Nepálské banky pomáhají Číně a Íránu s obcházením amerických sankcí

Vyšetřování provedené Centrem pro investigativní žurnalistiku (Center for Investigative Journalism, CIJ) spolu s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) a BuzzFeed News zjistilo, že několik společností se sídlem v Nepálu spolu s některými nepálskými bankami je údajně zapojeno do ilegálních transakcí, které pomáhají zemím jako Čína či Írán se zahraničním obchodováním.

O některých bankách a podnicích v Nepálu bylo učiněno senzační zveřejnění. Zjistilo se, že tyto nepálské subjekty jsou údajnými viníky z podezřelého převodu finančních prostředků ze zahraničí. To bylo odhaleno v rámci vyštřování, které provedlo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) s nepálským Centrem pro investigativní žurnalistiku (CIJ).

Jak uvádí ve své zprávě ICIJ, instituce, spolu s dalšími 108 mediálními partnery, strávila šestnáct měsíců vyšetřováním důvěrných amerických vládních dokumentů, které byly sdíleny mediální agenturou BuzzFeed News. Počáteční příčiny podezřelých převodů peněz z Nepálu, Venezuely a Ghany – abychom jmenovali alespoň některé – museli prověřit novináři z těch zemí, kterých se transakce týkaly a kteří by tak dokázali pochopit informace v nich obsažené.

Pokud se konkrétně zaměříme na Nepál, tato vyšetřovací zpráva, která byla zveřejněna v září, poukazuje na informace, které hovoří o tom, že díky účasti nepálských společností a bank mohly státy jako Čína nebo Írán obcházet obchodní omezení, které bylo zavedeny americkými sankcemi. Podle zpráv bylo s pomocí bank a společností během jedenácti let přijato a zpracováno ohromující množství peněz.

Přísně tajné dokumenty připravené americkou vládní sítí Financial Crimes Enforcement Network (FinCEN), které se dostaly do médií, odhalily podezřelé převody peněz ve výši 2 bilionů dolarů a zahrnují dokumenty, které se týkají některých nepálských nejvýznamnějších bank.

FinCEN dokumenty

Zpráva o kolektivním vyšetřování byla pojmenována „Dokumenty FinCEN“ na základě přísně tajného dokumentu připravené agenturou Financial Crimes Enforcement Network, vládní agenturou, která monitoruje systém finančních transakcí ve Spojených státech.

Informace, které jsou obsaženy ve „Zprávách o podezřelých činnostech“ (Suspicious Activity Reports, SARs) zaslaných bankami americkému finančnímu hlídači v letech 1999 až 2017,  se většinou týkají transakcí se zeměmi, na které Spojené státy uvalily sankce, jako je Rusko, Severní Korea, Írán a Kuba, nebo také čínské společnosti, které Spojené státy zařadily na černou listinu.

Podle dokumentů FinCEN bylo v období od prosince 2006 do března 2017 zjištěno, že 9 bank, 10 společností a různé osoby v Nepálu provedly podezřelé peněžní transakce v rámci přeshraničního obchodu. Údajně několik nepálských obchodních organizací má vazby na mezinárodní pašerácké organizace, které obchodují se zlatem, starožitnostmi,  bitumenem (neboli asfaltem) a telekomunikačními zařízeními.

Mezi banky, které jsou podezřelé z této peněžních transakcí patří Standard Chartered Bank, Prime Commercial Bank, Bank of Kathmandu, Nepal Investment Bank, Everest Bank, Mega Bank, Himalayan Bank, Apex Development Bank of Kaski a Nepal Bangladesh Bank. Dle zprávy, zveřejněné dokumenty prokázaly účast deseti nepálských společností, které přímo odesílaly nebo přijímaly podezřelé finanční prostředky. Prostřednictvím těchto bank a společností během 11 let byly provedeny transakce s podezřelou částkou 292,7 milionů amerických dolarů.

Nepálské společnosti, které byly údajně zapojeny do podezřelých obchodních činností přes dubajskou společnost Kite International FZE, jako například Rauniyar Brothers & Company, Shubha Shambridhi Traders, Private Limited a další, jsou dle informací napojeny na různá odvětví, která se týkají s obchodem ropy, bitumenu, motorových olejů a dodávkami různého zboží.

Šetřením byly zjištěny citlivé podrobnosti o těchto nepálských společnostech. Například již zmíněna společnost Rauniyar Brothers & Company dle dokumentů dovážela aktivně zboží z Íránu, země, která je pod americkým obchodním embargem. Cenné papíry a smlouvy byly kvůli transakcím s Íránem udajně falšovány, aby ukázaly, že byly dovezeny z Dubaje a ne z Íránu. Jeden z ředitelů společnosti Rauniyar, Narayanji Rauniyar, uvedl, že jeho společnosti přestaly již několik let fungovat. Soubory FinCEN však tvrdí, že stále aktivním hráčem, který společnost využíval pro ilegální transakce, měl být Naranyanjiho syn, Prakash Kumar Rauniyar.

Dle Nepali Times, nepálské transakce dosahovaly hodnoty téměř 300 milionů dolarů, z nichž část sumy (177 milionů dolarů) bylo převáděno skrze bankovními převody – 103 milionů bylo převedeno z Nepálu a 74,6 milionů bylo naopak převedeno do země. V jiných zemích, kde se zjistila přítomnost nepálské obchodní aktivity, byly nalezeny také další nelegální transakce v hodnotě 48,2 milionů dolarů a dalších jiných transakcí. Jiná obchodní suma ve výši 75 milionů dolarů se sice nenacházela přímo v Nepálu, ale mnoho obchodních transakcí obsahovaly nepálsky znějící příjmení a adresy.

Čína a nepálské banky

Dokumenty dále uvádějí, že čínská společnost poskytující telekomunikační služby Zhongxing Telecommunication Equipment Corporation (ZTE), darovala mezi 17. březnem 2011 do 1. března 2017 213,3 milionu amerických dolarů jiným zemí, včetně Nepálu. Transakce proběhla prostřednictvím čínské banky China Construction Bank.

Kromě toho ZTE mezi 4. listopadem 2013 a 27. únorem 2017 uložila peníze také v Nepálské investiční bance Káthmándú. V této bance uložila společnost ZTE Corporation různé částky, například 5 709,09 dolarů, 5 244,76 dolarů, 40 357,75 dolarů a 10 dolarů.

Podle FinCEN, vyšetřování zmínilo „několik spiknutí“, která ZTE vytvořila, aby se vyhnula americkým sankcím. Společnost ve skutečnosti měla údajně skupovat telekomunikační zařízení ze Spojených států a nelegálně prodávát do Íránu jako zařízení ZTE.

Společnost ZTE je jedním z předních vývozců telekomunikačních zařízení v Nepálu. Brzy po zemětřesení v Gorkha v roce 2015 ZTE dovážela materiály pro stavbu věže pro telekomunikační společnost Ncell se sídlem v Nepálu. Účel dovozu měl být obchodní, ale ve skutečnosti jeho záměrem bylo obejít clo. Byla snaha převést zboží tím, že dovezené zboží se označilo jako majetek Červeného kříže. Poté, co toto bylo zjištěno při celní kontrole, musela ZTE za propuštění zboží zaplatit 10,1 milionu rupií.

 

Photo Credit: CIJ NEPAL