Uhlíková neutralita: Jižní Korea jako první asijská země bez emisí

Jižní Korea, sedmý největší znečišťovatel ovzduší, je domovem energeticky náročných průmyslových odvětví, jakými jsou například automotivy a ocel. Demokratická strana, která zvítězila v letošních parlamentních volbách, stanovila cíl nulových emisí do roku 2050 a tím ukončit financování uhlí.

Jižní Korea je na cestě ke stanovení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050 a ukončení financování uhlí poté, co vládnoucí Demokratická strana v dubnu, během období koronavirové krize, dostala v zemi absolutní většinu.

Strana současného korejského prezidenta Mun Če Ina získala ve volbách 180 křesel v 300-členném Národním shromáždění, což prokázalo víru veřejnosti ve vedení země v souvislosti vládních opatření během koronavirové pandemii.

Rozhodující vítězství Demokratické strany umožní, aby prezident Mun pokračoval ve své nově přijaté agendě tzv. Green New Deal, kterou započal během posledních dvou let svého mandátu. Tento plán by vedl k transformaci země směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. Green New Deal se odkazuje na plány, které již zavedla například Evropská unie, která slíbila učinit z EU první uhlíkově neutrální kontinent.

Díky tomuto plánu se Jižní Korea stala první zemí ve východní Asii, která se zavázala dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2050. Pokud by se této zemi ambiciózní plán podařil, Jižní Korea by se tak stala první zemí ve východní Asii, která by dosáhla uhlíkové neutrality.

Plán zahrnuje rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů energie, zavedení uhlíkové daně, postupné ukončení domácího a zahraničního financování uhlí ze strany veřejných institucí a vytvoření regionálního střediska, které by podpořilo a pomohlo zaměstnancům k přechodu k tzv. “ zeleným pracovním místům ”.

Demokratická strana se rovněž zavázala vypracovat střednědobý až dlouhodobý plán k dosažení svého cíle. Enviromentálního aktivisté naléhají na prezidenta Muna, aby přišel s jasným časovým rozvrhem a politikami, které tyto plány splní.

Daul Jang, odborník na vládní vztahy a advokacii Greenpeace Korea, pak dodal pro zpravodajský web Eco-Bussines, že: „Dosažení čistých nulových emisí uhlíku je velmi ambiciózní ve vysoce industrializované zemi, kde změna klimatu nikdy nebyla na pořadu dne.”

Dle něho Demokratická strana bude v aktivním kontaktu se Stranou zelených v Jižní Koreji, která pomůže prosadit zákony napomáhající ke změně přístupu klimatu – například přijímáním zákona o zelených nových obchodech. I když by prezidentské volby v Jižní Koreji, které se mají konat v roce 2022, měly vést ke změně vlády, zvyšující se tlak ze strany občanů a rostoucí globální dynamika by výrazně neovlivnila novou cestu Koreje k nižším emisím.

Jessica Yun z jihokorejské advokátní skupiny Solutions For Our Climate (SFOC) pro Climate Home News očekává, že v rámci národní politické debaty se stane otázka změny klimatu a energetiky daleko více prominentnější a důležitější.

Jižní Korea jako vzorný příklad pro asijské země

Kromě toho, že je Jižní Korea v současné době sedmým největším producentem uhlíku, je také třetí zemí, která nejvíce financuje uhlí a tím je dlouhodobě pod palbou veřejnosti kvůli nečinnosti v oblasti změny klimatu. Doposud závazky země byly hodnoceny jako velmi nedostatečné.

Před třemi lety vláda zveřejnila patnáctiletý plán na podporu výroby čisté energie s cílem zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na 20 procent. Avšak země byla také kritizována za značné investování do vysoce znečišťujících uhelných elektráren v zahraničí, které by nesplňovaly vlastní environmentální normy dané země.

Pokud plán Green New Deal bude implementován, Jižní Korea by byla první země ve východní Asii, která se zaváže k akci v oblasti klimatu v souladu s vědeckými doporučeními v oblasti klimatu. Byla by také prvním asijským státem, který provede zákon o zeleném obchodu s rozsáhlými ekonomickými důsledky.

Snižování emisí v Jižní Koreji nebude snadné. Země je energeticky značně náročná – existuje zde celá řada průmyslových odvětví, která jsou spojena s elektronikou, automotivy a s ocelí. Bude to ze strany země vyžadovat obrovské investice, aby se navýšila energetická účinnost a urychlil se tak přechod k obnovitelným zdrojům.

Přechod na zelenou energii zasáhne miliony zaměstnanců, kteří pracují v  petrochemickém či automobilovém odvětví. Vláda například stále neoznámila plány na postupné vyřazení naftových a benzínových vozidel.

Photo Credit: Unsplash