCOS. Speciální jednotky byly rozmístěny v oblasti jezera Pangong, kde byly indické a čínské síly zapojeny do konfliktní situace od letošního dubna / května.

Myšlenkou nasazení MARCOS ve východním Ladaku, kde jsou od prvního dne konfliktu příslušníci indického letectva Garud a speciální jednotky indické armády Para, je posílit integraci těchto tří služeb a poskytnout vystavení námořních komand extrémním chladným povětrnostním podmínkám.

„MARCOS byly rozmístěny v oblasti jezera Pangong, kde jsou indické a čínské síly zapojeny do konfliktní situace od letošního časového období duben – květen,“ uvedly vládní zdroje ANI pro APN Live. Mezitím se komanda námořnictva také brzy chystají získat nové lodě pro operace v jezeře spolu se stávající infrastrukturou. Zvláštní jednotky indické armády včetně speciálních sil Para a zvláštních hraničních sil sekretariátu kabinetu působí ve východním Ladaku po dlouhou dobu při provádění zvláštních operací.

Speciální jednotky indického letectva Garud se v počátcích konfliktu s Čínou přesunuly na vrcholky kopců ve strategických výškách kolem LAC spolu se systémem protivzdušné obrany Igla, který má za úkol eliminovat jakýkoliv letoun, který by neoprávněně chtěl narušit indický vzdušný prostor. Zvláštní jednotky armády i letectva jsou v oblasti již více než šest měsíců. Ve dnech 29. – 30. srpna indická strana využila speciální síly k obsazení strategických výšin podél LAC, aby v tom zabránila Číňanům. Číňané také udržovali speciální jednotky na své straně LAC. Indické námořnictvo nasadilo týmy svých MARCOS v oblasti jezera Wular v Džammú a Kašmíru, aby tam bojovaly proti terorismu.

Indické letectvo začalo nasazovat Garudy v údolí Kašmíru po operacích Pathankot v roce 2016, aby jim poskytlo pocit skutečných operací v rámci plánů tehdejšího šéfa armády a nyní náčelníka štábu obrany generála Bipina Rawata. Indická armáda má mnoho svých praporů speciálních sil rozmístěných v údolí Kašmíru pro protiteroristické operace, včetně těch, které v roce 2016 provedly strategické údery.

Válka o vodu – Soupeření Indie a Čína na všech frontách

Nejčerstvějším případem soupeření Indie a Číny je boj o vodu, který se neodehrává jen ve vysoce položených oblastech Himalájí, ale také na jednotlivých řekách. Podle Reuters Indie zvažuje plán na vybudování projektu vodní elektrárny o výkonu 10 gigawattů (GW) ve vzdáleném východním státě, uvedl tento týden v úterý indický úředník po zprávách, že Čína by mohla stavět přehrady na úseku řeky Brahmaputry.

Řeka Brahmaputra, v Číně také známá jako Yarlung Tsangbo, teče z Tibetu do indického státu Arunáčalpradéš a dolů přes Assam do Bangladéše. Indické státní orgány vyjádřily obavy, že čínské vodohospodářské projekty by mohly vyvolat přívalové povodně na dolním toku řeky nebo způsobit nedostatek vody v celém regionu.

„Indie potřebuje postavit přehradu v Arunáčalpradéši, aby se tak zmírnil nepříznivý dopad projektů čínské přehrady. Náš návrh je zvažován na nejvyšší úrovni ve vládě,” uvedl úředník indického ministerstva vodohospodářství Mehra pro Reuters, a dodal, že indický plán by vytvořil velkou kapacitu pro skladování vody, která by vyrovnala dopad čínských přehrad na indické toky.

Diplomatické vztahy mezi Indií a Čínou jsou na minimu, vojáci jsou několik měsíců uvězněni na hranicích v západních Himalájích. Někteří analytici varují, že přehrada Brahmaputry by se mohla potenciálně vyvinout v další bod sváru, protože aktivity pekingské přehrady se přibližují k indickým hranicím.

„Indie čelí pozemské agresi Číny v Himalájích, námořním zásahům na jejím dvorku a, jak připomínají nejnovější zprávy, dokonce i vodním válkám,“ uvedl na Twitteru Brahma Chellaney, specialista na vazby mezi Indií a Čínou.

V pondělí čínská státní média uvedla, že země může na části Brahmaputry vybudovat až 60 GW kapacity vodní energie, s odvoláním na vedoucího pracovníka. Yan Zhiyong, předseda státní čínské společnosti Power Construction Corporation, na průmyslové konferenci uvedl, že plány na přehradu jsou „historickou příležitostí.“

Vodní projekty na velkých asijských řekách jsou v posledních letech rostoucím zdrojem regionálního napětí. V jihovýchodní Asii čelila Čína obviněním, že řada přehrad postavených na Mekongu zhoršila sucho v zemích po proudu, což Peking popírá.

Čína a Indie možná programově nemíří přímo k otevřenému vojenskému konfliktu, ale je jasné, že body sváru mezi oběma zeměmi se množí a je jen otázkou času, kdy dojde k eskalaci vztahů mezi oběma zeměmi až do bodu, ze kterého nebude návratu. Rok 2020 přinesl rapidní zhoršení vztahů obou zemí na základě vyostření pohraničního sporu, který ovlivnil nejen politické, ale také ekonomické vztahy Indie a Číny.

Photo credit: Graham Crouch/Bloomberg

Jeden myslel na “Analýza: Chystají se Čína a Indie na válku?

Komentáře nejsou povoleny.