Významný íránský jaderný vědec Mohsen Fachrízádeh zavražděn při atentátu

Na špičkového íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha, který byl v minulosti označován za „otce íránské jaderné bomby“, byl v pátek 27. listopadu spáchán atentát na auto, ve kterém cestoval. Na zranění pak v nemocni, kam byl převezen, podlehl a zemřel. Dle Íránu měl být útok údajně proveden izraelskou zpravodajskou agenturou Mossad.

Íránský vědec Mohsen Fachrízádeh, který byl pojmenovný Západem jako vůdce íránského vojenského jaderného programu, byl v pátek 27. listopadu zabit ve městě Absard, které se nachází necelých 80 km východně od hlavního města Teherán, uvedly oficiální úřady dle agentury AP. Incident měl být údajně zinscenovaný Izraelem, ale nikdo se k útoku prozatím oficiálně nehlásí.

Mohsen Fachrízádeh, dle nezávislých íránských médií, zemřel na následky zranění poté, co na jeho auto vystřelili ozbrojení útočníci. Státní média sdílela fotografie černého Nissanu s několika otvory po kulkách přes čelní sklo a s krví na silnici vedle dveří automobilu. Přesný sled událostí není zcela jasný, ale zpráva polooficiální agentury Far News spojená s Íránskou revoluční gardou (IRGC) uvedla, že svědci slyšeli střelbu následovanou výbuchem.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf odsoudil vraždu na Twitteru. I když se k útoku nikdo stále nehlásí, Zaríf ukázal prstem na Izrael a označil vraždu za státní teror.

Husajn Dehghan, poradce nejvyššího vůdce Íránu ajatolláha Chameneí a prezidentský kandidát do íránských voleb v roce 2021, také obvinil Izrael – a dle Reuters vydal varování: V posledních dnech politického života svého spojence s hazardními hrami se sionisté snaží zesílit a zvýšit tlak na Írán, aby vedli plnohodnotnou válku, napsal Dehghan s tím, že očividně ve svém komentáři odkazuje na Trumpovy poslední dny v prezidentské funkci. Sestoupíme jako blesk na vrahy tohoto utlačovaného mučedníka a necháme je litovat jejich činů! 

K útoku došlo jen několik dní před 10letým výročím zabití íránského jaderného vědce Madžída Šahriariho, z kterého Írán rovněž obvinil Izrael. Tento incident a další cílené atentáty se staly v době, kdy takzvaný počítačový virus Stuxnet, o kterém se věřilo, že je izraelským a americkým výtvorem, zničil íránské centrifugy.

Říci, že Fachrízádehova smrt je významná, a to jak z praktického, tak ze symbolického hlediska, by bylo podhodnocením. Spojené státy a izraelské zpravodajské agentury ho postavily na vrchol íránského jaderného vývoje atomové bomby, která byla poprvé zahájena v roce 1989. Říká se o něm, že řídil projekt AMAD, zastřešující jaderný program v zemi, který oficiálně přešel k zastavení v roce 2003. Dle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) do konce roku 2003 Írán „uskutečňoval činnosti související s vývojem jaderného výbušného zařízení.“ Program AMAD pak dle IAEA zahrnoval práce na pečlivě načasovaných vysoce výbušninách potřebných k odpálení atomové bomby ve stylu imploze.

Od té doby je Fachrízádeh, který byl také důstojníkem IRGC, odpovědný za řadu dalších snah o jaderný výzkum a vývoj, o nichž Írán tvrdí, že jsou údajně orientovány na mírové civilní aplikace. Vláda Spojených států a Izraele tvrdí, že tyto programy mají dvojí použití a slouží jako zástěrka pro další vývoj jaderných zbraní.

IAEA ve své zprávě distribuované členským státům, ke které měly přístup i zpravodajské agentury, odhalila tento měsíc, že íránská zásoba nízko obohaceného uranu dosáhla tento měsíc na 2 442,9 kg (5 385,6 lb). Írán si tedy nahromadil nízko obohacený uran 12krát více, než je limit stanovený jadernou dohodou, a podle jaderné agentury OSN rovněž neposkytl věrohodné vysvětlení o přítomnosti jaderného materiálu v nenahlášených lokalitách. Odborníci se domnívají, že Írán má dostatek nízko obohaceného uranu na výrobu nejméně dvou jaderných zbraní, pokud se rozhodne pokračovat v bombě.

Fachrízádeh byl za svou práci na AMAD sankcionován Radou bezpečnosti OSN a Spojenými státy. Írán ho vždy popisoval jako univerzitního profesora fyziky. V posledních letech jej americké sankční seznamy označují za vedoucího íránské Organizace pro obrannou inovaci a výzkum. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že tato organizace v loňském roce pracovala na „výzkumných a vývojových činnostech dvojího užití, jejichž aspekty jsou potenciálně užitečné pro jaderné zbraně a jejich nosiče.

Írán v posledních letech je terčem celé řady atentátů a dalších operací, z nichž mnohé byly spojeny s Izraelem. Nejvýznamnějším z nich byl pak letošní americký bezpilotní útok, který v lednu zabil generála Kásima Sulejmáního, tehdejšího šéfa jednotky Quds (tajná zpravodajská odnož IRGC).

Zabití Fachrízádeha bude mít zásadní dopad na jaderný vývoj v Íránu. Díky atentátu je odstraněn jeden z nejzkušenějších íránských jaderných expertů a jakákoliv potenciální práce na jaderných zbraních bude tímto velmi ovlivněna. Útok dle mnohých vysílá zprávu, že ani ti nejvyšší představitelé jaderných a jiných úředníků v zemi nejsou v bezpečí před atentátem.

Nyní také existují obavy, že smrt Fachrízádeha může mít dopad na budoucí jednání mezi nastupující Bidenovou administrativou a íránskými úředníky ohledně možného návratu vlády Spojených států k Íránské dohodě, formálně známé jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), kterou podepsaly Spojené státy spolu s Čínou, Ruskem, Velkou Británií, Francií, Německem a Íránem v roce 2015. Írán od doby, kdy Trumpova administrativa v roce 2018 od dohody odstoupila, od ustavení dohody s Trumpem ustavičně odmítá dodržování JCPOA, včetně restartu obohacování uranu nad dříve dohodnuté úrovně. Americká vláda za vlády Trumpa neustále usilovala o to, aby z dohody vypadli i zbývající účastníci, zejména její evropští spojenci.