12. summit zemí BRICS

V úterý 17. listopadu se konal 12. summit států seskupení BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Letošní summit pořádaný Ruskem následoval po přijetí rozsáhlé Moskevské deklarace. Dokument nastínil klíčové oblasti multilaterální spolupráce v rámci tohoto seskupení. Během summitu, který byl letos díky celosvětové pandemii COVID-19 pořádán jen virtuálně, se odehrálo množství jednání – 22 schůzí ministrů, 62 schůzí vyšších úředníků a celkem bylo přijato 31 dokumentů.

BRICS je ve skutečnosti spíše fórem než organizací tradičního typu s přísným členstvím a předpisy. Nicméně většina jejích programů a mechanismů se během pandemie ukázala jako účinná. Podle serveru Modern Diplomacy rámcový program BRICS pro vědu, technologii a inovace (STI), který byl zaveden v roce 2015, pomohl vědcům a výzkumným pracovníkům zůstat ve spojení a účinně si vyměňovat svá zjištění, aby lépe usnadnili společnou reakci na COVID-19.

Podobně ve finanční spolupráci prokázala Nová rozvojová banka (NDB) během krize vysokou účinnost tím, že prostřednictvím svého programu pro pomoc při mimořádných událostech přijala „včasná opatření“ – svým členským státům nabídla záchrannou půjčku ve výši 10 miliard amerických dolarů, rozdělenou na polovinu mezi podporou zdravotní péče a hospodářského oživení.

Země BRICS se dohodly na „pozoruhodných úspěších“ NDB dosažených za posledních 5 let, které se projevily v různých projektech. V listopadu 2020 dosáhl celkový počet podporovaných projektů závratných 21 miliard amerických dolarů, což je údaj, který by měl raketově stoupat na 26 miliard amerických dolarů do konce roku. Význam a rostoucí rozsah operací banky vypovídá o rostoucím počtu regionálních kanceláří, z nichž tři již fungují v Šanghaji, Johannesburgu a Sao Paulu, doplněné nově otevřenou pobočkou v Moskvě a pobočkou v Indii, která by se měla otevřít do konce tohoto roku.

Státy BRICS neomezují své finanční interakce na NDB. Zdůrazňují intenzivní spolupráci mezi centrálními bankami a dalšími finančními institucemi. Příkladem je vytvoření pracovní skupiny pro platby BRICS jako krok ke spolupráci na vnitrostátních platebních systémech a vytvoření kanálu BRICS Rapid Information Security Channel na podporu výměny informací o kybernetických hrozbách mezi centrálními bankami zúčastněných států.

Jak informoval Financial Express dva pilíře letošního 12. summitu byly ekonomika a boj proti terorismu. Tyto problémy jsou označeny nejdůležitějšími prohlášeními přijatými během setkání: Protiteroristická strategie BRICS a Strategie hospodářského partnerství BRICS 2025. Zaměřují se na dvě nejnaléhavější otázky – ekonomiky zasažené celosvětovou pandemií COVID-19 a teroristické sítě a organizace. Server DNA India uvedl, že strategie boje proti terorismu BRICS je navržena tak, aby orgánům činným v trestním řízení poskytla skutečné mechanismy spolupráce pro včasnou výměnu informací a usnadnila společná opatření proti vůdcům teroristických útoků. Státy BRICS rovněž zdůraznily naléhavost dohody o prodloužení rusko-americké Smlouvy o opatřeních pro další snižování a omezování strategických útočných zbraní bez prodlení z roku 2010, která hovoří o společné vizi pěti zemí o globální strategické stabilitě.

Jak se dalo předpokládat, BRICS bude v budoucnu prozkoumávat nová témata – digitální medicínu, spolupráci ve vesmíru a výzkum a výrobu vakcín COVID-19. Moskevská deklarace znovu potvrzuje strategického ducha států BRICS sdílejících jednu nosnou myšlenku stanovení si dlouhodobých cílů, nikoli zaměření na krátkodobé výhody podobného uskupení.

Státy BRICS vyzvaly k vytvoření komplexního modelu globální správy založeného na přezkoumání mechanismů OSN a Rady bezpečnosti, MMF a WTO a zavedení větší reprezentativnosti a efektivity těchto organizací. Je to velmi jasný příklad toho, že pět zemí může upevnit své pozice na globální scéně navzdory tomu, že nemají oficiální status bloku.

Tento druh úzké spolupráce se strukturou volného stylu může být průkopníkem nového typu mezinárodní spolupráce 21. století, která rozvíjí dlouhodobou strategickou koordinaci založenou na sdílených hodnotách a společných zájmech, aniž by se omezoval na vztahy oficiálních spojenců a přitom je do určité míry ponechán prostor diverzifikovanému přístupu k zahraniční politice. Jak píše odborný server The Diplomat, je ovšem otázkou jestli tento přístup zúčastněným zemím vydrží v dlouhodobém horizontu.

Photo credit: Indian Express